Hlíva ústřičná je už po tisíciletí tradiční součástí čínské medicíny a v minulosti byla tolik žádaná, že byla kultivována a cíleně pěstována. Ačkoli pochází například z Japonska, Koreje, Číny a Indie, dnes se s ní zcela běžně setkáme takřka po celém světě, a to včetně České republiky, kde ji její milovníci mohou jednoduše pěstovat i doma.
Latinský název houby Pleurotus ostreatus vychází z jejího zjevu. Pleurotus znamená rostoucí bokem, což odkazuje na položení nožky vůči klobouku. Ostreatus pak poukazuje na tvar houby, jež připomíná ústřici. Obecně je pak hlíva dřevokazná houba, která dává přednost chladnějším zeměpisným pásmům, roste v trsech na poškozených a mrtvých listnatých stromech a rozkladem dřeva získává potřebné živiny. Hlíva ústřičná je ve volné přírodě k vidění zpravidla od konce léta až do zimy a nejčastěji ji můžeme spatřit na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech nebo jeřabinách.
Méně známým faktem je, že houby z rodu Pleurotus jsou také „masožravé“, jejich podhoubí totiž umí zabíjet a strávit hlístice. Ačkoli se to tak může na první pohled zdát, hlíva není parazit, ale saprofyt, což znamená, že napomáhá vrátit živiny do půdy při rozkladu mrtvého či poškozeného dřeva, čímž je prospěšná ostatním rostlinám.
Charakteristika hlívy ústřičné
Jak už bylo naznačeno výše, hlíva ústřičná je typická svým vzhledem. Její klobouky jsou v mládí sklenuté s podvinutým okrajem. Postupem času rostou až do 25 centimetrů širokých vějířů s ostrými hranami. Co se týče zbarvení houby, to bývá velice proměnlivé. Může být bělavé, ale klidně také šedomodré, šedohnědé až hnědé. Vždy se totiž odvíjí od podmínek růstu.
Jako u většiny ostatních hlív rostou klobouky hlívy ústřičné v trsech, řadách anebo jednoduše ve vrstvách nad sebou, přičemž tyto shluky mohou vážit až několik kilogramů. Třeň bývá velmi malý, zhruba 1-4 centimetry dlouhý a 1-3 centimetry široký. Roste zpravidla šikmo do strany. Je rovněž poměrně tuhý a má bílou či šedou barvu. Dužina hlívy je čistě bílá a šťavnatá. Má nasládlou a velmi výraznou chuť. [1,2,3]
Nutriční hodnoty hlívy ústřičné
Kromě toho, že je hlíva ústřičná velmi chutná, obsahuje také velké množství zdraví prospěšných živin. Bohatá je zejména na vlákninu a minerály. Má navíc nízký obsah sacharidů, což z ní dělá dietní a zdravý pokrm. Co se týče konkrétního nutričního složení, jeden šálek syrové hlívy ústřičné (86 g) obsahuje:
- 28 kcal,
- 5 gramů sacharidů,
- 3 gramy bílkovin,
- necelý 1 gram tuků,
- 2 gramy vlákniny,
- 27 % doporučené denní dávky (DDD) niacinu,
- 8 % DDD kyseliny listové,
- 8 % DDD cholinu,
- 8 % DDD draslíku,
- 6 % DDD železa,
- 8 % DDD fosforu,
- 6 % DDD zinku.
Hlíva obsahuje také menší množství dalších živin, včetně vitamínu D a selenu. Kromě toho je tato houba bohatá na antioxidanty, což jsou látky, které pomáhají snižovat poškození buněk v těle. [4]
Hlíva ústřičná: účinky na zdraví
Existuje celá řada studií, podle kterých má hlíva ústřičná pozitivní vliv na více aspektů lidského zdraví. Prospěšně působí například na kardiovaskulární systém, a to konkrétně tak, že snižuje riziko vysokého cholesterolu a vysokého krevního tlaku. Tato schopnost je dána zvláště vysokým obsahem několika sloučenin, které prospívají zdraví srdce, včetně beta-glukanů, jichž hlíva ústřičná poskytuje dvakrát více než řada jiných hub. Vliv má konzumace hlívy podle vědců také na hladinu cukru v krvi, kterou rovněž pomáhá snižovat. Tyto skutečnosti jsou však stále ve fázi zkoumání.
Pravděpodobně nejznámějším benefitem hlívy ústřičné je, že podporuje imunitní systém a může se rovněž pochlubit antivirovými a antibakteriálními účinky. Jedna studie například ukázala, že léčba kombinovaným doplňkem s hlívou ústřičnou, vitamínem C a zinkem zmírnila příznaky viru herpes simplex. Snížila rovněž trvání respiračních příznaků, a to důrazněji než samotný vitamín C. Bylo také prokázáno, že léčba hlívou výrazně zlepšuje příznaky u dětí s opakovanými infekcemi dýchacích cest. Stejný vliv má pak i na horní dýchací cesty sportovců.
Některé studie rovněž ukazují další možné benefity hlívy, i ty je ale třeba nejprve řádně prozkoumat. Podle vědců, je velmi pravděpodobné, že hlíva:
- bojuje proti rakovinovému bujení,
- příznivě ovlivňuje zdraví střev,
- pomáhá při revmatoidní artritidě či osteoporóze,
- zabraňuje rozvoji chřipky, angíny či nachlazení,
- působí proti hemoroidům,
- regeneruje buňky a zpomaluje stárnutí,
- pomáhá s kožními problémy (akné, ekzém),
- funguje protizánětlivě. [5,6,7,8]
Hlíva ústřičná v kuchyni
Kromě tradiční medicíny je houba využívaná také v kuchyni, a to hlavně v té asijské. Je nedílnou součástí japonských, korejských i čínských receptů. Podávána může být samotná, ale také v polévkách, omáčkách či v zeleninových a masových směsích. Přizpůsobit ji lze navíc i české kuchyni, kde si rovněž získala oblibu mnoha lidí. Mezi oblíbené recepty s hlívou ústřičnou patří například:
- polévka z hlívy ústřičné,
- guláš z hlívy ústřičné,
- rizoto s hlívou ústřičnou,
- těstoviny s hlívou ústřičnou,
- špíz s hlívou ústřičnou.
Kromě toho se dá tato houba přidat do dušených pokrmů, osmažit na olivovém oleji a společně s česnekem použít jako příloha, anebo nakrájet a přidat do omáček. Skvěle se hodí také do vaječných pokrmů nebo pro pečení v troubě.
Hlíva ústřičná je chuťově nejlepší v momentě, kdy je sbíraná mladá, protože jak stárne, stává se tužší a tužší. Její typická vůně se pak rovněž mění na značně nepříjemnou. Pro některé jedince může být hlíva hůře stravitelná a způsobovat jim trávicí potíže, což je dáno přítomností arabitolu, cukerného alkoholu. [9,10]
Doplňky stravy s hlívou ústřičnou
Kromě houby jako takové lze na trhu sehnat také celou řadu doplňků stravy s hlívou ústřičnou. K dostání jsou například tablety s hlívou ústřičnou, kapsle (také kombinace hlívy ústřičné s rakytníkem), tinktura anebo sirup. Než se do konzumace některého z doplňků pustíte, vždy svůj záměr nejprve konzultujte se svým lékařem. Učinit by tak měli zejména pacienti užívající léky na vysoký cholesterol. Hlívu ústřičnou by pak rozhodně neměly užívat těhotné a kojící ženy. Účinky na plod a novorozence totiž zatím nebyly řádně prozkoumány.
Nepříznivé účinky hlívy ústřičné
I přes spoustu pozitiv, která hlíva ústřičná přináší, může v některých případech vyvolat nepříjemné komplikace. Ostatně jako všechny houby. Děje se tak zpravidla v případě, kdy to dotyčný s jejich konzumací přežene. Důsledkem pak bývají žaludeční potíže, jako je:
Některé důkazy také naznačují, že houby mohou reagovat s gabapentinem, což je lék, který se předepisuje k léčbě neuropatické bolesti a epilepsie. Vědci si však nejsou jisti, zda se tato skutečnost týká také hlívy ústřičné. Interakce navíc nemusí být příliš významná. [11,12]
Hlíva ústřičná: pěstování
Hlívu ústřičnou lze v současnosti poměrně snadno pěstovat. Růst může na volných prostranstvích, na speciálně sestavených substrátech nebo také na substrátech v polyetylenových pytlích. Živná půda pro hlívu je vytvořena tak, aby houbě zajistila co nejlepší růst a dostatek živin. Zpravidla proto obsahuje piliny, škrob, obiloviny, dřeň z kávových zrn, kakao, ořechové či kokosové slupky, semena bavlníku, banány, stébla trav, kukuřici, jetel a rýži.
Myslete na to, že substrát se musí nejprve pasterizovat či jinak zajistit, aby neobsahoval bakterie, plísně a další možné kontaminanty. Když je připravený, osídlí se připravenými houbovými mycelii, která jej kolonizují a následně vytvoří plodnice. Během tohoto procesu je nutné udržovat správnou teplotu, vlhkost a koncentraci kysličníku uhličitého.
Hlívu ústřičnou jde samozřejmě pěstovat také na stromech, tedy převážně na polenech, a existují i způsoby pěstování na slámě. Zoufat dokonce nemusí ani ti, kteří bydlí v bytě a nemají přístup na zahrádku. K pěstování hlívy vám totiž bude stačit jen volný kout s pokojovou teplotou, na poslední fázi růstu pak balkón či lodžie.
Nejjednodušší způsob, jak s pěstováním začít, je pořídit si kompletní balení slisovaného štěpkového substrátu s naočkovanou sadbou. Toto balení i s návodem je běžně k dostání v zahrádkářských prodejnách, hobby marketech nebo na internetu. Vždy sadu kupujte pouze v ověřených prodejnách, vzhledem k tomu, že se jedná o „živou“ půdu, je nutné ji připravit čerstvou na objednávku. V opačném případě se může stát, že houby ani přes vynaložené úsilí nevyrostou.
Nejlépe bude podhoubí prorůstat substrátem při teplotách kolem 27-29 °C. Při takových podmínkách je dobře zpracovaný substrát prorostlý už za dva týdny a po přemístění do tepla plodí během několika dnů. Doma takové teploty ale lidé běžně nedosahují, naštěstí je houba schopná růst i v teplotách kolem 21 °C. Potřebuje k tomu ale o něco více času. Že je substrát podhoubím již prorostlý, poznáte podle šedobílého povlaku na zemině, ale i podle typické vůně.
Tip: Pořiďte si již naočkovaný substrát, který bude podhoubím již prorostlý. Nebudete muset celý proces prorůstání absolvovat a hlíva vám poroste již do 7-14 dnů.
Substrát s podhoubími je nejprve nutné na dva až tři dny přemístit do chladnější místnosti s teplotou 6-12 °C. Na škodu není ani případné zmrznutí substrátu venku přes noc. Jakmile bude substrát zchlazený, začnou se na jeho povrchu objevovat zárodky plodnic a postupně se zvětšovat. To je signál pro to, abyste balík přenesli zpět do místnosti s rozptýleným světlem. Následně jej zalévejte tak, aby byl substrát stále vlhký, nikoli však přemokřený.[13, 14]
Zdroje: healthline.com, medicalsnewstoday.com, ncbi.nlm.nih.gov, sciencedirect.com, fieldforest.net, verywellfit.com