Studie, která byla publikovaná v časopise Neurology vydávaným Americkou akademií neurologie, analyzovala zdravotní a pracovní údaje o 7 000 Norech, kteří byli sledováni od svých 30 let až do jejich odchodu do důchodu v 60 letech.
K provedení analýzy výzkumný tým kategorizoval kognitivní požadavky 305 typů povolání v Norsku. Rutinní práce, které nebyly klasifikovány jako „kognitivně ochranné“, často zahrnovaly opakující se manuální a duševní úkoly. Nejčastěji se jednalo o hospodyně, stavební dělníky či poštovní doručovatele.
Naopak mezi profese, které nejsou založeny na rutinních činnostech, byli zařazeni právníci, lékaři, účetní, techničtí inženýři a zdaleka nejčastěji byli zastoupeni učitelé. Mezi každodenní povinnosti patřilo kreativní myšlení, analýza informací, řešení problémů, předávání nápadů a vysvětlování informací ostatním. Pro duševně stimulující zaměstnání jsou také důležité mezilidské dovednosti jako koučování či motivování druhých.
„Učitelé mají hodně interakce se studenty a rodiči a musí vysvětlovat a analyzovat informace. Není to tak rutinní,“ řekl hlavní autor studie Dr. Trine Edwin, výzkumník z univerzitní nemocnice v Oslu v Norsku.
Většina účastníků studie setrvala celý jejich pracovní život ve stejném zaměstnání. Tento fakt pomohl zjednodušit interpretaci zjištění plynoucích z tohoto výzkumu.
Rutinní zaměstnání s malou mentální stimulací u osob ve věku od 30 do 60 let bylo podle studie spojeno s o 66 % vyšším rizikem mírné kognitivní poruchy a o 37 % vyšším rizikem demence po dosažení věku 70 let ve srovnání s prací s vysokými kognitivními a mezilidskými nároky.
„Jak se říká, když to nepoužíváš, ztratíš to. Totéž platí pro kognitivní zapojení po celý život,“ říká Dr. Richard Isaacson, který se studie přímo nezúčastnil.
Pro předcházení rozvoje demence je mimo jiné důležité osvojit si zdravý životní styl, omezit alkohol a zanechat kouření. Vysoký krevní tlak, cukrovka a vysoký cholesterol mohou taktéž přispívat k rozvoji tohoto onemocnění. V neposlední řadě jsou důležité pravidelné kontroly zraku a sluchu a případná řešení jejich poškození.
Budeme muset vyčkat na závěry dalších studií, abychom se dozvěděli, které další činnosti mají pro náš mozek největší přínos.
Zdroje: cnn.com, neurology.org