Úkolem nosu je vzduch filtrovat, ohřívat a zvlhčovat, aby se do dolních cest dýchacích dostal v co nejšetrnější podobě. Pokud tuto přirozenou ochranu obejdeme a nadechujeme se studeného zimního vzduchu přímo ústy, vystavujeme organismus zbytečné zátěži. Dlouhodobé dýchání pusou tak může mít nepříznivý dopad nejen na plíce, ale i na stav dutiny ústní.
Co se dozvíte v článku
Proč se dýchání pusou v zimě nedoporučuje?
Hlavním důvodem, proč byste se měli v zimě vyvarovat dýchání pusou, je skutečnost, že se vzduch nestihne na cestě do plic dostatečně ohřát. Kvůli tomu se pak může zhoršit zdravotní stav nejen osob trpících různými chronickými respiračními potížemi, ale i jinak zcela zdravých jedinců.
Následkem vdechování studeného vzduchu ústy se může u dotyčné osoby rozvinout kašel, chrapot a bolest v krku. Obzvláště náchylní k rozvoji zmíněných příznaků jsou přitom pacienti, kteří se potýkají s astmatem, CHOPN či jiným vážnějším onemocněním postihujícím dýchací soustavu. Kromě toho však s tímto nešvarem souvisí ještě další nepříjemné problémy, jako je sucho v ústech, citlivost zubů a popraskané rty.
Sucho v ústech
Jedním z nejčastějších problémů spojených s dýcháním pusou v zimě je sucho v ústech. Při nádechu ústy totiž dochází k rychlejšímu vysychání sliznic. Sliny přitom hrají důležitou roli v ochraně ústní dutiny, protože pomáhají neutralizovat kyseliny, odplavují bakterie a chrání zuby před zubním kazem.
Pokud je tvorba slin snížená, mohou se v ústech snadněji množit bakterie, což vede jednak k nepříjemnému pocitu sucha, a jednak také k zápachu z úst či vyššímu riziku vzniku zánětů dásní a kazů. Dlouhodobé sucho v ústech je proto problém, který by se neměl podceňovat.
Citlivost zubů
Dýchání pusou v chladném počasí může negativně ovlivnit také zuby. Studený vzduch, který proudí přímo do úst, může dráždit zubní sklovinu. To se často projeví zvýšenou citlivostí zubů. Zvláště náchylní jsou lidé, kteří již trpí oslabenou sklovinou, paradentózou nebo mají obnažené zubní krčky. Opakované vystavování zubů chladu tak může vést k dlouhodobým obtížím, které se bez vhodné péče mohou dále zhoršovat.
Popraskané rty
Dalším nepříjemným důsledkem dýchání pusou v zimě jsou popraskané rty. Neustálý proud studeného a suchého vzduchu způsobuje jejich vysušování, ztrátu pružnosti a následné praskání. Kůže na rtech je velmi jemná a neobsahuje mazové žlázy, proto je na nepříznivé vnější podmínky obzvlášť citlivá.
Popraskané rty nejsou jen estetickým problémem, ale mohou být i bolestivé a náchylné k infekcím. Pokud k jejich vysušování přispívá dýchání pusou, běžné balzámy na ně často nestačí a potíže se vracejí. O to důležitější je snažit se v zimních měsících rty chránit vhodnou péčí.
Zdravější je nadechovat se nosem
A jak tedy v zimě nejlépe dýchat? Ideální je nádech provádět nosem a výdech pusou. Když se budete nadechovat nosem, vzduch, který putuje do plic, se ohřeje a zároveň zvlhne. Zimní vzduch je totiž sám o sobě nejen studený, ale navíc také suchý. A právě tato kombinace může pro náš dýchací systém představovat problém.
Nosní sliznice zachytává nežádoucí částice
Nosní dutina díky svému specifickému anatomickému tvaru při dýchání zachytává nežádoucí částice, které následně vysmrkáme, takže do plic se nám dostane už jen čistý vzduch. Kdybyste se podívali dovnitř nosu, viděli byste tři hrbolky, na něž se zmíněné částečky zachycují. Odborně se tyto hrboly nazývají jako conchae nasales, tedy kostěné skořepy.
Na nosní sliznici se pak nachází víceřadý řasinkový epitel, který obsahuje buňky tvořící hlen. Stejně tak tvoří hlen i žlázky slizničního vaziva, které je přítomné pod zmíněným epitelem. Řasinky zachycené nečistoty posouvají buď do přední části nosu, ze které je poté vysmrkáme, nebo do zadní části směrem k nosohltanu.
Dýcháte v zimě více ústy, nebo nosem?
Když pusou dýchat musíte
Pokud to přeci jen jinak než ústy nejde, je potřeba dodržovat určitá opatření, abyste se vyhnuli případným zdravotním potížím či nežádoucím vedlejším efektům, jako je například zápach z úst či chrápání. Nejčastější příčinou, proč nemůžete v zimě dýchat nosem, je rýma. Kvůli ucpaným dutinám vám pak nezbývá nic jiného než se nadechovat pusou.
V takovém případě nezapomínejte nosit venku šálu, kterou důkladně omotáte kromě krku taktéž kolem úst. Díky tomu se při nádechu vzduch, který putuje do vašich plic, trochu ohřeje a zvlhčí. Kromě šály k tomuto účelu dobře poslouží i nákrčníky, lyžařské masky nebo roušky. Doma přitom pravidelně větrejte a nezapomeňte také doplňovat tekutiny.
Na noc můžete v případě ucpaného nosu užívat dekongestanty, které zajistí uvolnění dutin. S nimi se vám jednak bude lépe usínat, a jednak nebudete rušit své okolí chrápáním, které je při dýchání pusou během spánku prakticky nevyhnutelné. Myslete ale na to, že tato léčiva lze užívat jen po určitou omezenou dobu (obvykle jeden týden).
Pokud je vaší zálibou běhání nebo jiné sporty, které se provozují i v zimě venku a u nichž je žádoucí nadechovat se ústy, používejte při nich sportovní šátky. Ty jsou většinou vyrobeny z materiálů, které nebrání dýchání a zároveň ochrání váš obličej před mrazem. Zpravidla se jedná o typ nákrčníku, jež stačí přetáhnout přes hlavu.
Vychýlená přepážka a nosní polypy
Existují ale vážnější problémy, které brání v plném nádechu nosem. Prvním z nich je vychýlená nosní přepážka. Jedná se o chrupavku a kost, které oddělují vnitřek nosu. Následkem úrazu nebo vývojové vady se tato struktura může naklánět více na jednu stranu a blokovat tak dýchací cesty.
Další nepříjemností jsou takzvané nosní polypy, což jsou výrůstky na sliznici, které mohou bránit průchodu vzduchu, když jsou oteklé v důsledku podráždění. Vyskytují se až u 40 procent lidské populace a častější jsou u mužů. Bývají příčinou nejen ucpaného nosu, ale také bolestí hlavy, krvácení z nosu nebo třeba ztráty chuti a čichu.
Zdroje: hradec.rozhlas.cz, mayoclinichealthsystem.org, riverridgesmiles.com, pmc.ncbi.nlm.nih.gov, my.cleveladnclinic.org, wth.org
