J. Wancata et. al. (2003) z psychiatrického oddělení univerzity ve Vídni se pokusili spočítat, kolik bude v Evropě demencí trpících osob do roku 2050. Vycházeli z populačních projektů Organizace spojených národů a použili výsledky několika metaanalýz epidemiologických studií. V roce 2000 bylo demencí postižených osob v celé Evropě 7,1 milionu, do roku 2050 by to mělo být 16,2 milionu. Počet nových případů demence za rok byl v roce 2000 asi 1,9 milionu a v roce 2050 by to mělo být 4,1 milionu za rok.
Naopak populace pracujících lidí by se měla významně snížit. V roce 2000 připadaly na 7,1 milionu dementních pacientů 493 miliony osob v produktivním věku, což odpovídá v propočtu 69,4 osob v produktivním věku na 1 osobu postiženou demencí. V roce 2050 by podle těchto propočtů mělo toto „ratio“ klesnout na 21,1 osoby v produktivním věku na 1 osobu postiženou demencí. To opravdu není pro Evropu radostná perspektiva. Snažíme se pochopit fenomén stáří, bio-psycho-sociální a spirituální komfort seniora, který se v konkrétní rovině jeví jako soběstačnost, ale vytvořit funkční systém péče o staré lidi neznamená vydat pouze novou legislativu, ale také nabídnout nové výukové moduly vytvořené právě pro specifickou oblast geriatrické péče.
Předpokladem úspěchu je porozumění potřebám a nárokům starých lidí, jako i reálným možnostem rodiny a společnosti, a to jak v historickém kontextu, tak v kontextu aktuální současnosti. Rychlé politické a ekonomické změny si vynutily novou legislativu v sociální oblasti, která se přímo dotýká péče o naše starší spoluobčany. Jaké máme možnosti vytvořit tento funkční systém péče pro domovy důchodců a také ovlivnit mladou generaci sester a dalších pracovníků těchto institucí, aby poskytované služby a plány péče byly efektní a zaměřené na podporu zdraví klientů, kteří jsou okolnostmi nuceni hledat zázemí a pocit domova v těchto institucích? Pokud si ujasníme, že naším společným cílem je kvalita života seniora, je nutné nejdříve pochopit ho jako osobnost s jeho celoživotními zkušenostmi a zážitky, s celou jeho biografií a jeho současnými potřebami.
Seniorská generace prožila ve svém životě mnoho významných společenskopolitických událostí a změn, které se jim hluboce zapsaly do vědomí a také do podvědomí. Mnoho těchto hlubokých zážitků zpracovávala tato generace celý svůj život a právě v období postupného vzniku různých poruch paměti vystupují tyto zážitky uložené v podvědomí klienta a projevují se různými způsoby chování seniora, které jsou pro okolí naprosto nesrozumitelné.
Právě práce s biografií klienta nám pomáhá porozumět jeho životním etapám, které se hluboko a emočně otiskly v paměťových stopách klienta, a pro opravdu holistický přístup k člověku je nutné tuto pracovní složku zakomponovat do celkové péče o seniora. Výsledky práce s biografií klienta se odrážejí okamžitě v komunikaci mezi klientem a pracovníkem, kdy jsou nahrazovány komunikační automatismy - „Jak se vám vede?“- specifickými konverzačními tématy odkrytými v biografii klienta a tím dosažitelnými podněty pro iniciaci zájmu klienta podílet se aktivně na rozhovoru a na společných aktivitách.
V biografii klienta nalézáme praktické návody, jak zvládal denní aktivity a zátěžové situace v minulosti a jak je možné tyto informace využít v naší péči o něj. V biografii nalézáme také pozitivní potenciál klienta (PPK - Ressourcen), který je nutné podporovat a také využívat pro zvládání denních činností. V našich institucích a v naší rutinní práci jsme byli zvyklí orientovat se pouze na deficity klienta a na jeho patologické nálezy, příznaky, způsoby chování. Pro pracovníky v sociálně -zdravotnickém sektoru se otevírá nová možnost, jak se naučit porozumět seniorské generaci a poskytovat adekvátní péči orientovanou na pozitiva klienta, podporu zdraví a prevenci.
Celková příprava všech pracovníků instituce podílejících se na péči o klienta a následně objevené informace z biografie klienta jsou adekvátně zhodnotitelné a využitelné v plánech péče a v plánování aktivit klientů, protože ne každý klient má potřebu zpívat v pěveckém kroužku. Využití poznatků z biografie klienta pro plánování a následné provedení ošetřovatelských intervencí je specifické pro individualizovanou péči zaměřenou především na prevenci. Práce s biografií klienta nás přenáší od péče koncentrované na nemoc a její projevy k péči o osobu (osobnost) postiženou nemocí (demencí).
Práce s biografií klienta je systémový instrument individualizované péče o seniora, který poskytuje efektivní a hlavně lidský přístup k naší generaci seniorů. Složkou v podstatě nejvýznamnější je pocit empatie. Celou svou činností se snažíme dávat našim klientům najevo, že nám na nich záleží a že se u nás v instituci mohou cítit opravdu jako doma. Pocit domova je totiž vždy budován v prvé řadě na pocitu bezpečí, lásky a empatie. Ve spolupráci s NCO NZO v Brně již proběhly první vzdělávací semináře zaměřené na práci s biografií klienta určené všem zdravotnickým a sociálním pracovníkům, další nabídka těchto seminářů je plánována na rok 2008.
PhDr. Eva Procházková, Caritas Sozialis Wien, Rakousko (eva.prochazka@a1.net)
