Chemoterapie v léčbě solidních zhoubných nádorů hlavy a krku

TRENDY V ORL Význam chemoterapie v léčbě karcinomů hlavy a krku nelze srovnávat s významem radioterapie, v poslední době však její důležitost stoupá. Chemoterapie se uplatňuje zejména v kombinaci s radioterapií v léčbě pokročilých nádorů. Po zavedení biologické léčby stoupá i její význam v terapii recidivujících nádorů. V léčbě karcinomu hrtanu se chemoterapie uplatňuje zejména v rámci tzv. záchovných protokolů. Podle doby podání chemoterapie – před radioterapií, při radioterapii či po ní – se chemoterapie označuje jako indukční (neoadjuvantní), konkomitantní, sekvenční či adjuvantní. Zařazení biologické léčby do léčebných protokolů se označuje jako cílená (target) terapie. Konkomitantní radiochemoterapie (RCT) RCT (podávaná současně s radioterapií) se dnes stává standardní léčbou pro pokročilé karcinomy hlavy a krku. Její význam pro zlepšení pětiletého přežití nemocných byl potvrzen metaanalýzou výsledků 93 studií, ve kterých bylo léčeno 17 346 pacientů. Prokázalo se, že RCT má větší účinnost než indukční chemoterapie (dosud nejsou k dispozici výsledky indukční chemoterapie se zařazením taxanů TPF – docetaxel + platina + 5-fluorouracyl, a PPF – paclitaxel + platina + 5-fluorouracyl). Nejrozšířenější model RCT je cisplatina v dávce 100 mg/m2 třikrát během konvenčně frakcionované radioterapie nebo dvakr