Otěhotnění po vysazení antikoncepce
O tom, zda hormonální antikoncepce nějakým způsobem ovlivňuje plodnost svých uživatelek, se mezi jejími příznivci a odpůrci neustále diskutuje. A to i přesto, že neexistují žádné důkazy toho, že by dlouhodobé užívání antikoncepce mělo na plodnost negativní vliv. O její neškodnosti širokou veřejnost dlouhodobě přesvědčují i gynekologové, kteří naopak tvrdí, že po vysazení hormonální antikoncepce je pravděpodobnost otěhotnění několikanásobně vyšší.
Jak je to možné? Až u tří čtvrtin uživatelek nastává po vysazení antikoncepce takzvaná superovulace, která přichází s prvním menstruačním cyklem. Tělo je po užívání pilulek „vyhladovělé“ po přirozeném hormonálním fungování, a tak z centrální nervové soustavy uvolní vysoké dávky řídících hormonů, které zajistí o poznání kvalitnější uvolnění vajíčka z vaječníku. Šance na oplodnění je tedy několikanásobně vyšší.
Některým pacientkám se po vysazení stává, že se pravidelný cyklus neobnoví po dobu několika měsíců. V tomto okamžiku jsou tyto ženy skutečně neplodné. Jedná se však pouze o dočasný stav. Menstruační cyklus se spolu s plodností nakonec vždy spontánně obnoví.
Otěhotnění přes antikoncepci – kdy je to možné?
Ačkoli má antikoncepce otěhotnění zabránit, její účinnost není nikdy stoprocentní. Obecně se uvádí, že její spolehlivost se pohybuje mezi 95 a 99 %. Určité riziko selhání tu tedy je. Pravděpodobnost otěhotnění je navíc o to větší, pokud žena antikoncepci neužívá pravidelně. V takovém případě její účinnost klesá až o dalších 5 %. Záleží ale, v jakém týdnu žena zapomněla pilulku užít, důležitou roli hraje také to, jestli si jich v daném měsíci zapomněla vzít více, popřípadě několik po sobě.
Pokud k otěhotnění přes antikoncepci dojde, objevují se u uživatelek v podstatě stejné těhotenské příznaky jako u žen, které antikoncepci neberou. Rozdíl je pouze v tom, že i přes oplození velmi často nastává krvácení v době menstruace. To je totiž řízeno hormonálně. I přesto se těhotenství ve většině případů rozeznat dá. Objevují se totiž i další příznaky, jako jsou:
- Bolest prsů
- Ranní nevolnost
- Únava
Stejně tak může žena otěhotnět i v případě, že po nechráněném styku užije postkoitální antikoncepci (Postinor, Escapelle, EllaOne), což jsou jednorázové pilulky, které mají zabránit oplození vajíčka. U těchto přípravků platí, že čím později po styku se užijí, tím nižší účinnost mají. Ideální je po nich v případě nouze sáhnout do hodiny od styku, nejpozději však do 72 hodin (u EllaOne až do 120 hodin). V té chvíle je ale jejich spolehlivost zhruba šedesátiprocentní. Okamžité podání pilulky zabrání početí zhruba z 85 %.
Tuto metodu se navíc doporučuje užívat jen v nouzových případech. Má totiž celou řadu vedlejších příznaků, mezi nimiž je třeba posunutí menstruačního cyklu, bolesti břicha, nevolnost či zvracení. Není proto vhodné na tuto metodu spoléhat častěji než 1 do měsíce.
Otěhotnění v šestinedělí a během kojení
Že otěhotnění při kojení není možné? Omyl. Žena je před početím chráněna jen po dobu, kdy je produkce prolaktinu tak vysoká, že nedovolí nastoupit menstruaci. Jednoduše řečeno, dokud žena praktikuje noční kojení v intervalu kratším než čtyři hodiny, nemělo by být otěhotnění možné. Obecně se udává, že plně kojící matky jsou před početím chráněny až 10 týdnů, částečně kojící ženy jen zhruba 4 týdny po porodu. Platí navíc jednoduché pravidlo: pokud se objeví menstruace, kojení ženu neochrání.
A jak tedy nechtěnému početí předejít? Vzhledem k tomu, že během kojení není možné užívat hormonální antikoncepci, doporučují gynekologové bariérovou ochranu.
Otěhotnění po potratu – kdy se začít snažit a jaké jsou šance?
Spontánním potratem v prvním trimestru končí přibližně každé čtvrté až páté těhotenství. Ale číslo může být ve skutečnosti o něco vyšší. V mnoha případech totiž dojde k samovolnému potratu bez zjevných příznaků hned na začátku těhotenství, kdy si žena své gravidity ani není vědoma. Ačkoli je tato zkušenost pro oba partnery psychicky velmi náročná, není nutné propadat panice. Šance, že žena znovu otěhotní je velmi vysoká, zvláště prodělala-li potrat v raném stádiu těhotenství.
Samovolný potrat není věc nikterak vzácná, u většiny žen se však zároveň jedná pouze o jednorázovou zkušenost. Dva po sobě jdoucí potraty zažije zhruba 5 % žen. Šance na úspěšné těhotenství je po první ztrátě přibližně 80 %, po dvou 70 % a po třech a více asi 60 %. Pokud se navíc jednalo o první takto nepříjemnou zkušenost, nemusí žena zaujímat žádná zvláštní opatření.
Takže kdy otěhotnět po potratu? Gynekologové obvykle doporučují počkat tři měsíce, až se tělo z nepříjemného zážitku vzpamatuje, pokud ale jde o psychiku partnerů, je proces zotavování zhruba dvakrát delší. Jako ideální doba se proto uvádí půl roku. Záleží ale čistě na tom, jak se budou oba nastávající rodiče cítit.
Co když nemůžu otěhotnět?
Pokoušíte se s partnerem založit rodinu, ale vaše snažení na váš vkus trvá až příliš dlouho? Nepropadejte panice. Zdravému páru trvá v průměru až čtyři měsíce, než se mu zadaří. Lékaři za běžnou dobu snažení považují dokonce celý rok. Pokud tedy od vašeho prvního pokusu ještě neuplynulo 12 měsíců, zbytečně se nestresujte. Právě stres a přehnaná snaha bývají velmi častým zabijákem plodnosti.
Jestli se o dítě pokoušíte déle, neváhejte a navštivte lékaře, který potvrdí či naopak vyloučí zdravotní problémy a případně začne s jejich léčbou. A jaké zdravotní komplikace za neschopností počít stojí nejčastěji?
- Nepřítomnost ovulace
- Neprůchodnost vejcovodů
- Porucha imunity ženy nebo muže
- Malé množství nebo špatná pohyblivost spermií
- Varikokéla
- Endometrióza
Velmi často se nedaří otěhotnět ani zcela zdravým párům. V tomto případě bývá na vině již zmíněný stres, přehnané upnutí k těhotenství, vysoká tělesná váha a nezdravý životní styl.
