O mnoho nižší hodnota
Lék proti bolesti firmy Merck musel být stažen z trhu, protože se ukázalo, že jeho vedlejší účinky razantně zvyšují riziko srdečních chorob jako mrtvice nebo infarkt. Kvůli skandálu musel do předčasného důchodu odejít ředitel firmy Merck Raymond Gilmartin. Soudní bitva, při které soudy řeší každou žalobu individuálně, už má i několik vítězů z řad pacientů. Geraldu Barnettovi musela například firma Merck vyplatit 50 milionů dolarů (1,25 miliardy korun) za to, že v důsledku užívání Vioxxu utrpěl infarkt.
Zdejší poškozené uživatele sdružuje organizace Liga ochrany spotřebitele, která hodlá u pražského obvodního soudu podat hromadnou žalobu. Americké soudy je totiž odmítly s tím, že se mají soudit doma. Soudce Eldon E. Fallon z New Orleansu odůvodnil své rozhodnutí odkázat cizince na domácí soudy tím, že by došlo k přetížení soudů v USA. „Je to jeho právo a my ho respektujeme. Pro stěžovatele je to samozřejmě škoda, protože v USA mají nejvstřícnější systém náhrady škody při poškození zdraví, proto je nejvýhodnější se soudit tam,“ říká právník Ligy ochrany spotřebitele (LOS) Adam Daněk. Podle něj se LOS stále přihlašují další stěžovatelé a jejich aktuální počet se blíží čtyřicítce. Žaloba, kterou Daněk chystá, se bude týkat ochrany spotřebitele, kterému špatný výrobek poškodil zdraví. „Je jedno, jestli je to prášek nebo sekačka na trávu, která občas někomu usekne nohu,“ vysvětluje Daněk.
Otázkou bude, jak vysoké odškodné český soud stěžovatelům přiřkne. Určitě to budou zlomky sum, se kterými ze soudních síní odcházejí Američané. Soudci v USA jsou velmi citliví na poškození zdraví nebo života cizím zaviněním a v prokázaných případech tak oběti dostávají stomilionové odškodné. Evropa je co do výše odškodného zdrženlivější a v Česku se bude v případě Vioxxu jednat o průlomovou kauzu. „V Česku má hodnota lidského života a zdraví velmi malou hodnotu, a proto je tu nesrovnatelně těžší vysoudit slušné odškodné,“ říká již citovaný Daněk. Podle něj chybí v Česku velké precedenční kauzy a skupina lidí, která se soudí o náhradu poškozeného zdraví, je příliš malá. Cena lidského života, převedená na peníze, je proto v Česku o mnoho nižší než v USA. „Je to součást národní kultury, na kterou měl u nás negativní vliv socialismus. Navíc oceňování lidského života nebo zdraví je samo o sobě velmi problematická záležitost,“ říká ombudsman Otakar Motejl.
Kolik za ztrátu zdraví
Mezi české žalobce patří pozůstalí po jednom zemřelém nebo muž, který kvůli užívání medikamentu přišel o nohu. S jakými nadějemi se mohou tito lidé upírat k českým soudům? „Mohou počítat s odškodným v řádech desetitisíců, maximálně statisíců. Oproti USA je u nás poškození zdraví kvantifikováno zákonem, takže ta situace určitě nehraje do karet českým stěžovatelům,“ říká právník Filip Gregor z Ekologického právního servisu (EPS).
Podle již citovaného ombudsmana ale i Amerika překonala svůj kulminační bod ve vysokých sumách za odškodnění. „Už v devadesátých letech soudkyně Nejvyššího soudu USA Sandra Day O'Connorová apelovala na právnické konferenci, aby soudci nebláznili s přemrštěnými sumami za odškodné, protože firmy se pak proti tomuto riziku musí pojišťovat,“ říká Motejl. Pokud například farmaceutické firmě hrozí při prohraném sporu závratné odškodné, které musí platit, nechá se proti tomuto riziku příště pojistit. Tím jí vznikají další náklady, které se pak odrazí v konečné ceně výrobku, kterou zaplatí koncový zákazník.
Podle experta na americké právo soudce Jana Vyklického se ale ani o USA nedá říct, že tam obecně dávají vysoké odškodné. Soudy posuzují každý případ individuálně a přihlížejí i k tomu, jestli si žalovaný může odškodné dovolit. Jako příklad dává ženu, která se opařila kávou v restauraci McDonald` s a vysoudila miliony dolarů. Naproti této kauze byl Vyklický sám jako host přítomen jednání, kdy dělník, jemuž zemědělský stroj amputoval obě nohy, dostal desetinové odškodné. Prostě proto, že jeho zaměstnavatel byl drobný živnostník. „A největší rozdíl je samozřejmě mezi precedenčním systémem a kontinentálním u nás, kde je vše dáno zákonem,“ říká Vyklický.
Při stanovování výše odškodného se soudci orientují podle daných tabulek, které různá zranění ohodnocují body. „Ty tabulky jsou nedostačující a měly by se zvýšit o násobky současných hodnot,“ říká Vyklický.
S tím souhlasí i šéf Soudcovské unie ČR Jaromír Jirsa, který se s cílem zrušit vyhlášku obrátil před více než rokem na Ústavní soud. Dodnes se jeho stížností soud nezabýval. „Jestliže za kompletní ztrátu zraku má pacient dostat 360 tisíc, tak je to pro mne tak nízké odškodnění, že je až neústavní,“ říká Jirsa. Podle jeho slov tuto situaci soudci řeší tak, že v případech, kdy dojde k újmě bez jakéhokoli zavinění poškozeného, automaticky přistupují k výjimečným sumám. Kvůli tomu se taky i v Česku částky za poškozené zdraví pomalu zvyšují díky zvláštním případům, které mají soudci právo stanovit. „Za třicet let, co jsem v justici, soudci tyto limity překračují víc a víc, ale i když mohou částku překročit například pětinásobně, nelze rozhodnout o stonásobku. To už by kolidovalo s podstatou samotného zákona,“ říká Vyklický.
Počty bodů za konkrétní zranění upravuje vyhláška s úřednickým názvem „o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění“. O její změně ale nikdo neuvažuje. Ministerstvo spravedlnosti odkazuje na ministerstvo zdravotnictví, které stávající vyhlášku vydalo, a je tudíž odpovědné za její změnu. Mluvčí zdravotnictví Tomáš Cikrt ale říká, že na ministerstvu žádná debata o změně neprobíhá. „Nový ministr se zatím během čtrnácti dnů ve funkci o této vyhlášce nezmínil, takže nepřipravujeme žádnou změnu. Ale též neregistrujeme žádnou iniciativu ze strany justice, Soudcovské unie ČR nebo odborné veřejnosti. Pokud by se na nás obrátili, změna by neměla být problém,“ říká Cikrt.
„To je absurdní. Pokud ministerstvo samo nevidí, jak špatně je ta vyhláška formulovaná, tak tam pracují nekompetentní lidé. Já osobně považuji za nepřípustné, aby úředník formou vyhlášky soudci určoval výši odškodného,“ říká Jirsa. Již citovaný Filip Gregor z EPS též žádnou iniciativu ohledně změny zmíněné vyhlášky nezachytil. „EPS žádnou podobnou kauzu neřešil. Ale třeba právě kauza Vioxx pomůže tuto debatu rozpoutat. Já osobně bych za řešení považoval zrušení vyhlášky a ponechání rozhodnutí na samotných soudcích.“ Rozpoutat debatu o fatálně nízkých částkách odškodného za zničené zdraví mají právníci LOS v plánu. „Možná, že náš případ alespoň pomůže ke zlepšení situace v náhradách za poškození zdraví. V Česku musí začít platit, že pokud někomu zničím zdraví, musím mu za to zaplatit slušné odškodné,“ říká Daněk.
Jan Kovalík, Respekt