Co je cirhóza jater?
Cirhóza jater je nebezpečný zdravotní stav, při kterém dochází k omezení funkce tohoto životně důležitého orgánu v důsledku zjizvení tkáně, které se odborně nazývá fibróza. Jak se organismus snaží poničenou tkáň opravit, začnou se na ní tvořit zmíněné jizvy, které činnost jater postupně zhoršují.
Lékaři přitom rozlišují dvě stádia tohoto onemocnění, a to takzvanou kompenzovanou a dekompenzovanou cirhózu. První zmíněná fáze připomíná chronickou hepatitidu a pacienti si během ní stěžují na ne příliš specifické příznaky, kam patří například pocit plnosti po jídle, změny stolice nebo poruchy menstruačního cyklu u žen.
V pokročilejším stádiu, kterým je dekompenzovaná cirhóza, však už nemocný pociťuje konkrétnější symptomy, mezi které patří například žluté zabarvení kůže, sliznic a očního bělma. Objevit se mohou také hemoragické diatézy, což je ztráta krve z cévního systému projevující se například petechiemi nebo modřinami.
Pacienti zaznamenávají v pokročilé fázi nemoci únavu, slabost, vyčerpanost, bolesti páteře, otoky, nechutenství nebo pokles libida a potence u mužů. Typickým projevem jaterní cirhózy je pak také velké nafouklé břicho. Zároveň se na rukou pacienta objevuje palmární erytém, jeho rty a jazyk jsou výrazně červené, mužům se ztrácí ochlupení z hrudníku a dochází u nich ke zvětšení mléčných žláz (tzv. gynekomastie). [1, 2, 3, 4, 5]
Rizikové faktory
Nejčastější příčinou výskytu cirhózy jsou různá onemocnění jater, jako je žloutenka typu B nebo žloutenka typu C. Za rozvoj nemoci však bývá zodpovědná také cukrovka 2. typu nebo metabolický syndrom. Obě tyto nemoci totiž způsobují ztučnění jater, nicméně udržování optimální hladiny cukru v krvi a dodržování zdravého životního stylu může v tomto případě pomoci zabránit zhoršení zdravotního stavu.
Velmi častým původcem potíží je pak zejména nadměrná konzumace alkoholu, který může játra trvale poškodit. Mezi nejohroženější skupiny proto patří osoby, jež požívají pravidelně a ve velké míře alkoholické nápoje. Stejně tak ale hrozí vysoké riziko výskytu tohoto onemocnění také lidem trpícím obezitou. [6, 7, 8]
Cirhóza jater: délka života
Cirhózu jater není možné zcela vyléčit. Jakmile se u vás tato nemoc jednou rozvine, už se jí bohužel nezbavíte. Jedinou možností, jak si v takovém případě prodloužit život, je dodržovat lékařská doporučení a podstoupit vhodnou terapii, díky čemuž nebude dále docházet ke zhoršování vašeho zdravotního stavu. V některých závažných případech je navíc možné podstoupit transplantaci jater.
Délka života s cirhózou jater se liší u jednotlivých pacientů v závislosti na mnoha faktorech. Důležitým údajem pro stanovení prognózy je zejména stádium nemoci, v němž se dotyčná osoba nachází. Vyhlídky na delší život přitom mají pacienti, u nichž se zatím rozvinula první fáze nemoci, tedy kompenzovaná cirhóza.
V případě, že je kompenzovaná cirhóza navíc zachycena v raném stádiu, může pacienta čekat ještě více než 15 let života. Avšak závisí samozřejmě na dalších okolnostech, které tuto nemoc doprovází. Obecně je tak pro stanovení prognózy potřeba zohlednit následující faktory:
- pokročilost jaterních změn,
- etiologii,
- odpověď na léčbu,
- komplikace spojené s nemocí,
- spolupráci pacienta.
Výrazně hůře na tom jsou pacienti, u kterých je už nemoc v pokročilé fázi. V případě dekompenzované cirhózy se jako průměrná délka života uvádí 7 let. Nicméně ve výsledku opět závisí na výše uvedených proměnných a také na tom, kdy jsou potíže odhaleny. Komplikace spojené s jaterní cirhózou mohou pacientův život výrazně zkrátit, a to třeba na pouhý jeden rok. [9, 10, 11, 12]
Možné komplikace jaterní cirhózy
Vzhledem k tomu, že je cirhóza zodpovědná za narušení funkce jater, je zcela běžné, že se u pacientů trpících tímto onemocněním mnohdy projeví určité zdravotní komplikace. Nejčastěji se přitom jedná o takzvanou portální hypertenzi, což je zvýšený tlak v krevních cévách jater, k němuž dochází v důsledku toho, že zjizvená tkáň blokuje průtok krve portální žílou. Mezi další časté zdravotní problémy spojené s tímto onemocněním pak patří například:
- poruchy krvácení,
- zvětšené žíly v jícnu, žaludku nebo střevech,
- selhání ledvin,
- rakovina jater,
- podvýživa,
- zvětšení sleziny.
Lidé trpící jaterní cirhózou zároveň nejsou schopni účinně bojovat s některými infekcemi. Jedním z častých projevů nemoci je pak takzvaná spontánní bakteriální peritonitida. Jedná se o infekci ascitu, což je označení pro zvýšené množství volné tekutiny v dutině břišní. Tato komplikace způsobuje u pacientů s cirhózou jater poměrně běžný symptom v podobě velkého nafouklého břicha.
Kromě výše uvedeného pak někteří pacienti s cirhózou také zaznamenávají ztrátu pevnosti kostí, a jsou tím pádem vystaveni většímu riziku zlomenin. Játra postižená touto nemocí navíc nedokáží odstraňovat toxiny z krve tak, jak by měla. Tyto toxiny se pak mohou hromadit v mozku, což může mít za následek rozvoj jaterní encefalopatie.
Aby toho nebylo málo, jaterní cirhóza má někdy na svědomí také určitá onemocnění trávicího traktu. Sem patří například peptické vředy, gastroezofageální reflux, chronická gastritida, pankreatitida, průjmy nebo i náchylnost k vytvoření kýly. Někdy se u pacienta může zároveň projevit porucha glukózové tolerance či inzulinové rezistence. [13, 14, 15, 16, 17, 18]
Zdroje: nzip.cz, wikiskripta.eu, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, webmd.com, internimedicina.cz, mountsinai.org, medicalnewstoday.com, betterhealth.vic.gov.au, clinicbarcelona.org, healthline.com