Bolest kloubů bývá způsobená přetížením nebo úrazem. Může být ale i příznakem vážnější nemoci

Co značí bolest kloubů?

Bolest kloubů představuje nepohodlí v oblasti pohyblivých spojení mezi dvěma či více kostmi. Jedná se o častý jev, který může být buď konstantní, nebo zničehonic přijde a zase odezní. Někdy tento pocit doprovází také ztuhlost daného spoje a případně i pálení či pulzovaní nebo skřípání v postižené oblasti. Běžně si přitom pacienti stěžují na:

• bolest kloubů na nohou,
• bolest kloubů na ruce,
• bolest ramenního kloubu,
• bolest kyčelního kloubu,
• bolest čelistního kloubu,
• bolest kloubů na prstech (například bolest kloubu palce ruky a bolest kloubu palce u nohy),
• bolesti kloubů celého těla,
• stěhující se bolest kloubů,
• bolest kloubů v těhotenství,
• bolesti kloubů v menopauze,
• bolest kloubů po chemoterapii,
• bolest kloubů v noci.

Klouby vás mohou bolet prakticky v jakékoliv části těla, nicméně nejčastěji se jedná o partie, které jsou zatěžovány více než ostatní oblasti. Toto nepohodlí je nejen nepříjemné, ale zároveň často omezuje schopnost člověka provádět každodenní zcela běžné úkony a z dlouhodobého hlediska zhoršuje celkovou kvalitu života pacienta.

Ačkoliv tento jev v některých případech nevyžaduje návštěvu lékaře, pokud trvá delší dobu nebo se zhoršuje, je vhodné svůj stav s lékařem alespoň konzultovat. Někdy se může jednat pouze o následek vyšší fyzické zátěže, jindy však může být na vině nějaké zranění nebo dokonce i onemocnění, které by se nemělo brát na lehkou váhu. [1, 2, 3, 4, 5, 6]

Jaké jsou příčiny bolesti kloubů?

Za bolestmi kloubů může stát opravdu velké množství různých příčin. Nejčastěji jsou způsobeny přetížením, opotřebením nebo úrazem. To se děje zejména u sportovců, a to těch profesionálních i rekreačních, nebo u starších osob. Na bolavé klouby ale trpí také jedinci, kteří vykonávají práci zatěžující klouby. Typicky se jedná například o zahradníky, zedníky a jiné řemeslníky, řidiče z povolání nebo automechaniky.

V kloubu se pak vzácněji může rozvinout také bakteriální a mykotická infekce. V takovém případě se může jednat o takzvanou akutní či chronickou osteomyelitidu nebo hnisavou či aseptickou artritidu. Za vzniklé potíže však bývají často zodpovědné jiné nemoci. Obvykle se mezi ně řadí například následující choroby:

• revmatoidní artritida,
• artróza,
• osteoporóza,
• dna,
• Bechtěrevova nemoc,
• bursitida.

Revma a artróza

Častým onemocněním, které vyvolává především bolest kloubů na prstech ruky či v koleni, je revmatoidní artritida neboli revma. Tato zánětlivá autoimunitní choroba se vyskytuje zejména u dospělých osob, ale v některých případech může postihnout i děti. Jejím typickým příznakem je klidová bolest kloubů po ránu, ztuhlost, otoky a změna tvaru kloubů.

Stejně jako revma pak způsobuje potíže související s kloubními spoji i nemoc zvaná artróza. K té dochází následkem degenerace kostní chrupavky kvůli jejímu nadměrnému přetěžování a opotřebení. Jde o poměrně běžné onemocnění, kterým trpí přibližně každá osmá osoba a jež postihuje zpravidla starší jedince. Příčinou jeho vzniku může být však nejen věk, ale také obezita, dědičnost, cukrovka nebo nedostatek pohybu.

V případě artrózy jsou obvykle nejvíce postižena kolena nebo ramena, nicméně nemoc může zasáhnout i jakýkoliv jiný kloub. Typickým příznakem je také silná bolest a často se přidává i deformace, ztuhlost či otoky, což může mít za následek kulhání. Artrózu a revmatoidní artritidu bohužel zatím nelze úplně vyléčit, ale dají se alespoň mírnit jejich příznaky a můžeme zpomalit proces deformace kloubu.

Osteoporóza

Dále bývá za vzniklé problémy zodpovědná také osteoporóza neboli takzvaný tichý zloděj kostí. Toto onemocnění je poměrně závažné a zákeřné, neboť při něm dochází k řídnutí kostní tkáně, které se zpočátku nemoci nemusí nijak projevovat. V kostech je patrný úbytek vápníku a dalších minerálů, následkem čehož křehnou a ztenčují se.

Osteoporóza postihuje zejména ženy po menopauze, ale může se projevit samozřejmě také u mužů. Za rizikové faktory je považována dědičnost, nízká tělesná hmotnost, nedostatek vitaminu D, kouření nebo nadměrná konzumace alkoholu. Běžnými příznaky této nemoci jsou pak časté zlomeniny, jelikož kosti jsou slabé a náchylné k poškození, zmíněné bolesti kloubů nebo vytvoření hrbu na zádech.

Dna

Kloubní spoje zejména dolních končetin postihuje také nemoc zvaná dna. Typická je pro ni bolest kloubu palce na noze, ale nepohodlí se může projevit také v ostatních prstech, kotníku, koleni nebo i v kloubech horních končetin. Postižené místo bývá horké a velmi citlivé. Vytváří se na něm obvykle otok a kůže je v dané oblasti zarudlá.

Záchvat nemoci přichází většinou velice rychle v rámci několika hodin a následně trvá zhruba 3 až 10 dní. Dna je přitom způsobena nahromaděním kyseliny močové v krvi. K tomuto jevu dochází zejména následkem nadměrné konzumace červeného masa, obezity, vysokého krevního tlaku a/nebo cukrovky. Na vině ale bývá i onemocnění ledvin a svou roli zde hrají také genetické predispozice.

Bechtěrevova nemoc

Bechtěrevova nemoc je chronické zánětlivé onemocnění, při němž dochází ke kostnatění pružných tkání. Primárně toto onemocnění postihuje obratle v páteři, ale může se vyskytnout také v jiných částech těla. Příznaky se u této choroby vyvíjejí postupně a jsou individuální, čili samotný průběh nemoci se liší případ od případu. Bolesti se přitom zpravidla dostavují nejvíce v noci, po delším sezení nebo při jízdě v autě.

Bursitida

Nakonec je vhodné zmínit ještě nemoc zvanou bursitida, což je zánět tíhového váčku (bursa), jehož funkcí je snižování tření mezi klouby, kostmi, šlachami a svaly. V místech, kde by k tomuto tření docházelo, vytváří daný váček jakýsi polštář, který jednotlivé struktury chrání a napomáhá snadnému pohybu v kloubu.

Je-li tíhový váček dlouhodobě mechanicky zatěžován, může v něm vzniknout bolestivý zánět. Nejčastěji tato nemoc postihuje ramenní a kolenní kloub, ale může se objevit také v patě, kyčli a na dalších částech těla. Charakteristickým symptomem je tupá bolest, ztuhlost a omezení pohybu. Příčinou bývá nejčastěji úraz, infekce, dna nebo artritida. [7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16]

Doprovodné příznaky bolesti kloubů

Jak je patrné z výše uvedených informací, příznaky bolesti kloubů a svalů mohou doprovázet i další symptomy, které se odvíjejí od toho, co dané problémy způsobilo. Kromě toho se příznaky liší také v závislosti na tom, které klouby jsou postiženy. Velice často jde však bolest ruku v ruce s otokem, ztuhlostí, pocitem horka a zarudnutím v dané oblasti.

V některých případech dochází také k omezení pohybu pacienta. Někdy tak postižená osoba může například kulhat nebo je pro ni nemožné či obtížné vykonávat některé běžné činnosti, jako je například oblékání či hygiena. Zároveň bolest a otok kloubů může vést také k únavě, jelikož vykonávání některých činností může být pro pacienta vyčerpávající.

V horších případech může nemoc vyvolávající bolesti kloubů způsobit také různé deformity. Například klinickým příznakem artrózy je deformace a zhrubění kloubu. Tyto deformity mohou výrazně zhoršit kvalitu pacientova života, proto je jedním z cílů léčby zpomalení procesu rozvoje nemoci a zmírnění příznaků. [17, 18, 19, 20]

Diagnostika

Jestliže se s bolestmi kloubů vydáte za lékařem, bude vás čekat v prvé řadě fyzikální prohlídka. Doktor se vás zeptá na několik otázek ohledně vaší rodiny, práce, koníčků a životního stylu. K identifikaci příčiny, která bolest vyvolala, je přitom zpravidla potřeba získat také rentgenový snímek postiženého místa. Kromě něj pak může lékař vyžadovat také analýzu krve a moči.

Fyzikální vyšetření pak zpravidla zahrnuje kontrolu otoku, citlivosti, teploty a bolestivosti postižené oblasti. Kromě toho se zkoumá, zda při pohybu pacienta nedochází k nějakým abnormálním jevům, jako je skřípání kloubu nebo jeho uvolnění. Pomocí injekční jehly pak může být navíc odebrán k posouzení také vzorek kloubní tekutiny. [21, 22, 23, 24]

Léčba bolesti kloubů

Pokud vás zajímá, jak probíhá u bolesti kloubů léčba, pak vždy záleží na tom, co je příčinou potíží. Někdy stačí dodržet určitá režimová opatření, jindy je nezbytný chirurgický zákrok. V některých případech ale bolesti způsobují určité nemoci, které se nedají zcela vyléčit. U nich je pak terapie spíše symptomatická a zaměřuje se na to, aby se stav pacienta nezhoršoval příliš rychle.

U méně závažných případů, kdy došlo k přetížení kloubu například zvýšenou fyzickou námahou, může pacientovi lékař doporučit používání určitých pomůcek, jako jsou například vyhřívací podložky, různé ortézy či ortopedické vložky do bot. Pomoci může také ledování postižené oblasti nebo určitá cvičení, jako je chůze, plavání nebo jiné aerobní aktivity, které nezatěžují klouby.

Vzhledem k tomu, že na vině je často nadváha a obezita, je žádoucí pokusit se snížit svou tělesnou hmotnost, aby klouby nebyly dlouhodobě zatěžovány. Lékař pacientovi proto někdy doporučuje návštěvu odborníka na výživu či zapojení se do nějakého cvičebního programu, během kterého bude dotyčný pod dohledem specialisty, jenž mu pomůže budovat svalovou hmotu a posílit problematické partie.

Od bolesti dokáží ulevit také některá léčiva, jako jsou například volně prodejné nesteroidní protizánětlivé léky. Účinek však bývá individuální, a proto ne každému může užívání těchto medikamentů pomoci. Krátkodobou úlevu pacient pocítí také po injekční aplikaci steroidů do postiženého místa.

V závažných případech pak někdy musí pacient podstoupit i operaci. Zvolený druh chirurgického zákroku se přitom opět odvíjí od příčiny potíží. Provádí se například artroskopie, při níž je do malých řezů v postiženém místě zaveden takzvaný artroskop, pomocí kterého se opraví chrupavka nebo odstraní kostní třísky v kloubu či v jeho blízkosti.

V případě artritidy se někdy provádí fúze kloubu, kdy chirurg spojí konce kostí k sobě pomocí šroubu či jiného prostředku, aby kosti držely na místě, dokud se kloub nezahojí. Nejčastěji se tento zákrok provádí na rukou, v kotnících či v páteři. V krajních případech, kdy jiné léčebné postupy nepomáhají, může pacient dostat kloubní náhradu. Tato operace se provádí u ramenního, kolenního nebo kyčelního kloubu.

Co na bolest kloubů pomáhá?

Pokud jde o volně prodejné léky na bolest kloubů, tak těch mají pacienti na výběr poměrně velké množství. Zpravidla se jedná o léčiva ve formě tablet či kapslí. Účinnými látkami v těchto produktech pak bývají chondroitin-sulfát, dexketoprofen, diklofenak, ibuprofen nebo třeba paracetamol. Zdraví kloubů může pacient navíc podpořit užíváním doplňků stravy obsahujících kolagen.

Kromě toho, že je možné vnitřně užívat léky proti bolesti kloubů, může být léčba také lokální. To znamená, že pacient ošetřuje postižené místo různými farmaceutickými či přírodními prostředky. Zpravidla se tak na danou partii aplikuje například gel nebo mast na bolest kloubů, jako je třeba Voltaren Forte, Olfen gel, Traumaplant a řada dalších přípravků. [25, 26, 27, 28, 29, 30]

Zdroje: veywellhealth.com, cpzp.cz, nhs.uk, wikiskripta.eu, 1chirurgie.cz, nhsinform.scot, revmaticke-nemoci.cz, fyzioklinika.cz, medicalnewstoday.com, my.clevelandclinic.org, healthline.com, webmd.com, solen.cz, mountsinai.org, healthdirect.gov.au