Taky odcházíte od doktora raději s receptem než bez receptu? Lékaři to dobře vědí a své pacienty hýčkají o mnoho víc než jejich kolegové v jiných evropských zemích. Potíž je, že to stojí miliardy.
„Zásoby léků doma ve skříni a spousta se jich nakonec vyhodí do popelnice, to je taková česká tradice,“ podotýká pražský lékař Jan Mrázek. Statistiky mu dávají za pravdu: ročně končí v koši léky za čtyři miliardy. Většinou ty, které si pacienti úplně sami nekoupili, ale dostali na předpis, takže na ně doplácel stát.
Spotřeba léků přitom rok od roku stoupá o víc než deset procent, i když nejsme nemocní víc než v okolních zemích. Zato ale chodíme k lékaři dvakrát častěji než ostatní Evropané: vychází to patnáct návštěv na každého pacienta, přičemž průměr v EU je sotva sedm.
„A téměř každá návštěva s sebou nese vypsání nějakého receptu, aby lidi neměli pocit, že odcházejí s prázdnou,“ popisuje Mrázek. „Dobré to pochopitelně není, ale dělá se to tak,“ krčí lékař rameny. Co s tím?
Na ministerstvu zdravotnictví nevědí. Odpovědnost za to ale spíše odmítají: viníka totiž našli ve zlých farmaceutických gigantech. „Stojí proti nám lobby výrobců léků, kteří se chopili vzdělání lékařů,“ tvrdí ministr zdravotnictví David Rath.
„Lékaři se vzdělávají jen v tom, jak předepisovat co nejdražší léky. Je to výsledek patnácti let působení tržních sil,“ říká ministr. Jenže v tom jádro pudla neleží. Problém je i v tom, kolik léků u nás hradí zdravotní pojišťovny. Přispívají třeba i na léky na teplotu a celkem hradí přes 2000 léků, což nás staví na evropskou špičku v utrácení. „Zároveň taky máme velmi nízké doplatky na léky a lidi si zvykli, že je bezplatné zdravotnictví zakotvené v ústavě,“ podotýká Mrázek.
Co radí experti?
- skončit s hrazením volně prodejných léků jako paralen nebo ibalgin
- drahé léky nechat předepisovat jen specialisty
- upřednostnit generika (levné léky) před novými drahými medikamenty
- zavést spoluúčast pacienta za návštěvu u lékaře
KATEŘINA VOLNÁ, Deníky Bohemia