Hlíva ústřičná je jedlou houbou rostoucí zejména na odumřelém nebo rozkládajícím se dřevě v lesích mírného či tropického pásu. V tradiční medicíně má své místo již po staletí, věda se o ni však začala zajímat teprve v posledních desetiletích. Vyhledávanou ingrediencí se stala i v kulinářství, přičemž zvláště si jí cení v Číně, která je jejím největším světovým producentem.
Hlíva ústřičná recepty:
Hlívu ústřičnou je možné zpracovat několikerými způsoby. Přidává se do polévek, dušených jídel, těstovin, ale i vaječných pokrmů. Lze si také připravit přílohu čistě jen z hlívy orestované s česnekem na oleji nebo ji ogrilovat se zeleninou.
Hlíva ústřičná recept: guláš
Guláš z hlívy ústřičné je oproti tomu klasickému bezmasý a rychlejší na přípravu. Zahušťuje se tmavým chlebem, místo něj lze ale guláš zahustit i špaldovou celozrnnou moukou a celiaci ho mohou nahradit bezlepkovým pečivem nebo brambory. Kdo má rád pálivější, nechť přisype více pálivé papriky.
Ingredience
- 600 g hlívy ústřičné,
- 600 g cibule,
- 750 ml zeleninového vývaru,
- 2 stroužky česneku,
- 2 lžíce rajského protlaku,
- 2 lžíce sladké mleté papriky a ½ lžičky pálivé,
- 1 lžička majoránky,
- 1 lžička mletého kmínu,
- 2 krajíce tmavého chleba bez kůrky,
- 2 až 3 lžíce oleje,
- špetka soli a pepře.
Postup
- V hrnci rozehřejeme olej a dáme na něj nadrobno nakrájenou cibuli, kterou pomalu restujeme, dokud nezezlátne.
- Poté stáhneme plamen a přisypeme sladkou i pálivou papriku a mletý kmín. Koření s cibulkou jen rychle promícháme, aby paprika nezhořkla, načež přidáme rajský protlak a krátce ho zarestujeme.
- Dále přidáme hlívu, kterou jsme si předtím nakrájeli na proužky. Důkladně promícháme, aby se hlíva obalila ve směsi. Pečeme ji cca 2 až 3 minuty.
- Posléze do směsi dodáme prolisovaný česnek, krátce spolu vše promícháme a přilijeme zeleninový vývar. Směs nezapomeneme osolit a opepřit.
- Přivedeme k varu a pak guláš necháme dusit na mírném plamenu zhruba 25 až 30 minut do doby, než bude hlíva měkká.
- Po změknutí hlívy do guláše ještě přijde rozdrobený tmavý chléb. Necháme ho za občasného míchání probublat dalších 5 až 10 minut. Chléb by měl omáčku zahustit. Kdyby byla moc hustá, přilijte podle potřeby vodu.
- Na závěr do omáčky vmícháme majoránku, ideálně ji předtím promněte mezi prsty. Podle chuti omáčku dosolíme a opepříme.
- Jako přílohu můžete zvolit čerstvý chléb, těstoviny, rýži nebo houskový knedlík. Kdo chce, může guláš na talíři dozdobit cibulí.
Hlíva ústřičná recept: těstoviny
Těstoviny s hlívou ústřičnou sice sestávají jen z několika surovin, o to více vás pak překvapí výsledná chuť. Recept si zároveň může každý poupravit k obrazu svému, například vyměnit zde uvedený sýr třeba za nivu nebo šlehačku či do něj přidat více zeleniny.
Ingredience
- 300 g těstovin,
- 300 g hlívy ústřičné,
- 100 g krémového sýra (lučina, palouček nebo ricotta),
- 1 cibule,
- 2 stroužky česneku,
- 1 lžíce másla a olivového oleje,
- 1 snítka tymiánu,
- trocha soli a pepře,
- Na dokončení: citronová šťáva a parmazán.
Postup
- Těstoviny uvaříme v osolené vodě podle návodu. Poté je slijeme, přičemž jednu naběračku vody si uchováme na později.
- Na pánvi necháme rozehřát máslo s olejem. Přisypeme nadrobno nakrájenou cibuli, kterou orestujeme dozlatova.
- Dále k ní přidáme na proužky nakrájenou hlívu a restujeme ji, dokud nezezlátne. Mělo by to trvat zhruba 5 až 7 minut.
- K hlívě dodáme prolisovaný česnek a tymián. Vše spolu krátce orestujeme. Směs ještě zbývá osolit a opepřit.
- Nyní přichází řada na vmíchání krémového sýra a přilití naběračky vody ze scezených těstovin. Směs mícháme, dokud se nevytvoří krémová omáčka. Tu zbývá zakápnout citronovou šťávou.
- Do omáčky dáme těstoviny a důkladně promícháme, aby jí byly co nejvíce obalené. Kdyby se vám omáčka zdála příliš hustá, zřeďte ji vodou. Těstoviny servírujte s nastrouhaným parmazánem navrchu.
Hlíva ústřičná: charakteristika a její využití
Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus) je jedlou houbou, jejíž druhové jméno je odvozeno od toho, že svým lasturovitým tvarem připomíná ústřici. Nabývá různých odstínů, od krémově bílé přes šedou, hnědou až po zlatavou. Její výška může dosahovat až 23 cm. Je možné si ji splést s pařezníkem pozdním, který sice také patří mezi jedlé houby, je ale o poznání méně chutný.
Hlíva ústřičná se využívá i jinde než v kulinářství, je totiž schopná absorbovat toxiny z prostředí, například rtuť. Dokáže též rozkládat plasty a poradí si rovněž s ropnými skvrnami. Za první světové války, kdy se lidé potýkali s nedostatkem potravin, ji začal pěstovat v laboratoři německý badatel Falck. U nás se její počátek pěstování datuje do 70. až 80. let minulého století.
Jedná se o saprofyt, živí se totiž rozkládajícím se dřevem. Málokdo ovšem ví, že zčásti jde o masožravý druh. Uvolněním chemikálií s vábivou vůní k sobě totiž dokáže přilákat hlístice, jež následně pomocí svého mycelia zneškodní za účelem získat z nich dusík.
Jaké má hlíva ústřičná účinky na zdraví?
Hlíva ústřičná je pověstná svými zdraví prospěšnými účinky, na čemž mají mimo jiné zásluhu obsažené antioxidanty, například fenoly a flavonoidy. Některé z jejích účinků sice již byly vědecky zkoumány a působí slibně, nicméně je třeba dodat, že zatím nebyla tato houba dostatečně prostudována a bylo by zapotřebí dalšího výzkumu.
Na základě některých studií se nicméně zdá, že hlíva ústřičná prospívá zdraví srdce, vede totiž ke snížení vysokého krevního tlaku a vysokého cholesterolu, které představují rizikové faktory srdečních onemocnění. Tohoto efektu dosahuje zejména díky obsaženým beta-glukanům.
Ty mají dále působit proti artróze, osteoporóze a přispívat k regulaci hladiny cukru v krvi. Je to dáno tím, že jsou schopny zpomalovat trávení a vstřebávání sacharidů. Rovněž je ji možné konzumovat jako součást prevence mírné kognitivní poruchy a rakoviny. Oplývá totiž protizánětlivými vlastnostmi. Hlíva ústřičná se vyznačuje dále antivirovými a antibakteriálními účinky a jako taková posiluje imunitní systém.
U citlivějších jedinců může však nadměrná konzumace hlívy ústřičné přivodit zažívací potíže, tedy nadýmání, nevolnost či průjem. Gastrointestinální projevy má na svědomí arabitol, druh cukernatého alkoholu. Ve vzácných případech může požití hlívy vyvolat alergickou reakci, která se projevuje například kožní vyrážkou, nevolností, křečemi či otokem.
Konzumujete hlívu ústřičnou?
Hlíva ústřičná – složení
Hlíva ústřičná obsahuje větší množství vlákniny a vyznačuje se nízkým obsahem sacharidů. Z vitamínů se v ní nachází niacin (vitamín B3), kyselina pantothenová (vitamín B5), v menším množství pak folát a cholin. Z minerálů lze zmínit draslík, železo a zinek.
Ve 100 g hlívy ústřičné se konkrétně nalézá více jak polovina doporučené denní dávky niacinu, který podporuje zdravé fungování svalů a nervového systému. Dále je hlíva dobrým zdrojem vitamínu D a antioxidantu ergothioneinu, který má potenciál chránit lidi před neurodegenerativními onemocněními, jako je demence, Alzheimerova či Parkinsonova choroba.
Zpracování hlívy ústřičné
Je známo přes 40 druhů hlívy ústřičné, přičemž všechny se dají jíst. Jedná se o skvělý doplněk vegetariánské či veganské stravy, který je jedlý odshora až dolů. Pro tuto houbu je typická jemná, nasládlá chuť. Kromě toho se pojí s umami chutí, která je pokládána za pátou chutˇ. Co se týče její vůně, některé druhy voní po anýzu či lékořici, jiné oplývají ovocným aromatem.
Hlívu ústřičnou je možné kombinovat se všemi druhy masa, dokonce i mořskými plody, ačkoli výborná je též sama o sobě. Hodí se do polévek, omáček, ale rovněž smažených jídel nebo se nakládá v octě. Dušeným pokrmům dodává masitou texturu. Zároveň je ji možné jíst syrovou.
Zdroje: healthline.com, webmd.com, medicinenet.com, draxe.com, mushroom-appreciation.com, botany.cz, digilib.k.utb.cz
