Hydrogenuhličitan sodný je bílá krystalická látka bez zápachu, pro niž je charakteristická mírně zásaditá chuť. Za rozšířením jedlé sody stojí pekaři Austin Church a John Dwight, díky nimž se stala oblíbenou potravinářskou přísadou. Je třeba však ve stravě hlídat její množství, jelikož disponuje vysokým obsahem sodíku. Nicméně převažují její prospěšné účinky. Ve zdravotnictví působí jako antacidum proti zažívacím potížím či přináší úlevu od svědění vyvolaného hmyzím kousnutím.
Co se dozvíte v článku
Co je E500(ii)?
Potravinářským aditivem E500(ii) se značí hydrogenuhličitan sodný, spíše známý jako jedlá soda. Jde o oblíbenou přísadu do pečiva, kterému dodává lehkou, nadýchanou strukturu. Mimoto slouží ke zvýraznění chuti, regulaci pH a prodloužení trvanlivosti potravin.
Chemický vzorec hydrogenuhličitanu sodného
Bývá také složkou šumivých nápojů. Šumění přitom vzniká uvolňováním oxidu uhličitého při reakci hydrogenuhličitanu sodného s kyselinou. Uvádí se, že hydrogenuhličitan sodný musí obsahovat 99 % účinné látky, aby se mohl v potravinářství uplatnit jako potravinářská přídatná látka.
Potravinářské aditivum E500(ii) bylo uznáno jakožto bezpečné a v Evropské unii ho lze do potravin přidávat v nezbytných množstvích bez omezení. Je však nutné pamatovat na to, že jedlá soda obsahuje vysoké procento sodíku. Udává se, že v půl lžičce jedlé sody se nachází až 630 mg sodíku. Pokud vezmeme v potaz, že se doporučuje za den nepřekročit množství 2 300 mg sodíku, představuje půl lžička jedlé sody zhruba čtvrtinu jeho doporučené denní dávky. Jako alternativu tohoto aditiva s nízkým obsahem sodíku je nicméně možné použít hydrogenuhličitan draselný.
Může se použít jedlá soda místo prášku do pečiva?
Oba se sice používají jako kypřicí prostředky při pečení, nemělo by se je však libovolně zaměňovat. Roli tu hraje množství. Kypřicí schopnost jedlé sody totiž dosahuje přibližně 3× až 4× větší síly než u kypřicího prášku, tedy je jí potřeba mnohém méně v receptu užívajícím kypřicí prášek. Při použití kypřicího prášku namísto jedlé sody přitom platí, že místo jedné lžičky jedlé sody se přidají tři lžičky kypřicího prášku.
Přepočet jedlé sody použité namísto kypřicího prášku je o něco složitější. V receptu musí být přítomna kyselá složka, s níž může jedlá soda reagovat, jde například o med, podmáslí, čokoládu, jogurt, hnědý cukr nebo zakysanou smetanu. Poté, co toto zkontrolujete, stačí každou lžičku kypřicího prášku nahradit čtvrt lžičkou jedlé sody. Pokud recept kyselou složku neobsahuje, je nutné, abyste do něj kyselinu přidali sami. Mějte přitom na paměti, že některé kyselé složky mohou trochu změnit výslednou chuť výrobku, například citronová šťáva. [1, 2, 3, 4, 5]
Chemické vlastnosti
Hydrogenuhličitan sodný se vyznačuje monoklinickou krystalickou strukturou. Jedná se o bílou krystalickou látku bez zápachu se slanou, mírně zásaditou chutí. Tato látka je rozpustná ve vodě a není hořlavá. V přírodě najdeme hydrogenuhličitan sodný jakožto minerál nahcolit, získává se ale i z ložisek trony. Jeho chemický vzorec je NaHCO3, tedy je složen z kationtu sodíku a aniontu hydrogenuhličitanu. Obvykle mívá podobu bílého prášku. Jeho molární hmotnost činí 84,0066 g/mol, hustota 2,20 g/cm3 a u bodu varu se uvádí 851 °C, tání pak 50 °C.
Poprvé byl hydrogenuhličitan sodný stvořen v roce 1791 francouzským chemikem Nicolasem Leblancem. Zhruba o padesát let později se rozhodli dva pekaři, Austin Church a John Dwight, jedlou sodu vyrábět ve velkém. Již ve středověku však Egypťané používali natron, jehož je tato sloučenina součástí, a to jako mýdlo.
Hydrogenuhličitan sodný vzniká při reakci nasyceného roztoku uhličitanu sodného s oxidem uhličitým. Nejčastěji se tato substance připravuje tzv. Solvayovým procesem za přítomnosti oxidu uhličitého, čpavku, vody a roztoku solanky v koncentrované formě. Přínosem této metody je, že je levná a k výrobě sloučeniny stačí méně surovin. Zásaditost hydrogenuhličitanu sodného se pak aktivuje spolu s kyselinami, které najdeme například v octu, hnědém cukru, jogurtu a podmáslí. [6, 7, 8, 9]
Použití E500(ii) v potravinářství
Jedlou sodu neboli E500(ii) najdeme prakticky v každé domácnosti. Nebývalo tomu tak vždy, za jejím rozšířením stojí společnost Arm & Hammer, kterou spravoval Austin Church a John Dwight. Ti se snažili od roku 1860 seznámit veřejnost s jejím mnohostranným využitím, což prováděli distribucí minikuchařek s nejrůznějšími recepty, kde byla jedlá soda potřeba. Až v roce 1972 se jejich záměr uskutečnil a jedlá soda se stala běžnou součástí domácnosti.
Hydrogenuhličitan sodný je slabou zásadou a jako takový napomáhá v potravinách udržovat rovnováhu pH. Dále se vyznačuje tím, že je tepelně stabilní, takže je ideální ingrediencí k vaření a pečení. V rámci pečení plní funkci kypřicího činidla, které při kontaktu s kyselinou (např. ocet nebo citronová šťáva) produkuje oxid uhličitý. Díky němu vznikají v těstě bublinky, což pomáhá těstu vykynout.
Význam však má i pro zmrzlinu, kde oslabuje vazbu mezi ledovými krystaly a tukem, cukrem či bílkovinami, což texturu zmrzliny činí krémovější. Jedlá soda též zlepšuje viskozitu zmrzliny. Kromě toho se jí užívá ke změkčení luštěnin, jako je hrách a fazole, a to jak před vařením, tak během něj. Jedlá soda má totiž vliv na pH vody, v níž se luštěniny namáčí nebo vaří, což vede i ke změkčení tvrdé vnější skořápky luštěnin. Při smažení pak údajně zvyšuje křupavost pokrmů a v latinskoamerické či asijské kuchyni se přidává do masa k jeho zjemnění.
Potraviny obsahující E500(ii)
Vyskytnout se může například v těchto potravinách:
- chléb a krekry,
- pizza či tortilly,
- koláče, palačinky, vafle, muffiny a směsi na těsto,
- kojenecká výživa,
- nealkoholické nápoje a šumivé tablety,
- čokoláda, tvrdé bonbony a sušenky. [10, 11, 12, 13, 14]
Potraviny s hydrogenuhličitanem sodným
Jaký má jedlá soda vliv na zdraví?
Dle výsledků některých studií se zdá, že konzumace jedlé sody pomáhá sportovcům při tréninku oddálit únavu. Jejím užitím před cvičením je tak údajně možné zvýšit a prodloužit sportovní výkon v různých sportech, především pak při anaerobním cvičení, sprintu nebo vysoce intenzivním tréninku, a to snížením kyseliny mléčné ve svalech díky vysoké hodnotě jejího pH. Dotyční ji přitom požili jednu až tři hodiny před výkonem a jednalo se o dávku 300 mg jedlé sody na kilogram tělesné hmotnosti.
Jak se to má s jeho vlivem na hubnutí, komentuje MUDr. Daniel Petr: „Hydrogenuhličitan sodný je slabě zásaditý a někteří lidé věří, že konzumace těchto látek jim pomůže s hubnutím. Neexistuje pro to však jediný vědecký důkaz.“
Jedlá soda je rovněž dobrá na žaludek, léčí se jí pálení žáhy a jiné trávicí potíže, jelikož neutralizuje žaludeční kyseliny. Obvykle se radí rozpustit jednu čajovou lžičku jedlé sody ve sklenici s vodou a směs poté vypít. Co se týče jejího údajného účinku na zánět močových cest, vyjádřil se k tomu MUDr. Daniel Petr takto: „Traduje se, že jedlá soda zvyšuje pH moči, a tím rychle zmírní nepříjemné pocity při močení. Nicméně neexistuje jasný vědecký důkaz, že jedlá soda dokáže vyléčit infekci močových cest, naopak její konzumace může být škodlivá.“
Mimoto se spekuluje o tom, že by v budoucnu mohla být účinná proti autoimunitním onemocněním, jelikož její antacidní účinek vede k přemístění protizánětlivých imunitních buněk v těle k těm, které jsou určeny k boji se zánětem. Vyvarujte se však dlouhodobého užití tohoto antacida, jelikož by mohlo způsobit metabolickou alkalózu a srdeční problémy.
Vzhledem ke svým protiplísňovým vlastnostem může jedlá soda pomoci při léčbě mírné infekce nehtů, a to jejich namáčením ve vodě obsahující hydrogenuhličitan sodný. Lze ji také aplikovat jako první pomoc proti zvracení, 1 lžičkou jedlé sody rozmíchanou ve vodě si proto vyplachují ústa ženy v těhotenství při ranní nevolnosti.
V podobě pasty se kvůli úlevě nanáší i na kousnutí od štěnic. Podle všeho by též mohla jakožto ústní voda tišit bolest způsobenou afty. Z jedlé sody si lze připravit i koupel, což přispívá ke zklidnění pokožky, jež svědí v důsledku hmyzího kousnutí či spálení od slunce.
Výsledky některých studií dále naznačují, že by doplněk s hydrogenuhličitanem sodným mohl stát za zlepšením funkce ledvin a zpomalením progrese chronického onemocnění ledvin. Je však nezbytné provést další výzkum. Vedle toho se v lékařských kruzích mluví o tom, že by jedlá soda mohla přispět ke zvýšení efektivnosti chemoterapeutických léků, jelikož snižuje kyselost prostředí, které podporuje růst nádorů. Tato tvrzení však vyplývají pouze ze studií prováděných na zvířatech.
Co se týče škodlivosti hydrogenuhličitanu sodného, není vhodné dlouhodobé nanášení jedlé sody na zuby, jelikož by mohla poničit zubní sklovinu. Zároveň přesto, že jedlá soda může vašim vlasům dodat lesk, by se neměla užívat dlouhodobě. Vlasy jsou totiž přirozeně kyselé a jedlá soda by proto posléze mohla zavinit jejich krepatění či zacuchání.
I s nadměrným příjmem hydrogenuhličitanu sodného se pojí některé nežádoucí účinky, a to zvýšený pocit žízně, žaludeční křeče nebo nevolnost. MUDr. Daniel Petr dodává, že je třeba být obezřetný, pokud současně pobíráte určité léky: „Dle webu drugs.com interaguje jedlá soda až s 156 typy léčiv, mezi ně patří antibiotika, anxiolytika, kortikoidy a další. Hlavně ovlivňuje absorpci léků dočasným snížením pH v žaludku.“ [15, 16, 17, 18, 19]
Jaké má jedlá soda využití?
Jedná se o všestranný produkt, který se využívá například k přírodnímu čištění. V kombinaci s kyselinou (ocet, citronová šťáva) je účinným čističem, pomáhá odstranit zbytky jídla, ale i skvrny na kobercích či závěsech nebo se jí čistí připálené hrnce. Je schopna též vydezinfikovat a vybělit koupelnové prostory a lze pomocí ní i vyleštit stříbro.
Zároveň namáčení jablek v jedlé sodě a vodě po cca čtvrt hodiny vede k likvidaci většiny pesticidů na nich ulpělých, a tedy by se ji dalo uplatnit k odstranění pesticidů nacházejících se na ovoci a zelenině. Jedlá soda dále působí jako osvěžovač vzduchu, jelikož dokáže neutralizovat částice nepříjemného pachu. Ze stejného důvodu se dává i do ledniček, kde má pomáhat zlikvidovat pach zkažených potravin.
Používáte jedlou sodu?
Zajisté ji také znají příznivci netoxické domácnosti, jedlou sodu lze totiž přidat do pračky namísto chemických látek. K osvěžení prádla by přitom mělo stačit půl hrnku jedlé sody. Podílí se vyjma toho na změkčení vody, takže je nejen sama o sobě levnou variantou k čištění prádla, ale touto vlastností dosahuje toho, že při praní postačí použít menší množství pracího prostředku.
Díky svým antibakteriálním a antimikrobiálním vlastnostem funguje i jako náhrada ústní vody, navíc osvěžuje dech. Užívá se jí též jako podomácku vytvořeného prostředku k bělení zubů či jako deodorantu. Možná jste také slyšeli o účinku jedlé sody na vlasy, dokáže je totiž zbavit nečistot a mastnoty, stačí do šamponu přidat jednu lžičku této látky.
Kromě toho se přidává do krmiv pro zvířata. U skotu slouží k lepší stravitelnosti vlákniny a k regulaci pH v bachoru. U drůbeže je pak jedlá soda jako přídatná látka cenná nejen kvůli tomu, že u ní udržuje rovnováhu elektrolytů, ale umožňuje jim i lépe snášet teplo a zvyšuje kvalitu vaječných skořápek. Hydrogenuhličitan sodný mimoto nachází uplatnění při zpracování buničiny a papíru, předúpravě a čištění kůží. Je složkou hasicích přístrojů a využívá se při úpravě vody a vrtání ropných vrtů. [20, 21, 22]
Zdroje: everydayhealth.com, healthline.com, periodical.knowde.com, thevegcat.com, infocons.org, byjus.com, chemicalbook.com, medicinenet.com, webmd.com, medlineplus.gov, pubchem.ncbi.nlm.nih.gov