Její poslední večeře sestávala z rodinné porce smaženého kuřete a fritované ryby s hranolky fish 'n' chips - pak se její srdce navždy zastavilo. Zakázané pochoutky jí do špitálu propašovali rodinní příslušníci.
A to přesto, že 280kilogramová Sharon musela držet přísnou dietu kvůli operaci žaludku, která prý národní zdravotní službu stála 30 tisíc liber (téměř milion korun).
„Snažili jsme se, ale ona prostě nechtěla přestat jíst. Její příběh je opravdovou tragédií 21. století,“ postěžoval si jeden z ošetřovatelů. Opravdová tragédie pro Sharoniny čtyři děti, obrovská finanční zátěž a šířící se smrtelná epidemie pro společnost třetího tisíciletí.
Obezita, česky otylost, je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva savce, například člověka, v tukové tkáni stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Obezitu nelze vnímat jen jako nárůst množství tuku v těle, ale spíše jako chronické onemocnění, spojené s řadou jiných poruch. Jde o významný rizikový faktor, který se podílí na vzniku a rozvoji závažných civilizačních onemocnění.
Vysoký krevní tlak, bolesti kloubů, odvápnění kostí a problémy s trávením se stávají součástí našeho života. To samozřejmě výrazně zatěžuje zdravotní systém. Problémy s nadváhou má na světě více než 1,6 miliardy lidí. Po letech mírných opatření teď politici z celého světa žádají: „Zaveďme daň na nezdravé nápoje a potraviny!“
ČOKOLÁDOVÁ DAŇ
Například německý zdravotní systém přijdou lidé trpící nadváhou ročně alespoň na sedmnáct miliard eur. „Přinejmenším deset procent celkových výdajů na zdravotnictví mají na vině onemocnění v následku obezity,“ říká šéf mnichovského institutu pro zdravotní ekonomii Günter Neubauer.
K tomu se musí přičíst další investice do speciálních operačních stolů či nemocničních postelí pro pacienty s extrémní hmotností. Podle spolkového statistického úřadu trpí v Německu nadváhou více než polovina občanů, zhruba 51,4 procenta.
„Musí být povolena otázka, zda obrovské náklady, které vznikají nadprůměrnou konzumací potravin, mohou být trvale placeny ze společné kasy,“ nadnesl poslanec CDU Marco Wanderwitz. Podle něj by měli vědomě nezdravě žijící lidé nést finanční odpovědnost za své chování. I německý ekonom Jürgen Wasem cítí, že je diskuse o zatížení zdravotního systému lidmi s nadváhou nevyhnutelná.
„Na rizikové spotřební zboží by měla být uvalena vyšší daň. Týkalo by se to alkoholu stejně jako čokolády a sportovních náčiní jako například rogal,“ tvrdí. Zdravotní expert Sociálnědemokratické strany (SPD) Německa Karl Lauterbach však vyšší platby otylých do nemocničních pokladen rázně odmítl. „Je to nesmyslný návrh, jen další pokus, jak odrat občany,“ prohlásil. Podle něj za nadváhu často mohou genetické a psychické predispozice.
SLADKÉ TÝRÁNÍ
Spolková republika Německo však tloustne neskutečným tempem. S nadbytečnými kilogramy se potýká i čím dál více dětí a mladistvých. Experti proto žádají rovněž snížení přídavků na děti a dávek v nezaměstnanosti pro rodiče s obézními potomky.
„Pokud se rodiče nestarají o zdravou stravu a dostatečný pohyb svých dětí, jde v extrémních případech o týrání. Nadváha trvale poškozuje tělesné i duševní zdraví dětí,“ konstatuje nedávno zveřejněná studie německého svazu učitelů.
„Jakmile takové zanedbávání zjistíme, měli bychom mít možnost okamžitě informovat úřad péče o mládež a rodiče případně potrestat,“ tvrdí šéf svazu Josef Kraus. Žádá i pravidelné kontroly lékaři a povinné vážení, protože by se tím dalo problémům předejít již ve školním věku. Podařilo by se i omezit astronomické částky, které musí německá společnost ročně investovat do zdravotnické péče o občany s nadváhou.
Aktuální analýzy dokonce ukázaly, že nemoci, jako je astma, jsou přímým důsledkem nezdravé výživy. U dětí, které týdně snědí více než tři hamburgery, se chronické onemocnění dýchacích cest vyskytuje mnohem častěji než u těch, jež dávají přednost zdravé výživě.
Jak daleko již situace s nadbytečnými kilogramy v Německu dospěla, dokazuje i fakt, že se spolková republika pozvolna obrací proti svému nejoblíbenějšímu produktu - čokoládovo-oříškové pomazánce.
Evropský parlament s podporou německých politiků chystá ostrý útok na nutellu. Potravinářský průmysl sice nedávno slavil velký úspěch v boji proti restrikcím, když europoslanci odmítli značkovat potraviny žlutými, oranžovými a červenými kroužky na základě obsahu tuku a cukru. Výrobci musejí obsahované látky pouze čitelně uvést v přehledné tabulce na balení. Jenže celá věc má háček.
Součástí bruselského ustanovení je pasáž, že produkty, které obsahují víc než deset procent cukru a čtyři procenta tuku, nesměj být v televizních reklamách spojovány se zdravým životním stylem a sportovci. Evropští politici chtějí inzerci, jež velebí údajné blahodárné účinky nutelly na zdraví lidí, zakázat.
Jakým způsobem a kdy se pokyny začnou prosazovat, zatím není jasné. Jenže v Itálii, odkud nutella pochází, a v Německu, které je jejím největším konzumentem, se již dnes rozjíždějí obrovské protesty. „Kulturní statek je v ohrožení,“ stěžují si Italové.
„Nutella byla vždy součástí vyvážené snídaně,“ naříkají Němci. Přitom každý, kdo si dá práci s rozluštěním miniaturních písmenek na skleničce s hnědým krémem zjistí, že to, do čeho se v reklamě tak lačně před tréninkem zakousávali fotbalisté Philipp Lahm a Michael Ballack, není součástí jejich programu pro zlepšení fitness, ale kalorická bomba. Padesát procent cukru a třicet procent tuku hovoří samo za sebe.
Vedení společnosti Ferrero, jež nutellu vyrábí, zareagovalo nezvykle podrážděně: „Evropa nám vyhlásila válku.“ Viceprezident společnosti Paolo Fulci v diskusi spatřuje atentát byrokratů na tradiční italský průmysl se sladkostmi.
„Začínají spotřebitelům namlouvat, že existují dobré a špatné produkty. Dalším jejich činem bude, že se s nutellou začne zacházet jako s cigaretami. Dá se na ni velký nápis: Pozor způsobuje obezitu!“ postěžoval si. Prý však není všem dnům konec.
„Prohráli jsme sice bitvu, ale nikoli válku,“ varoval nedávno Fulci politiky v EU. Před několika dny se na jejich stranu postavil dokonce sám italský ministr zemědělství Giancarlo Galan, který do Bruselu poslal rozzlobený dopis. Italská strana Liga severu zase založila speciální výbor „Ruce pryč od nutelly“, který bude lobbovat za zachování současné situace.
ZÁKAZ XXL
Podobně jako dnes Ferrero v Evropě se musejí cítit výrobci limonád a rychlého občerstvení v Severní Americe. S ostrou kritikou se potýkají mnohem déle než evropský potravinářský průmysl. Zatím největší skandál vyvolal dokumentární film Super Size Me režiséra Morgana Spurlocka.
Ten sám sebe natáčel, jak třicet dní v kuse nejí nikde jinde než u největšího světového fastfoodového řetězce McDonald's a denně neudělá více než 2000 kroků. Po ukončení experimentu vážil o 11,1 kilogramu víc, stěžoval si na bolesti hlavy, deprese, letargii a nechutenství k sexu.
McDonald's reagoval stažením oblíbené porce XXL z prodeje a rozšířením nabídky salátů. Přesto se začali v Americe množit hlasy žádající takzvanou fat tax, tedy daň na nezdravé potraviny a limonády. Aktuálně značně nepopulární opatření zvažuje stát New York.
„Ročně utrácíme 7,6 miliardy dolarů za léčbu nemocí způsobených nadváhou,“ informoval novináře sám guvernér David Paterson, který se fat tax snaží prosadit již několik let.
„Dvanáct centů navíc za každou plechovku limonády, to by znamenalo téměř miliardu dolarů ročně, kterou bychom mohli investovat do zdravotního systému a do prevence obezity,“ podpořil ho nedávno i starosta města New Yorku Michael Bloomberg. Pro mluví také studie respektovaného amerického žurnálu zabývajícího se zdravím Archives of Internal Medicine.
Osmnáctiprocentní daň na limonádu a pizzu by na základě několikaletého sledování 5000 jedinců znamenala, že lidé budou denně konzumovat o 57 kalorií méně, než byli zvyklí, čímž ročně zhubnou dvě kila. Podle některých kritiků je to však cesta špatným směrem. „Mnohem lepší než zdražovat nezdravé jídlo, čímž automaticky trestáte chudé lidi, by bylo, kdyby stát dotoval jídlo zdravé,“ navrhuje vládě například Batista Schlesinger z newyorského výzkumného centra Drum Major Institute for Public Policy.
Do boje proti obezitě se vydaly i ostatní státy v USA. Například v Alabamě se státní zaměstnanci musejí účastnit pravidelných prohlídek, měření cholesterolu, tlaku a indexu tělesné hmotnosti. Pokud odmítnou, daně jim měsíčně narostou o 25 dolarů. Když se do roku 2011 zdravotní stav obézních jedinců výrazně nezlepší, budou se muset zúčastnit státem dotované odtučňovací kůry.
V případě neúčasti se jim měsíční poplatky opět mohou zvýšit o 25 dolarů. Obchodní řetězec Whole Foods Market zase po celé zemi rozjel kampaň, na základě které mají lidé s nízkým indexem tělesné hodnoty výrazné slevy na jídlo.
JAPONSKÁ CESTA
Paradoxně nejpřísnější opatření proti obezitě na světě zavedla zem, která s obezitou zatím vlastně žádné problémy nemá - Japonsko. Všichni ve věku mezi 40 a 74 roky si tam několikrát za rok musejí nechat změřit obvod pasu. Neobstojí-li, jsou povinni na základě nově zavedeného zákona zhubnout.
Pokud doktor naměří více než 85 centimetrů u mužů a 90 centimetrů u žen, mlsného jedince čeká tří- až šestiměsíční dietní program doprovázený pravidelnými prohlídkami, za něž odpovídají zaměstnavatelé. Pokud se nepodaří výskyt obezity snížit v příštích čtyřech letech o deset procent, budou firmy tvrdě pokutovány za každého zaměstnance snadváhou. Například jedna z největších japonských IT společností NEC vypočítala, že pokud se jí státem stanovené cíle nepodaří splnit, bude muset zaplatit 19 milionů dolarů.
Koncern se proto rozhodl, že své pracovníky bude měřit sám již od 30 let věku, a zabrání tím penalizaci. Taková opatření by tvrdohlavého otesánka Sharon Mevsimlerovou pravděpodobně stejně nezachránila. Rozhodně by ale mohla pomoci jejím čtyřem dětem, jež podporu určitě potřebovat budou.
Andreas Plagemann z berlínské nemocnice Charité totiž nedávno zjistil, že existuje velká pravděpodobnost, že dítě obézní matky bude také muset celý život bojovat s nadváhou. Německý vědec varoval: „Tyto děti jsou již v mateřském lůnu vykrmovány jako dobytek.“