Co jsou koronaviry a jaká onemocnění mohou u člověka způsobit?

Barbora Kubešová

23. 3. 2020 9:25

Všechny fotografie

Když někdo zmíní koronavirus,
většině lidí se okamžitě vybaví děsivá pandemie, která se momentálně
nekontrolovaně šíří světem a nechává za sebou množství obětí. Ve skutečnosti
však tento pojem představuje obecné pojmenování skupiny virů, které mohou
způsobit různá respirační onemocnění. O jaké choroby se jedná a co o nich
vlastně víme?

Co je vlastně koronavirus?

Koronaviry představují obecné
označení pro skupinu RNA virů, které získaly název podle svého typického
vzhledu. Jedná se o (+)ssRNA viry, jejichž povrch je uspořádaný do
charakteristické sluneční korony. Z jejich lipidového obalu vyčnívá velké
množství paličkovitých výběžků, které vykazují hemaglutinační, absorpční a
lytickou aktivitu.

Lékaři poprvé objevili koronaviry
ve 30. letech 20. století u domácí drůbeže a následně bylo zjištěno, že u
zvířat tyto početné viry způsobují respirační, gastrointestinální, jaterní a
neurologická onemocnění. V současné době však známe pouze 7 druhů
koronavirů, které se šíří také mezi lidmi.

U člověka koronaviry způsobují respirační onemocnění různé závažnosti, od běžného nachlazení až po smrtelně nebezpečný syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Na to, jak bude infekce probíhat, má vliv celá řada různých faktorů. Svou roli zde hraje třeba pohlaví a věk pacienta, stav jeho imunitního systému, ale také další onemocnění, s nimiž se pacient v dané době léčí.

Běžné lidské koronaviry

Lidské koronaviry patří mezi
klasické původce nemoci z nachlazení. Mírně až středně těžké infekce
horních cest dýchacích (jako je například rýma)
mohou vyvolat čtyři druhy běžných lidských koronavirů, kam patří typy 229E,
NL63, OC43 a HKU1. Ty se v naší populaci šíří:

Kapénkově vzduchem při kašli, smrkání a kýchání
Přímým kontaktem s infikovaným člověkem
(dotek, objetí)
Nepřímým kontaktem s infikovanými předměty
Přímým kontaktem se stolicí nemocného člověka

Typické příznaky onemocnění
horních cest dýchacích, se kterým se během života setká většina lidí, zahrnují výtok
z nosu,
hlavy, kašel,

v krku, teplotu a celkový pocit únavy organismu. Ačkoliv se můžete
nakazit po celý rok, nemoc se nejvíce vyskytuje na podzim a v zimě, obvykle
však trvá pouze krátce a nezpůsobuje pacientům žádné větší komplikace.

V některých případech mohou
lidské koronaviry způsobit také onemocnění dolních dýchacích cest, jako jsou
například
plic nebo bronchitida.
Tyto choroby nejvíce postihují malé děti a seniory, pacienty s oslabeným
imunitním systémem a pacienty, které trápí kardiopulmonální onemocnění
(týkající se srdce a plic).

Tři nákazy, které zneklidnily svět

Zatímco čtyři výše zmíněné koronaviry lidem způsobují běžné infekce horních dýchacích cest, další tři mají na svědomí mnohem závažnější a někdy dokonce fatální respirační onemocnění. Jedná se o viry SARS-CoV, MERS-CoV a SARS-CoV-2, které způsobují nemoci SARS, MERS a COVID-19. Lékaři se o nich poprvé dozvěděli až v 21.století, kdy na světě způsobily velké epidemie.

Pamatujete si epidemie nemocí SARS a MERS?

SARS, MERS i onemocnění nově
pojmenované COVID-19 mají velké množství společných znaků. Kromě podobného
vzhledu jednotlivých virů spojuje tyto nemoci také skutečnost, že se jedná o
zoonózy, což jsou infekce přirozeně přenosné mezi zvířaty a lidmi.
Nemoci se pravděpodobně rozšířily na trhu, kde se kromě ovoce a zeleniny
prodávají také mořské plody a živá i mrtvá zvířata.

Nejprve byla koronaviry napadena
zvířata (konkrétně netopýři a kaloni) a později byly skrze hostitelské
organismy nemoci přeneseny také na člověka. V případě SARS byla hostitelem
cibetková šelma jménem ovíječ skvrnitý, u MERS to byl velbloud.
Co se týče nejnovějšího typu koronaviru, jako nejpravděpodobnější hostitel se
jeví vzácný luskoun.

Dalším společným znakem všech tří
nebezpečných typů koronavirů je skutečnost, že mezi nejohroženější skupinu
obyvatel se řadí starší lidé, pacienti s oslabeným imunitním systémem a
pacienti, které trápí jiné závažné onemocnění. Ani na jednu z nemocí
zároveň momentálně neexistuje specifický lék či vakcína.

SARS neboli těžký akutní respirační syndrom

Roku 2002 se poprvé objevila
nemoc, která později dostala jméno SARS. Tento název
pochází z anglického spojení Severe Acute Respiratory Syndrome, což
v překladu znamená těžký akutní respirační syndrom. Jedná se o virové
onemocnění dýchacích cest způsobené koronavirem SARS-CoV, které se podobně jako
chřipka šíří kapénkami a mimo lidské tělo dokáže přežít několik dní.

Co je pro SARS typické?

Inkubační doba nemoci SARS se
pohybuje v rozmezí 2-8 dnů, někdy to ovšem může být až 10 dnů.
Zatímco u dětí bývá průběh onemocnění spíše mírný, hůře její projevy snášejí
starší lidé, jedinci s oslabenou imunitou a pacienti, kteří trpí nějakou
další chorobou, jako jsou různá srdeční onemocnění, postižení dýchacího systému
či cukrovka.

Charakteristické příznaky SARS:

Horečka
Zimnice
Bolest svalů
Celková únava
Vodnatý průjem
Dýchací obtíže
Suchý kašel
Zápal plic

Ve většině případů se onemocnění
SARS vyznačuje poměrně rychlým průběhem. Zpočátku ovšem není jednoduché nemoc
diagnostikovat, protože připomíná také další atypické pneumonie. Příčinou úmrtí
pak obvykle bývá akutní infarkt myokardu,
rozklad imunitního systému a septický šok.

Žádný lék na SARS až dodnes
neexistuje a terapie je tedy pouze symptomatická. Nakažení pacienti byli
v minulosti izolováni od zbytku společnosti a museli pečlivě dodržovat
přísné hygienické zásady. Horečku lékaři snižovali pomocí antipyretik a
nemocným se někdy podávalo také antivirotikum s názvem Ribavirin. Další
léčba pak spočívala v dodávkách kyslíku a v nejtěžších případech byla
pacientům zajištěna mechanická podpora dýchání.

Výskyt, počet obětí a smrtnost

Výskyt onemocnění SARS byl poprvé
hlášen na konci roku 2002 v čínské provincii Kuang-tung. Během
následujících měsíců se nemoc rozšířila do 29 zemí, nakazilo se více než
8000 lidí a 774 pacientů nemoci podlehlo. Smrtnost tedy činila zhruba 9,6
procenta. Zatímco u lidí mladších 24 let byla smrtnost menší než jedno
procento, v případě pacientů starších 65 let to bylo více než 50 %.

Pomocí speciálních
protiepidemických opatření se později podařilo šíření infekce zastavit a od
roku 2004 nebyl zaznamenán žádný nový případ. Co se týče České republiky,
na našem území se nemoc u nikoho nepotvrdila.

MERS neboli blízkovýchodní respirační syndrom

Výskyt dalšího druhu koronaviru
byl poprvé potvrzen v roce 2012 a nové virové respirační onemocnění brzy dostalo
název MERS
neboli Middle East Respiratory Syndrome. V češtině ho ale známe
také jako blízkovýchodní respirační syndrom. Jeho původcem je koronavirus
MERS-CoV, který se podobně jako SARS a COVID-19 šíří kapénkami a přímým či
nepřímým kontaktem.

Co je pro MERS typické?

Inkubační doba onemocnění MERS se
pohybuje kolem 5 dnů. Velkým rozdílem oproti nemocem SARS a COVID-19 je však skutečnost,
že MERS postihuje nejen dýchací systém, ale také ledviny. Mívá navíc
závažnější průběh, s čímž souvisí i vyšší smrtnost pacientů. To současně ale
znamená, že se nemocí nestihne nakazit větší množství lidí, kteří by ji mohli
dále šířit.

Charakteristické příznaky MERS:

Horečka
Bolest svalů
Suchý, dráždivý kašel
Dušnost
Zápal plic
Průjem
a zvracení
Bolesti břicha
Akutní selhání ledvin

Zatímco někteří lidé, jako jsou
starší osoby, pacienti s oslabenou imunitou a pacienti trpící jinou
chorobou, obvykle bývají postiženi více, až 21 % pacientů nevykazuje žádné
symptomy, nebo se u nich MERS projeví pouze mírně. Stejně jako SARS se MERS
obtížně diagnostikuje, protože připomíná další respirační onemocnění.

I u této choroby platí, že na ni prozatím
neexistuje žádný konkrétní lék. Specifická antivirotika ještě nebyla vyvinuta a
léčba je tedy pouze symptomatická. Kromě dodržování přísných
hygienických opatření zahrnuje také podporu dýchání včetně umělé plicní
ventilace. Zároveň je však nutné bedlivě sledovat ledvinové funkce a
v případě selhávání zajistit rychlou pomoc.

Výskyt, počet obětí a smrtnost

Výskyt onemocnění MERS byl poprvé
hlášen roku 2012 v Saudské Arábii, podle čehož později dostalo také
svůj název. Zpětně ovšem lékaři potvrdili také několik případů, které se
objevily o několik měsíců dříve v Jordánsku. Virus se prudce rozšířil
v roce 2013, kdy se nakazily další desítky osob, a nová vlna pacientů
onemocněla o rok později také v Íránu. Z Blízkého východu se roku
2015 MERS rozšířil také do Jižní Koreje a momentálně se stále objevuje
v oblasti Arabského poloostrova.

Podle Světové zdravotnické
organizace (WHO) se epidemie rozšířila do 27 zemí světa, nakazilo se
2 494 osob a 858 pacientů později nemoci podlehlo. Smrtnost byla tedy
na rozdíl od SARSu výrazně vyšší a dosahovala až 35 %. Co se týče
výskytu onemocnění MERS v České republice, v pražské Nemocnici na
Bulovce byl v minulosti hospitalizován jeden pacient s podezřením na
tuto nemoc. To se ale nepotvrdilo.

COVID-19

Prozatím poslední typ koronaviru,
který se u lidí projevil na podzim roku 2019, je SARS-CoV-2. Způsobuje
onemocnění pojmenované COVID-19, jež se
v mnohém podobá chřipce.
Stejně jako tato nemoc se z člověka na člověka přenáší pomocí kapének, a
to nejčastěji při blízkém kontaktu. K přenosu však může dojít i nepřímo,
skrze předměty, kterých se nakažení dotknou.

Od svých předchůdců se nový typ
koronaviru odlišuje tím, že je infekční i v průběhu inkubační doby,
která se pohybuje v rozmezí od 1 do 14 dnů. Právě z toho
důvodu se COVID-19 tak rychle šíří po celém světě. Pokud se jedná o
symptomatický průběh onemocnění, první projevy na sobě člověk může pozorovat
zhruba po uplynutí 3-5 dní, do té doby většinou o svém onemocnění vůbec netuší.

Jaké má COVID-19 příznaky?

COVID-19 napadá sliznice horních
a dolních dýchacích cest. Ačkoliv se u pacienta může objevit celá řada různých
příznaků, velké množství nakažených si stěžuje pouze na horečku či suchý kašel
a někteří dokonce nepociťují žádné symptomy. Vždy tedy závisí na
konkrétním případu, ale typické příznaky COVID-19 obvykle jsou:

Horečka nad 38 °C
Dušnost
Kašel
Celková únava
Bolest svalů
Bolest hlavy
Bolest v krku

Jak bude celá nemoc probíhat,
záleží především na tom, v jakém stavu je imunitní systém daného pacienta.
Na rozdíl od běžné chřipky, která se zpravidla objeví náhle a intenzivně, bývá
průběh nemoci COVID-19 pomalejší. U rizikových pacientů však může přerůst až
v oboustranný zápal plic.

Zatímco nejohroženější skupinou
obyvatel jsou v tomto případě senioři starší 70 let, nejvíce nakažených
je mezi dospělými lidmi středního věku. Rizikový průběh onemocnění hrozí
také pacientům s oslabenou imunitou vlivem dalších onemocnění, jako je
cukrovka či různá nádorová onemocnění. Děti naopak vykazují poměrně silnou
rezistenci a pokud se přeci jen nakazí, průběh bývá většinou asymptomatický či lehký.
Proto může být právě dětská populace důležitým přenašečem tohoto viru.

Stejně jako u předchozích dvou
onemocnění ani v případě nemoci COVID-19 žádný lék či vakcína prozatím
neexistují. Terapie spočívá v léčbě jednotlivých symptomů a podpoře
imunitního systému pacienta. Někteří se s nemocí zvládnou poprat sami,
jiní se však neobejdou bez hospitalizace a napojení na umělou plicní ventilaci.
Čeští lékaři také mohou nově u ohrožených pacientů vyzkoušet experimentální
léčbu pomocí léku Remdesivir.

Výskyt a smrtnost

Nový typ koronaviru se poprvé
objevil na konci roku 2019 v čínské provincii Chu-pej, kde se nachází
město Wu-chan. Na člověka se ze zvířat přenesl na tržišti a později se začal
rychle šířit v celé naší populaci. V České republice se COVID-19
poprvé objevil začátkem března 2020. Dle prvotních výzkumů se smrtnost onemocnění
pohybuje v rozmezí 2-3 %

Nejdůležitější je vždy prevence

Proti žádnému ze tří
nejnebezpečnějších lidských koronavirů prozatím neexistuje žádná účinná
vakcína ani kauzální léčba. Riziko nákazy však lze snížit důsledným
dodržováním
opatření:

Vyhýbejte se lidem, u nichž se projevily příznaky nemoci, nebo existuje podezření, že infekcí trpí asymptomaticky.
Vyhněte se místům, kde se pohybuje větší množství lidí.
Často a důkladně si myjte ruce vodou a mýdlem (alespoň 20 sekund).
Použít můžete také antibakteriální gel na bázi alkoholu (dezinfekce na ruce).
Pravidelně dezinfikujte také mobilní telefony, klávesnice a počítačovou myš.
Snažte se nedotýkat očí, nosu či úst nemytýma rukama.
Nekašlejte do dlaní, ale do jednorázových kapesníků, případně do rukávu.
Pokud se necítíte dobře, nechoďte do práce a zůstaňte doma.

Aktuální opatření v boji proti nemoci COVID-19

V souvislosti s rychlým
šířením nemoci COVID-19 platí v České republice zákaz vycházení bez
zakrytého nosu a úst. Lidé by tak měli používat roušky nebo ještě lépe
respirátor FFP3. Pokud je však nemají k dispozici, mohou použít
alespoň šátek nebo šálu. Vzhledem k vážnosti situace je zároveň nutné
omezit veškerý kontakt s jinými osobami, vyhnout se dotykům a neopouštět
zbytečně svůj domov.

Co dělat, pokud máte podezření na
nákazu novým typem koronaviru? Spojte se telefonicky se svým praktickým
lékařem, který vám poradí s dalšími kroky. Pro lidi se zdravotními
obtížemi je poté k dispozici také speciální telefonní linka 1212. Při
důvodném podezření, že jste se koronavirem nakazili, kontaktujte příslušnou
krajskou hygienickou stanici. Vyhněte se však zbytečnému zatěžování
zdravotníků a nevystavujte se většímu riziku nákazy.

V případě, že máte další otázky ke koronaviru, můžete rovněž využít nonstop linky Státního zdravotního ústavu – 725 191 370, 724 810 106 nebo 725 191 367. Aktuální informace pak najdete i na stránkách ministerstva zdravotnictví.