Kolísavý krevní tlak bývá výsledkem stresu i nemoci. Může způsobit mrtvici nebo infarkt

Co je kolísavý krevní tlak?

U dospělého člověka lékaři považují za optimální tlak 120/80 mmHg. Pokud tato hodnota přesahuje 140/80 mmHg, hovoříme o vysokém krevním tlaku. Jakmile naopak klesne pod 100/60 mmHg, jedná se o nízký krevní tlak. Někdy se ovšem může stát, že se tyto hodnoty v rámci jednotlivých měření střídají, a v takovém případě hovoříme o kolísavém krevním tlaku.

Mírné kolísání krevního tlaku během dne a noci je naprosto normální, takže vás to rozhodně nemusí znepokojovat. Hodnoty se pak standardně mění také vlivem zvýšené fyzické námahy a mohou kolísat také kvůli nadměrné psychické zátěži. Pokud ovšem dochází ke změnám tlaku v klidovém režimu a bez jakékoliv zjevné příčiny, je načase zamyslet se nad tím, proč se to děje a zda tlak kolísá spíše směrem dolů, nebo naopak nahoru. [1, 2, 3, 4]

Jaké má kolísavý krevní tlak příčiny?

Kolísavý krevní tlak je poměrně častý problém, se kterým se lékaři ve svých ordinacích setkávají pravidelně. Na vině přitom může být celá řada různých faktorů, kam patří například hormonální změny nebo genetické predispozice. Krevní tlak ovšem mnohdy kolísá také u labilních jedinců, kteří nemají ve svém životě dostatečné množství pohybu.

Na vině také mohou být různé problémy s krevními cévami, jako je například endoteliální dysfunkce. Spíše výjimečně pak kolísavý krevní tlak může mít na svědomí feochromocytom, což je vzácný neuroendokrinní nádor, pro který jsou typické hlavně záchvatovité obtíže v podobě bolestí hlavy, palpitací nebo nadměrného pocení.

Pokud jde o faktory životního stylu, svou roli zde může sehrát třeba dlouhotrvající stres a úzkost, což může mít negativní efekt na zdraví. Kolísání krevního tlaku nicméně někdy souvisí také s užíváním vybraných léků a může být spojené i s dalšími zdravotními problémy, jako je obstrukční spánková apnoe, onemocnění ledvin nebo hormonální porucha.

Kromě výše zmiňovaných potíží je pak známý také syndrom bílého pláště, což je označení pro situaci, kdy lékař v ordinaci naměří pacientovi vyšší krevní tlak, než je pro něj běžné. Důvodem bývají hlavně obavy daného jedince z návštěvy zdravotnického zařízení a zvýšená úzkost během měření tlaku, přičemž mimo lékařské prostředí jeho krevní tlak obvykle vykazuje zcela normální hodnoty.

Dalším důvodem, proč dochází ke kolísání krevního tlaku, pak bývá pacientův jídelníček. Za problémy mohou stát například pokrmy a nápoje s příliš vysokým obsahem soli, cukru a nasycených tuků. Potíže ovšem může způsobit také užívání nelegálních drog nebo nadměrná konzumace alkoholických či kofeinových nápojů. [5, 6, 7, 8]

Rizikové faktory:

• nepravidelný pracovní režim (hlavně noční směny),
• kouření, žvýkání tabáku, alkoholismus,
• vysoká úroveň stresu a úzkosti,
• nesprávné užívání léků na krevní tlak,
• poruchy spánku (včetně spánkové apnoe),
• cukrovka,
• dehydratace,
• potíže se štítnou žlázou,
• ledvinové onemocnění,
• kardiovaskulární choroby,
• poruchy nervového systému. [9, 10, 11]

Jaké má kolísavý krevní tlak příznaky?

Pokud si všimnete kolísavého krevního tlaku, měli byste v první řadě vysledovat, zda váš tlak kolísá spíše směrem nahoru, nebo naopak dolů. Mezi vysokým a nízkým krevním tlakem totiž existují zásadní rozdíly, které je nutné vzít při léčbě vašich potíží v potaz.

Vysoký krevní tlak pacienta zpočátku nijak neobtěžuje, takže o svých potížích vůbec nemusí vědět. Jde ale o nebezpečný stav, který bez adekvátní léčby způsobuje řadu komplikací a zvyšuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Je tedy nutné mít se na pozoru, protože právě v tento problém se kolísavý krevní tlak může poměrně rychle vyvinout.

Nízký krevní tlak většinou nebývá tak nebezpečný, ale jeho projevy někdy mohou výrazně snižovat kvalitu pacientova života. Pojí se hlavně s motáním hlavy, s celkovou únavou, s neustálým pocitem studených končetin nebo s omdléváním.

Přečtěte si také:

Jak snížit vysoký krevní tlak? Základem jsou léky a změna životního stylu

Podle různých studií bývají časté změny krevního tlaku spojené s vyšším rizikem rozvoje srdečních onemocnění a také s předčasným úmrtím. Zaznamenat pak můžete například pocit neklidu, celkovou únavu, nadměrné pocení, dušnost, bušení srdce, opakované zčervenání v obličeji nebo tenzní bolest hlavy.

Velký problém zde pak představují například takzvané ranní špičky, protože mohou vyústit v další zdravotní komplikace, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda nebo náhlá srdeční smrt. K dalším možným komplikacím se řadí sexuální dysfunkce, selhání ledvin nebo dokonce i rozvoj demence. [12, 13, 14, 15, 16]

Léčba kolísavého krevního tlaku

Lidské tělo si s výkyvy krevního tlaku většinou dokáže poměrně dobře poradit, ale rozhodně byste takový stav neměli brát na lehkou váhu. Lékaři doporučují pokusit se celkově zklidnit, pořádně si odpočinout a vyhýbat se stresujícím podnětům. Také byste ovšem měli dbát na dostatek aktivního pohybu, a to minimálně dvě hodiny týdně, ale ideálně samozřejmě ještě více.

Kromě toho byste měli dodržovat pitný režim a konzumovat vyváženou stravu bohatou na potřebné vitamíny, minerály i další nezbytné látky. Omezte naopak přísun alkoholu a kofeinu a zcela se vyhněte kouření. Dále je možné vyzkoušet Kneippovu vodoléčbu, což je označení pro rychlé střídání proudu teplé a studené vody, který směřuje na pacientovy dolní končetiny (nebo případně na celé tělo).

Dalším důležitým krokem při léčbě kolísavého krevního tlaku je pravidelné monitorování krevního tlaku, aby bylo možné předcházet dalším komplikacím. Pacienti by také měli užívat medikamenty přesně podle doporučení svého ošetřujícího lékaře, a pokud se jim něco nezdá, raději s ním předepsanou léčbu konzultovat. [17, 18, 19, 20]

Zdroje: tlakomery.cz, rehabilitace.info, medicalnewstoday.com, healthline.com. my.clevelandclinic.org, medicinapropraxi.cz, khealth.com, webmd.com, healthcentral.com, verywellhealth.com