Kromě fyzických důsledků může dysfagie ovlivnit i psychickou stránku života. Lidé s tímto problémem někdy pociťují úzkost nebo strach z jídla, což mnohdy vede k sociální izolaci. Strach z udušení nebo nepříjemných pocitů při polykání tak často způsobuje, že se pacienti vyhýbají společenským událostem a konzumaci jídla před jinými lidmi.
Co se dozvíte v článku
Co je dysfagie?
Dysfagie představuje odborný název pro poruchu polykání. Tento stav může mít mírný, střední nebo závažný průběh a jeho symptomy mohou výrazně ovlivnit kvalitu života postižené osoby. Lékaři přitom rozlišují takzvanou orofaryngeální dysfagii, jež je nejčastěji spojena s poruchou svalů a nervů, a ezofageální dysfagii související s mechanickými překážkami blokujícími průchod jícnu.
Potíže s polykáním mohou vyvolat řadu zdravotních komplikací. Pacient například kvůli této poruše není schopen přijímat dostatečné množství jídla a tekutin, což může způsobit, že organismu budou chybět důležité živiny a bude dehydratovaný. Kvůli obtížím s přijímáním potravy pak mohou lidé s dysfagií zaznamenat nežádoucí úbytek tělesné hmotnosti.
Další možnou komplikací je takzvaná aspirace, což je stav, kdy se jídlo nebo tekutiny dostanou do dýchacích cest místo do jícnu. Tento stav vyvolává kašel, dušnost a v závažných případech může vést k aspirační pneumonii, což je infekce plic způsobená vdechnutím cizích látek. [1, 2, 3, 4]
Příčiny dysfagie
Existuje několik příčin dysfagie, které lze rozdělit do různých kategorií. Jednou z nich jsou neurologické problémy. Ty zahrnují stavy, jako je mrtvice, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza nebo amyotrofická laterální skleróza (ALS). Tyto stavy ovlivňují nervy a mozkové funkce, které koordinují proces polykání.
Další příčinou mohou být strukturální problémy, kam lze zařadit nádory, záněty nebo jiné abnormality v jícnu či hltanu. Tyto fyzické překážky mohou bránit hladkému průchodu potravy a tekutin. Za vzniklé obtíže jsou pak rovněž odpovědné poruchy, které ovlivňují svaly potřebné pro polykání. Jedná se například o myasthenii gravis či svalovou dystrofii.
Kromě toho mohou být na vině i gastrointestinální problémy, zejména pak refluxní choroba jícnu. V některých případech jsou však potíže s polykáním spojeny s psychologickými nebo psychiatrickými faktory. Takzvaná psychogenní dysfagie tak může vzniknout na základě úzkosti nebo jiných psychických stavů. [5, 6, 7, 8]
Jaké má dysfagie příznaky?
Dysfagie má různé příznaky, které se mohou lišit v závislosti na příčině a závažnosti daného stavu. Jako hlavní projevy poruchy polykání se uvádí:
- Pocit uvíznutí jídla nebo tekutin v krku: lidé s dysfagií často cítí, že jídlo nebo tekutina uvízla v krku nebo v jícnu a nemůže pokračovat do žaludku.
- Bolest při polykání (odinofagie): polykání může být bolestivé, což může vést k neochotě jíst nebo pít.
- Regurgitace jídla: jídlo nebo tekutina se může vracet zpět do úst nebo nosu, což může být nepříjemné a nebezpečné.
- Kašel nebo dušení při jídle a pití: tento příznak může naznačovat, že jídlo nebo tekutina vstupuje do dýchacích cest místo jícnu, což zvyšuje riziko aspirace.
- Chrapot: hlas může být chraptivý nebo slabý po jídle, což může být způsobeno podrážděním hlasivek nebo průnikem tekutiny do dýchacích cest.
- Neschopnost začít polykat: někteří lidé mohou mít potíže s tím, aby vůbec začali proces polykání.
- Pomalé nebo bolestivé žvýkání: tento příznak může naznačovat, že svaly nebo nervy zodpovědné za žvýkání a polykání nefungují správně.
- Hubnutí a dehydratace: chronické problémy s polykáním mohou vést k úbytku hmotnosti a dehydrataci kvůli nedostatečnému příjmu potravy a tekutin.
- Časté pálení žáhy nebo zažívací potíže: tyto příznaky mohou být způsobeny refluxem nebo jinými gastrointestinálními problémy spojenými s dysfagií.
- Pocit plnosti nebo tlaku za hrudní kostí: tento pocit může být způsoben potížemi s průchodem potravy jícnem. [9, 10, 11, 12]
Dysfagie u dětí
U kojenců a batolat může být dysfagie obtížně rozpoznatelná, protože takto malé děti nemohou své problémy s polykáním popsat. Některé z příznaků zahrnují potíže s kojením nebo pitím z lahve, časté zvracení, nadměrné slinění, kašel nebo dušení během krmení a neschopnost přibírat na váze. Starší děti mají zpravidla podobné příznaky, avšak obvykle jsou schopné nastalé potíže popsat.
V případě dětí může být dysfagie způsobena různými faktory, včetně vrozených vad (např. rozštěp patra), neurologických poruch, svalových onemocnění, gastrointestinálních problémů, nebo dokonce psychogenních faktorů. Pokud dysfagie u dětí není správně a včas diagnostikována a léčena, hrozí u malého pacienta rozvoj komplikací, které pro něj mohou být nebezpečné (aspirační pneumonie, dehydratace, podvýživa atd.). [13, 14, 15, 16]
Porucha polykání u seniorů
Obecně platí, že dysfagie se častěji vyskytuje u starších osob. S věkem totiž dochází k přirozeným změnám v těle, které mohou ovlivnit schopnost polykání. Jedná se přitom především o ochabování svalů, zpomalování reflexů a změnu struktury a funkce jícnu. Polykání je pak kvůli těmto změnám obtížnější a méně efektivní.
Starším lidem navíc hrozí vyšší riziko rozvoje neurologických poruch a chronických onemocnění, které mohou ovlivnit polykání. Za obtížemi poměrně často stojí například reflux, diabetes nebo různé formy rakoviny, zejména pak hlavy a krku. Kromě toho může dysfagii u seniorů ovlivňovat i užívání léků, jejichž vedlejším účinkem je sucho v ústech. [17, 18, 19]
Dysfagie: léčba
Včasná diagnostika a léčba potíží mohou výrazně zlepšit kvalitu života pacienta a snížit riziko komplikací spojených s tímto stavem. Samotná terapie dysfagie přitom závisí na příčině, typu a závažnosti poruchy. Existuje několik metod a intervencí, které mohou být použity k zmírnění symptomů a zlepšení schopnosti polykání:
- Změny ve stravě a stravovacích návycích: jedním z prvních kroků léčby dysfagie je úprava stravy a stravovacích návyků. Pacientům bývá doporučeno jíst měkkou, rozmixovanou nebo tekutou stravu, která se snáze polyká. Je také důležité sousta důkladně žvýkat a konzumovat tekutiny během jídla, aby se usnadnil průchod potravy jícnem.
- Polykací terapie: jedná se o léčbu vedenou logopedem nebo specialistou na polykání, která zahrnuje cvičení zaměřená na posílení svalů zapojených do polykání a zlepšení koordinace tohoto procesu.
- Léky: v některých případech mohou být předepsány léky k léčbě základních příčin dysfagie. Například při gastroezofageální refluxní chorobě (GERD) mohou být předepsány inhibitory protonové pumpy nebo antacida pro snížení produkce žaludeční kyseliny.
- Chirurgické zákroky: pokud je dysfagie způsobena strukturálními problémy, jako jsou nádory, zúžení jícnu nebo jiné fyzické obstrukce, může být nutný chirurgický zákrok.
- Alternativní metody krmení: u pacientů s těžkou dysfagií, kteří nejsou schopni pořádně jíst a pít ústy, mohou být použity alternativní metody krmení spočívající v zavedení nasogastrické sondy nebo perkutánní endoskopické gastrostomii. Tyto metody umožňují přímé dodávání výživy do žaludku, čímž se zajistí adekvátní příjem živin a hydratace.
Léčba dysfagie navíc často vyžaduje multidisciplinární přístup, při němž je nezbytná spolupráce logopeda, dietologa a někdy i chirurga. Díky spolupráci mezi odborníky pacient dostane komplexní péči, která je přesně přizpůsobena jeho individuálním potřebám.
Co se týká prevence dysfagie, nejdůležitější je udržovat zdravý životní styl. Základem je vyvážená strava, která pomáhá udržovat správnou funkci trávicího systému a snižuje riziko rozvoje potíží, jež mohou vést k dysfagii (například jícnový reflux). Důležité je také jíst pravidelně a dodržovat dostatečný pitný režim.
Předejít podobným poruchám pak samozřejmě pomůže také omezení konzumace alkoholu a kouření, což může snížit riziko vzniku rakoviny jícnu a hrdla. Stejně tak je třeba dbát na udržování zdravé tělesné hmotnosti a prevenci nežádoucích zdravotních stavů, jako je například cukrovka nebo vysoký krevní tlak. [20, 21, 22, 23, 24, 25]
Zdroje: klinickalogopedie.cz, wikiskripta.eu, my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, fnmotol.cz, nhs.uk, medicalnewstoday.com, healthdirect.gov.au, pennmedicine.org, childrens.health.qld.gov.au, stanfordchildrens.org, childrenshospital.org, researchgate.net, betterhealth.vic.gov.au