Cévní mozková příhoda postihuje i mladou populaci

Podle Světové zdravotnické organizace je cévní mozková příhoda (iktus) definována jako akutní neurologická dysfunkce vaskulárního přívodu. Projevuje se subjektivními a objektivními příznaky, které odpovídají postižené části mozku (2). Cévní mozkovou příhodu lze rozdělit podle příčiny vzniku na mozkové ischemie (tvoří 80 % všech CMP) a hemoragické CMP (zbylých 20 % CMP, z toho 15 % tvoří krvácení do mozkové tkáně a 5 % krvácení subarachnoidální). Ischemická cévní mozková příhoda Nejčastější příčinou mozkové ischemie je přímé poškození mozkové tepny nebo poškození arterie carotis aterosklerotickými změnami. Na aterosklerotický plát nasedá trombus zužující průsvit tepny a postupně tepnu uzavírá nebo se z trombu odlučují emboly, které putují krevním proudem do mozkového řečiště a uzavírají mozkové tepny a tepénky. Uzávěrem dochází k poruše zásobení mozkové tkáně kyslíkem a glukózou. Tento tzv. aterotrombotický subtyp je ve 30–40 % příčinou ischemické CMP. Malé mozkové tepénky bývají v mnoha případech poškozeny vysokým krevním tlakem často při neléčené či dekompenzované hypertenzi. Také diabetes mellitus má nepříznivý vliv na cévní stěnu. Obě uvedená onemocnění způsobují zužování až uzávěr tepének. V tomto případě dochází k menším ischemiím, kdy v mozkové tkáni vznikají tzv. lakuny o velikosti kolem 1 cm3. Klinicky jsou projevy ischemie méně dramatické a často izolované. Výskyt lakunárního sub