Žlučník (vesica fellea) má protáhle hruškovitý tvar, jeho celkový objem je 40–50 ml. Je uložen nad příčným tračníkem. Skládá se z fundu (širší konec žlučníku), těla (střední část žlučníku) a krčku (přechází v ductus cysticus, vývod žlučníku). Žlučník slouží k uchovávání a zahušťování žluče, kterou po příslušných podnětech časovaně vydává do duodena (dvanáctníku).
Žluč je mírně vazká, žlutohnědá tekutina, která je směsí organických a anorganických látek. Žluč je nezbytná pro trávení a vstřebávání tuků. Její nejdůležitější součástí jsou žlučové kyseliny, které se tvoří z cholesterolu. Dalšími složkami žluče jsou fosfolipidy (tuky, obsahující fosfát, nejdůležitější fosfolipid je lecitin), žlučová barviva, hydrogenkarbonát, natrium, chloridy a voda. Asi 80 procent žluče je transportováno do žlučníku, zbylých 20 procent žluče odchází do dvanáctníku.
I orgány mívají neurózu Mezi onemocnění žlučníku patří dyskineze žlučových cest, cholestáza, cholelitiáza, choledocholitiáza, zánět žlučníku a žlučových cest, nádory žlučníku a žlučových cest.
Dyskineze žlučových cest je funkční porucha motility žlučových cest (motilita znamená hybnost). Dyskineze žlučových cest nemá podklad ve zřetelném onemocnění, v této souvislosti lékaři hovoří o „orgánové neuróze“.
Pacient trpí biliární (tj. týkající se žluče) kolikou. Jedná se o silnou bolest v nadbřišku nebo v pravém podžebří, která je často provázena nauzeou (nevolností) a zvracením. Diagnóza se stanovuje pomocí cholescintigrafie, což je metoda zjišťování průchodnosti žlučových cest. Terapie je medikamentózní, endoskopická nebo chirurgická.
Městnání žluče ve žlučníku
K městnání žluče ve žlučníku, cholestáze, dochází v důsledku poruchy vylučování žluče. Mezi klinické příznaky patří steatorea (nadměrné množství tuku ve stolici, která je kašovitá, lesklá a bledá), acholická stolice (neobsahující žluč, je velmi světlá), ikterická kůže (typicky žlutě zbarvená).
Při delším trvání choroby dochází k hypovitaminóze – nedostatku vitaminů rozpustných v tucích, zvětšení a tuhnutí jater, zvýšení hladiny bilirubinu (žlučové barvivo oranžově červené barvy) a cholesterolu v krvi, přítomnosti bilirubinu v moči. Terapie zahrnuje léčbu základního onemocnění, paliativní léčbu symptomů (zmírňující příznaky), podpůrnou léčbu, endoskopii.
Kameny
Cholelitiáza je přítomnost žlučových kamenů ve žlučových cestách nebo ve žlučníku. Jedná se o jedno z nejčastějších onemocnění trávicí soustavy. Rizikovými faktory vzniku onemocnění jsou obezita, zácpa, stres, dlouhodobá parenterální výživa (podávaná mimo trávicí trubici). Onemocnění bývá často dlouhodobě symptomatické (dlouho pociťujeme příznaky), případně se projevuje dyspeptickými (trávicími) potížemi.
Nejčastějším klinickým projevem tohoto onemocnění je biliární kolika, která bývá vyvolána nevhodným jídlem, ale i stresy. Záchvaty bolesti se střídají s obdobím, kdy je nemocný bez potíží. Komplikací cholelitiázy je cholecystitida (zánět žlučníku), která může vzniknout v důsledku blokády konkrementem („kamenem“). Hlavní diagnostickou metodou cholelitiázy je ultrazvuk. Základní léčbou je léčba chirurgická.
Choledocholitiáza je přítomnost žlučových kamenů ve žlučovodech. Choledocholitiáza se projevuje většinou biliární kolikou a zvýšenou hodnotou bilirubinu a alkalické fosfatázy v séru. Léčba je endoskopická.
Objemné kameny je třeba před odstraněním rozdrtit. K tomuto účelu se používají speciální postupy – buď mechanická litotripse, nebo intrakorporální či extrakorporální litotripse rázovou vlnou.
Zánět žlučníku a žlučových cest
Zánět žlučníku a žlučových cest je častou komplikací cholelitiázy. Projevuje se bolestí břicha, nejčastěji v pravém podžebří nebo epigastriu. Bolest je stálá a silná. Dalšími klinickými projevy jsou nechutenství, nauzea a zvracení. Příčinou vzniku těchto obtíží je dietní chyba.
Léčba je chirurgická a symptomatická, podávají se analgetika a antibiotika. Zánět žlučových cest se projevuje bolestí v pravém podžebří, horečkou, ikterem (žloutenkou), třesavkou, svěděním, zvracením. Léčba spočívá v zajištění drenáže žlučových cest a podávání antibiotik.
Nádory
Nádory žlučníku často vznikají u nemocných s cholelitiázou nebo trvalých nosičů salmonelózy. Nejčastějším nádorem žlučníku je karcinom. Karcinom žlučníku se projevuje bolestmi v pravém podžebří, nauzeou, zvracením, dyspepsií, nechutenstvím, hubnutím. Léčba je chirurgická (cholecystektomie).
Nejčastějším nádorem žlučových cest je adenokarcinom. Rizikovým faktorem vzniku adenokarcinomu žlučových cest jsou průmyslové karcinogeny.
Hlavním příznakem je nebolestivý ikterus (žluté zbarvení kůže a sliznic). Dalšími příznaky jsou hubnutí, nechutenství, nauzea, dyspepsie. Léčba je chirurgická, u neresekabilních (neschopných resekce) nádorů endoskopická.
Zachovat si zdravý žlučník
Nejvhodnější cestou k zachování zdravého žlučníku je samozřejmě prevence onemocnění, která spočívá v dodržování zásad zdravé výživy, udržování optimální tělesné hmotnosti (v případě nadváhy a obezity její redukce), dostatečné pohybové aktivitě a vyhýbání se stresu. Výrazně pozitivní roli sehrává také vhodná relaxace, zájmová činnost a pozitivní přístup k životu.
Zdravá výživa (jinak také říkáme racionální strava) obsahuje dostatek živin (bílkovin, tuků, sacharidů), vlákniny, vitaminů i minerálů. Při dodržování zásad zdravé výživy a dostatečné pohybové aktivitě nevzniká obezita, která je rizikovým faktorem vzniku onemocnění žlučníku a žlučových cest.
Způsob života mnohdy rozhoduje o zdraví a nemoci jednotlivce. Vhodnou prevencí lze předejít mnoha onemocněním, což se samozřejmě týká nejen onemocnění žlučníku a žlučových cest, ale také dalších nemocí, například vzniku diabetu mellitu 2. typu či hypertenze.
Operace bez typické jizvy
Od roku 2009 se používá metoda, kdy se zavádějí přístroje do těla nemocného přirozenými otvory (u žen pochvou, u mužů konečníkem), těmi se pak vytahují odstraněné orgány. Tato metoda má dvě výhody: pacient nemá pooperační rány a jizvy a touto metodou lze odstranit několik orgánů najednou (například žlučník a dělohu).
O autorovi: Evžena Janovská, DiS., nutriční terapeutka