Co jsou febrilní křeče?
Co se dozvíte v článku
Jako febrilní křeče (FK, convulsiones febriles) lékaři označují záchvaty s horečkou, které postihují především malé děti. Jedná se o generalizované tonicko-klonické křeče, jejichž rozvoj souvisí s prudce stoupající tělesnou teplotou. Projevují se hlavně prostřednictvím neovladatelných záškubů nebo trvalých svalových stahů, což často doprovází i poruchy vědomí.
Co se týče výskytu těchto komplikací, febrilní křeče postihují hlavně děti ve věku od 6 měsíců do 5 let. Výjimečně se ovšem mohou objevit i u malých pacientů, kteří ještě nedosáhli 6 měsíců, nebo naopak u starších dětí v 6. či 7. roce věku. V průběhu života se s daným problémem setká zhruba 2–5 % dětí, přičemž nejčastěji trápí děti ve věku od 14 do 18 měsíců.
Febrilní křeče mnohdy bývají prvním projevem, který upozorní na to, že se dětský organismus potýká s nějakým infekčním onemocněním. Pokud je průběh nekomplikovaný, délka jejich trvání se přitom pohybuje v rozmezí od několika sekund zhruba do 10–15 minut. V některých případech to ale může být i mnohem déle, což je nutné důkladně vyšetřit.
Příčiny febrilních křečí
Přesný mechanismus vzniku febrilních křečí se lékařům stále nepodařilo odhalit. Tyto zdravotní komplikace se nicméně vyskytují většinou v počátcích horečnatého onemocnění, a to konkrétně ve fázi vzestupu teploty, a proto se označují také jako křeče iniciální. Spouštěčem febrilních křečí tedy bývají infekce, které mají na svědomí prudké zvýšení tělesné teploty (většinou horečky nad 39 °C).
A proč febrilní křeče postihují převážně děti? Malí pacienti jsou k rozvoji těchto komplikací náchylnější než dospělí, jelikož jejich mozek ještě není zcela vyvinutý. Lékaři zároveň zaznamenali i častější rodinný výskyt, což napovídá, že by tento stav mohl mít také určitý genetický podklad. Mezi hlavní etiologické faktory tedy patří horečka, věk a pozitivní rodinná anamnéza (až ve 30 % případů).
Rozdělení febrilních křečí
Podle průběhu lékaři rozlišují několik typů obtíží. Nekomplikované febrilní křeče, také označované jako prosté nebo simplexní, jsou krátké záchvaty, které pacienta obvykle trápí méně než 5 minut (jejich trvání nikdy nepřesahuje 15 minut). Jde přitom o generalizované klonické záchvaty s rychlým návratem pacienta do plného vědomí, které postihují hlavně děti ve věku od 6 měsíců do 6 let.
V některých případech se pak může jednat o tonicko-klonické křeče, nebo pouze o atonii a poruchu vědomí, což se odborně nazývá febrilní kolaps (synkopa). Po záchvatu pacient většinou nepociťuje žádné příznaky, přičemž děti pociťující jednoduché febrilní křeče bývají zdravé po stránce neurologické, tak i v oblasti psychomotorického vývoje.
Komplikované febrilní křeče, pro které lékaři používají také název komplexní, představují fokální (lateralizované) záchvaty a/nebo záchvaty trvající déle než 15 minut a/nebo opakované záchvaty, které se dostaví vícekrát během 24 hodin. Mohou se objevovat u dětí mladších 6 měsíců nebo starších 5 let, přičemž po záchvatu pacienty často trápí i další obtíže, kam patří například:
- parézy,
- změny svalového tonu,
- projevy edému mozku,
- známky meningeálního dráždění.
O symptomatických křečích pak lékaři hovoří ve chvíli, kdy tyto zdravotní problémy vznikají na podkladě akutního onemocnění, které postihuje centrální nervovou soustavu (například meningitida, encefalitida, sepse). Dále se pak mohou objevit při základním neurologickém onemocnění nebo při malformaci centrální nervové soustavy.
Příznaky febrilních křečí
Typickým projevem těchto zdravotních obtíží jsou generalizované tonicko-klonické křeče, které obvykle následují po prudkém zvýšení tělesné teploty (většinou nad 39 °C, ale může to být i méně). Pozorovat můžete hlavně ztuhlost svalů, třes a neovladatelné záškuby celého těla, což zpravidla doprovází také porucha vědomí. Po záchvatu navíc může být dítě zmatené a spavé.
Zatímco někdy bývá prvním příznakem obtíží rozvoj onemocnění, které je spojené s prudkým vzestupem tělesné teploty (první den nemoci se záchvaty objevují až u 60 % dětí trpících febrilními křečemi), jindy se mohou dokonce objevit dříve, než horečka stoupne. Tím pádem pak bývají prvním příznakem probíhající infekce právě febrilní křeče.
Febrilní křeče u dětí většinou přicházejí náhle, a to nejčastěji v odpoledních nebo večerních hodinách, kdy teplota postupně stoupá a malý pacient bývá po celém dni značně unavený nebo dokonce vyčerpaný. V některých případech se ovšem typické křečové projevy vůbec nemusí dostavit a klinické příznaky mají pouze charakter febrilních synkop s poruchou vegetativních funkcí.
Ve většině případů febrilní křeče žádným způsobem neovlivňují vývoj malého pacienta a nemají na svědomí ani dlouhodobé následky, kam patří například poškození mozku, poruchy intelektu a problémy s učením. Mohou se však opakovat, pokud horečka neustupuje, přičemž zhruba u 30–50 % dětí se potíže objeví znovu během dvanácti měsíců od první zaznamenané epizody.
Rizikové faktory pro recidivu febrilních křečí:
- první záchvat v kojeneckém věku,
- opakující se záchvaty febrilních křečí,
- více než jeden záchvat křečí během 24 hodin,
- nižší teplota při prvním záchvatu,
- febrilní křeče v rodinné anamnéze,
- epilepsie v rodinné anamnéze.
Diagnostika
K odhalení febrilních křečí lékařům ve většině případů stačí detailní popis obtíží, s nimiž se malí pacienti potýkají. Jelikož existuje malá šance, že by doktor dítě při záchvatu skutečně viděl, je lepší snažit se přesně zapamatovat sled událostí, aby rodiče později byli schopní vylíčit, co k rozvoji obtíží vedlo, jak dlouho křeče trvaly a jaké symptomy se objevily.
Febrilní křeče často vedou k hospitalizaci dítěte, přičemž následuje celá řada různých vyšetření, která slouží k objasnění zdravotního problému. Kromě anamnézy je důležité také fyzikální vyšetření, s jehož pomocí by měl být lékař schopný odhalit příčinu horečky a vyloučit neuroinfekci. Na základě klinického stavu dítěte se pak provádí také laboratorní vyšetření.
Pokud se u malého pacienta projevily komplikované febrilní křeče, jsou potřebné i další testy. Sem patří třeba neurologické vyšetření, elektroencefalografie (EEG), vyšetření očního pozadí či zobrazení centrální nervové soustavy. U dětí s klinickými či anamnestickými známkami neuroinfekce se pak provádí i lumbální punkce, kterou je nutné zvážit i v případě pacientů, u nichž byla zahájena antibiotická léčba.
V rámci diferenciální diagnostiky se lékaři snaží febrilní křeče odlišit od jiných zdravotních komplikací, které mohou mít podobné projevy. U nejmenších pacientů je nutné zhodnotit, zda za obtíže nejsou zodpovědné například metabolické poruchy nebo strukturální vady centrální nervové soustavy. Dále se pak lékaři soustředí na to, aby vyloučili tyto komplikace:
- neuroinfekce,
- herpetická encefalitida,
- syndrom Dravetové,
- febrilní synkopa,
- křeče, jejichž původcem není horečnatá infekce,
- GEFS+ (generalized epilepsy with febrile seizure plus).
Léčba febrilních křečí
Rodiče malých pacientů často zajímá, jak rozvoji komplikací zabránit, jaká existuje pro febrilní křeče léčba a jak se zachovat, pokud dítě ztratí vědomí. Nejlepším způsobem, jak se problémům vyhnout, je v první řadě rozvoji křečí zabránit. To znamená, že byste se měli zaměřit na terapii horečky, která ve většině případů působí jako spouštěč křečí.
Ještě před rozvojem obtíží, kdy tělesná teplota začíná stoupat na 38 °C, se můžete pokusit snížit tělesnou teplotu pomocí léků (paracetamol, ibuprofen). Pro malé děti jsou nejlepší medikamenty ve formě čípku nebo sirupu, přičemž konkrétní dávkování závisí na jejich hmotnosti. Starší a spolupracující děti pak zvládnou i tablety.
Myslete také na to, že se dětem nesmí podávat léky s kyselinou acetylsalicylovou (Aspirin), což by mohlo vyvolat Reyův syndrom. Dalším způsobem, jak snížit teplotu, je fyzikální chlazení. Pomoci může například sprchování vlažnou vodou nebo vlažný obklad na čele, v tříslech a nadklíčkové oblasti. Dejte si ovšem pozor, abyste to nepřehnali, což by mohlo vést k podchlazení.
Dále je nutné zabezpečit malým pacientům dostatečné množství tekutin, aby nedošlo k dehydrataci organismu. Pokud se záchvat i přes veškerou snahu skutečně objeví, důležité je umět si v dané situaci poradit. Jaká je tedy pro febrilní křeče první pomoc? Zachovejte chladnou hlavu a nepanikařte. Pokud budete jednat s rozvahou, pomůže to uklidnit i vaše dítě.
Pacienta uložte do postýlky a snažte se vyvarovat poranění (můžete například obložit dítě měkkými přikrývkami), ale křečím fyzicky nebraňte. Po skončení záchvatu pacienta pozorujte v poloze na boku, podejte léky na snížení teploty a zabezpečte dostatečný přísun tekutin. Kromě toho dítěti zajistěte také lékařské vyšetření, které vyloučí jiné zdravotní problémy.
Kdy kontaktovat lékaře?
- pokud se jedná o první ataku febrilních křečí,
- dítě je mladší 6 měsíců nebo starší 5 let,
- febrilní křeče se objevují pouze na jedné straně těla,
- záchvaty trápí malého pacienta opakovaně,
- k rozvoji obtíží došlo bez přítomnosti horečky.
V některých případech situace vyžaduje okamžitě řešení. Záchrannou službu byste měli zavolat v případě, že u pacienta došlo ke změně stavu vědomí nebo křeče trvají příliš dlouho, což by mohlo způsobit poškození mozku. Rozhodně nepodceňujte ani situaci, kdy dítě přestane dýchat nebo má velké dechové obtíže, a pomoc zavolejte i v případě, že křeče doprovází zvracení, těžké bolesti hlavy nebo apatie.
Vzhledem k tomu, že během záchvatu febrilních křečí mohou děti ztrácet vědomí, často dochází k nějakému poranění. V takové situaci byste měli pacienta před příjezdem záchranky uložit do stabilizované polohy, čímž zabráníte případnému vdechnutí zvratků a pomůžete uvolnit dýchací cesty. Rozhodně dítěti nevkládejte do úst žádné předměty ani léky. Snažte se naopak změřit délku záchvatu a věnujte pozornost chování dítěte, abyste všechny informace později mohli předat lékaři.
Akutní léčba febrilních křečí poté zahrnuje podávání benzodiazepinů, což se řídí stejnými pravidly jako při léčbě epileptických záchvatů. To znamená, že jsou indikovány u febrilních křečí, které trvají déle než 2–3 minuty. Lékaři podávají například 5 mg diazepamu rektálně (u dětí do 15 kg) nebo intravenózně diazepam či midazolam.
Profylaktické podávání benzodiazepinů v domácím prostředí při teplotě není vhodné. Rodiče by ovšem měli být informováni, jak postupovat při recidivě febrilních křečí. Kromě toho by mělo následovat poučení o zásadách první pomoci, které jsou stejné jako postup při epileptickém záchvatu. Kromě toho může lékař předepsat diazepam.
Prognóza
Riziko rozvoje epilepsie je v případě nekomplikovaných febrilních křečí srovnatelné s prevalencí onemocnění v běžné populaci, což je zhruba 1–2 %. U pacientů, kteří se setkali s komplikovanými febrilními křečemi, však riziko stoupá na 5–10 %. Žádné výraznější komplikace však dětem ve většině případů nehrozí.
Ačkoliv prognóza febrilních křečí bývá velice dobrá, je nutné každé dítě kompletně vyšetřit, a to zejména u křečí, které trvají delší dobu. Lékař musí vyloučit sepsi nebo bakteriální meningitidy, což jsou komplikace, které by mohly malého pacienta ohrozit na životě. U dětí s prostými febrilními křečemi nicméně lékaři nezaznamenali zvýšenou mortalitu ani výskyt neurologických nebo jiných symptomů.
Febrilní křeče u dospělých
Ačkoliv jsou febrilní křeče typické hlavně pro malé pacienty, horečka nad 41,4 °C může tyto obtíže vyvolat také u dospělých. Takový stav je ale poměrně vzácný, protože termoregulační systém člověka bývá již dostatečně vyzrálý, zatímco malé děti ve věku od 6 měsíců do 5 let postihují febrilní křeče celkem často.
Zdroje: pediatriepropraxi.cz, detskaneurologie.cz, zzmsk.cz