Přesto by každý raději vyřešil co nejvíce zdravotních problémů na zahraniční dovolené sám.
Dnes, kdy není vzácností cestování do exotických oblastí, se zvyšuje riziko importovaných infekčních nemocí, jakými jsou například cestovatelský průjem, hepatitida A, B a E, malárie, cholera, parazitární choroby, ale i stále vyšší riziko i HIV infekce. Tato rizika stoupají zejména tehdy, chystá-li se návštěvník opustit „hotelové“ turistické oblasti, poznat divokou přírodu a život domorodců nebo připustí-li rizikové sexuální chování.
Proti některým onemocněním se lze chránit očkováním nebo jiným preventivním opatřením. Před cestou je vhodné se v dostatečném předstihu poradit s praktickým lékařem. Pokud je potřeba, odkáže klienta na pracoviště krajské hygienické stanice nebo na specializovaná pracoviště tropické a cestovní medicíny, ale i na infekční oddělení okresních či krajských nemocnic, kde získá aktuální informace a zajistí si potřebnou prevenci.
Zdravotní riziko při cestování
Pacienti se srdečním a žilním onemocněním dolních končetin, které čeká dlouhý transkontinentální let, by se měli o případném riziku a prevenci poradit s ošetřujícím lékařem. Pro kojence je třeba na cestu zajistit dostatek jídla a pití, připravit plenky, čistící ubrousky, dětský krém, ručník a náhradní oblečení. Je dobré vzít pro děti malý polštářek a oblíbené plyšové zvířátko. Trvá-li cesta déle než 6 hodin, je lepší s malými dětmi přenocovat.
Je třeba si také uvědomit, že v extrémních podmínkách při pobytu i cestování může docházet ke zhoršení chronických onemocnění, zejména plicních a srdečních nebo diabetu. I toto je potřeba konzultovat s ošetřujícím lékařem. Zvláštní pozornost pak vyžaduje příprava na cestování s kojenci a malými dětmi.
Daleko nejčastěji, v zahraničí stejně jako při dovolené v našich zemích, přicházejí více v úvahu běžná onemocnění jako průjmy a nachlazení, alergické reakce, úrazy, nadměrné oslunění nebo přehřátí a bolesti hlavy. Dále se častěji vyskytují obtíže v souvislosti s přepravou v dopravních prostředcích. Jak se na tyto obtíže, obvykle zvládnutelné svépomocí, připravit a co si do cestovní lékárničky zařadit?
Co do lékárničky na dovolenou?
Průjem je nejčastějším zdravotním problémem na letní dovolené a při cestě do zahraničí. V tropech potká i při velké opatrnosti a dodržování zásad prevence cestovní průjem téměř polovinu všech turistů. Pro letní průjem není nutné jet k moři nebo až na rovník.
Většina cestovních průjmů spontánně odezní. Základním léčebným opatřením je zvýšený příjem tekutin (chladnější přislazované roztoky obsahující minerály, iontový nápoj, minerálky bez CO2 nebo slazený čaj, po malých množstvích v častých intervalech) a případně dieta (suchary, banány, strouhaná jablka, rýžové polévky, bramborová kaše).
Ke zmírnění obtíží lze použít volně prodejné léky proti cestovnímu průjmu. Při cestách do oblastí s nižším hygienickým standardem a horší dostupností lékařské péče je vhodné mít i léky proti průjmu (např. Smecta, Imodium). Vysoká horečka, příměs hlenu nebo krve ve stolici, intenzívní bolest břicha, průjem provázený opakovaným zvracením nebo neustupující po třech dnech podávání uvedených léků jsou důvody k vyhledání lékařské pomoci či nasazení antibiotik.
Poznámka: * Dávkování je v tomto sloupci uvedeno pro první jeden nebo dva preparáty
Žízeň, neklid, vyčerpanost, nápadná únavnost, závratě, svalové křeče, snížené množství moči u dospělých a neklid nebo naopak spavost u dětí mohou znamenat již pokročilou ztrátu tekutin a vyžadují lékařskou péči.
Vzácné nejsou při cestování ani opačné obtíže a zkušený pacient trpící cestovní zácpou si vezme sebou dostatek léků proti zácpě (např. Lactulosa). Pálení žáhy po gurmánských průzkumech se zažehnají léky na překyselený žaludek (např. Rennie či Ranisan).
Léky proti teplotě (Paralen, Panadol, apod.) a léky proti bolesti (Ibalgin, Aspirin) se mohou s výhodou použít při běžném nachlazení, horečce a chřipkových příznacích, při bolestech kloubů, zad a svalů. Je možné si přibalit také léky na odkašlávání, léky na tlumení kašle (např. Sinecod, Stoptussin apod.) nebo i volně prodejné antibiotikum s místním účinkem při bolesti v krku (Bioparox spray).
S nachlazením a rýmou je nutné počítat i v tropických oblastech. Mohou se tak hodit i léky na ucpaný nos (např. Otrivin, Nasivin, apod.) stejně jako oční přípravky (např. Ophthalmo-Septonex, Livostin apod.).
Pokud je plánovaná fyzicky náročná dovolená, je vhodné si vzít gel nebo mast ze skupiny místních protizánětlivých přípravků (např. Fastum gel, Ibu-Hepa crm., Voltaren emulgel), které pomohou při bolesti nebo zhmoždění svalů a kloubů.
Při bolesti hlavy nebo zubů pomohou léky proti bolesti podávané celkově (např. Ibalgin fast tbl., Saridon tbl., Paralen tbl., Panadol extra tbl., apod.).
Pacienti s migrénou obecně hůře snášejí cestování a měli by se na své obtíže připravit. Při návštěvě svého ošetřující lékaře by měli požádat o předpis dostatečné zásoby léků. V lékárně se mohou vybavit volně prodejnými léky proti migréně (např. Ibalgin fast tbl. apod.). Někteří trpí při cestování úpornou nespavostí a pak mají důvod požádat lékaře o předpis léku na spaní.
Pacient, který již má zkušenosti se žlučníkovou nebo ledvinovou bolestí, by neměl zapomenout požádat před cestou lékaře o recept na silnější léky proti bolesti. Tyto léky pomohou i při obtížích provázejících menstruaci.
Alergik si své léky nezapomene. Po poradě s lékařem by měl být vybaven i léky pro akutní stavy. Při cestování, zvláště do cizích krajů, by v lékárničce neměl chybět lék s antihistaminovým účinkem k místnímu i celkovému použití (Fenistil gel i tbl.).
Pro případy drobných úrazů a otlaků je výhodné mít v lékárničce některý z dezinfekčních prostředků jak pro povrchovou, tak slizniční dezinfekci (např. Septonex spr., Ajatin tinct., Betadine sol. apod.). V tropických oblastech se může dále hodit lék na mykotické potíže na povrchu těla (např. Canesten crm.).
Sportovně založená rodina by měla mít ve výbavě balíček zdravotnického materiálu složený ze stříhaných náplastí, náplasti na puchýře, obinadla, elastická obinadla, sterilní kompresi a kotouč úzké náplasti. Nezapomeňte také na repelent a hodit se může i pinzeta na vyjímání klíšťat nebo třísek.
Pro vysokohorskou turistiku a pobyt na prudkém slunci se doporučuje přibalit do lékárničky i léky na opary (Herpesin crm., Zovirax crm.). Pro ochranu kůže je důležité nezapomenout opalovací krémy s dostatečnými ochrannými faktory a také léky na spáleniny (Calcium pantothenicum crm., Panthenol spr.), které mohou přijít vhod zvláště po dlouhém slunění.
Kdo hůře snáší cestování v letadle, vlakem, na lodi či v autobuse a trpí tzv. kinetózami, neměl by zapomenout zařadit do lékárničky na cesty léky proti nevolnosti. K dispozici jsou i ve formě žvýkaček. Léky se berou preventivně obvykle 30 minut před začátkem jízdy (letu, plavby) a jejich podání se opakuje po 4–6 hodinách. O kontraindikacích by se měli zejména chronicky nemocní dopředu poradit s lékařem nebo pozorně přečíst příbalový leták.
Těhotná žena by měla konzultovat náročnější cestu se svým gynekologem. Ženy trpící poševními mykózami by neměly zapomenout přibalit léky na mykotické potíže.
Pacienti pravidelně užívající léky by si samozřejmě neměli svoje léky zapomenout.
O pacientech s chronickým onemocněním už byla zmínka. Před náročnější dovolenou by se měli poradit s lékařem, zopakovat si plán pro případné akutní zhoršení a vybavit se léky.
Vždy je výhodné vzít sebou do zahraničí souhrn onemocnění a užívaných léků. Na požádání vám váš lékař připraví stručnou zprávu. Léky je lepší přepravovat při cestách do zahraničí v originálním balení, abyste se vyhnuli případnému podezření z převážení narkotik.
1. MUDr. Igor Karen,
2. MUDr. Bohumil Seifert,
3. MUDr. Hana Cabrnochová,
4. prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.
1. Soukromá ordinace praktického lékaře pro dospělé, Benátky nad Jizerou
e-mail: igor.karen@seznam.cz
2. Soukromá ordinace praktického lékaře pro dospělé, Praha
3. Subkatedra praktického dětského lékařství, IPVZ, Praha
4. FN Hradec Králové, Klinika infekčních nemocí, IPVZ, Praha, Subkatedra tropické a cestovní medicíny
*
Literatura
ŠERÝ, V. Zdravotní příprava cestovatelů před odjezdem do tropů a subtropů. Interní medicína v praxi, 2002, 6, s. 262–268.
BERAN, J. Cestovní medicína. Update, 2004, 5, č. 5, s. 19–26 .
ŠERÝ, V., BÍLINY, O. Tropická a cestovní medicína. Praha : Medon, 1998, 569 s.
COUMES, E. Health and Travel. PM MSD, Lyon, 1999, 168 p.
**