Na konferenci, která se konala ve Velkém sále pražského magistrátu, který si mimo jiné letos připomíná 100. výročí, zazněly přednášky odborníků na obezitologii, dietologii, výživu, bariatrii, doplňky stravy a zdravý životní styl. Pořadatelem byla divize Medical Services vydavatelství Mladá fronta a. s., mediálními partnery byly časopisy Sestra, Mladá fronta Zdravotnictví a medicínaZdraví.Euro.cz a Dieta. Partnery byly tradičně ČAS, Magistrát hl. města Prahy a POUZP. O dostatečný pitný režim účastníků se postarala firma Šumavský pramen.
Konferenci otevřel svou přednáškou Obezita – epidemiologie a diagnostika, zdravotní rizika, etiopatogeneze, farmakoterapie doc. MUDr. Vojtěch Hainer, CSc., z Centra pro diagnostiku a léčbu obezity Endokrinologického ústavu v Praze. V úvodu se tak účastníci konference dozvěděli o klasifikaci nadváhy a obezity včetně metod stanovení tělesného složení. Docent Hainer dále zmínil různé zdravotní komplikace, které obezita přináší, přičemž se zaměřil na dopady abdominální (viscerální) obezity. A jaké jsou příčiny obezity? Výmluvy typu „je tlustý, protože je nemocný“ lze užít jen v málo případech (ono je to spíše naopak: „je nemocný, protože je tlustý“). Nejrozšířenější příčinou obezity je pozitivní energetická bilance spolu s poklesem pohybové aktivity, která má za následek snížení energetického výdeje. Na vznik obezity má však také vliv například délka spánku, resp. spánková deprivace.
Je známo, že obezita se netýká jen dospělých. Na téma Obezita v dětském věku přednášela as. MUDr. Jitka Kytnarová z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN Praha. Zaměřila se především na specifika diagnostiky a léčby obézních dětí, přičemž zdůraznila, že „obézní dítě není malý dospělý“, a proto je třeba zvolit také vhodný přístup. Léčba dětské obezity je mnohdy komplikována nízkou motivací samotných dětí a často i jejich rodičů. Základem je samozřejmě důkladné vyšetření, na které naváže léčba, jejímž cílem je změna životního stylu, tj. zejména úprava stravovacích návyků a pohybové aktivity (nejen dítěte, ale i celé rodiny), které nemusí nutně vést k redukci, ale dostačující může být udržení stávající hmotnosti rostoucího dítěte. Důležitá je pozitivní motivace a pozitivní přístup. Nejúčinnější léčbou je však prevence, která kromě jiného spočívá v edukaci nejen dětí, ale i rodičů.
Změny životního stylu byly hlavním mottem přednášky dietoložky PhDr. Karolíny Hlavaté, Ph. D., která zdůraznila, stejně jako ostatní přednášející, že nejdůležitější je motivace pacienta a jeho ochota ke spolupráci. V rámci interakce lékaře s pacientem je nezbytné navázat dobrý vztah s nemocným, zjistit, jaké má cíle a co mu dosud bránilo v jejich plnění. Důležité je odhalit, jaké má pacient jídelní zvyklosti a pohybové aktivity. Při redukci hmotnosti doporučuje vedení podrobného jídelníčku, který pak lze snadno vyhodnotit. K léčbě obezity je vhodné využít kognitivněbehaviorální terapii, která vychází z teorie, že příčinou obezity je nevhodné chování, které se pacient musí odnaučit, resp. přeučit se na vhodnější.
Podle MUDr. Dity Pichlerové z OB kliniky v Praze je jednou z možností řešení obezity a zdravotních problémů s ní souvisejících také chirurgický zásah, o čemž hovořila ve své přednášce Bariatrická chirurgie a její význam v léčbě diabetu. Bariatrická chirurgie je vhodná zejména u vysokých stupňů obezity, protože může zlepšit řadu onemocnění vzniklých v souvislosti s obezitou. Rozlišujeme restriktivní výkony, které ovlivňují množství přijaté potravy, dále malabsorpční výkony, které jsou ireverzibilní anebo kombinované. Součástí týmu provádějícího bariatrickou chirurgii je obezitolog, psycholog, chirurg, gastroenterolog a dietolog. I v případě chirurgického řešení obezity je samozřejmě nezbytná také spolupráce pacienta, který musí dodržovat stanovený režim.
Význam pohybu v prevenci a léčbě obezity vyzdvihl ve své přednášce Účinnost pohybu a diety RNDr. Pavel Suchánek, specialista na dětskou výživu a doplňky stravy z IKEM v Praze. Základem je přesvědčit pacienta k pohybu, s ohledem na případná zdravotní omezení. Nicméně bez zásahu do stravy obvykle nedochází k poklesu hmotnosti vzhledem ke změně zastoupení tkání. Ve své přednášce doktor Suchánek zdůraznil, že nejdůležitější je pacienta chválit, když je alespoň nepatrně za co. V souvislosti s pohybem a cvičením lze použít určitý vzorec neboli souvislost mezi cvičením, tepovou frekvencí a hubnutím. Zároveň uvedl, že z hlediska zdraví je důležitý pokles zejména viscerálního tuku. Doporučená fyzická aktivita je 30 minut denně po většinu dnů v týdnu. Pokud chceme snížit svou hmotnost, je třeba zvýšit fyzickou zátěž na 60 minut denně po většinu dní v týdnu. Pohybem (nikoli sportem) jsou i běžné denní aktivity, jako například chůze, čištění zubů, chůze po schodech a další. Tyto pohybové aktivity by měly být provozovány 2,5 hodiny denně. Hubnutí může napomoci také snížení teploty v bytě o 0,5 °C.
Jiný pohled na psychologii hubnutí nabídla internistka MUDr. Kateřina Cajthamlová. V průběhu celých generací se měnil životní styl lidí. Pokud se podíváme jen na období od sametové revoluce, došlo ke snížení všech pohybových aktivit a také ke změnám ve stravování, což vedlo ke vzrůstu obezity, ale paradoxně také vzrůstu podvýživy související s nevhodnou skladbou stravy. Na vznik obezity má vliv také individuální stres, změny sebenazírání či chybné sebepojetí. Vytváří se bludný kruh, kdy snížená tělesná aktivita vede k poklesu hladin endorfinů a serotoninu, kvůli čemuž se zhoršuje nálada, klesá sebevědomí, zvyšuje se hmotnost, o to obtížnější je pak pohyb a tak stále dokola. Proto je nutné řešit všechny příčiny komplexně. Cílem léčby tedy je najít příčinu stavu, stanovit realistické cíle a plán, jak jich dosáhnout, nasměrovat k doživotním změnám návyků a dostatečně oceňovat snahu. A stejně jako ostatní přednášející vyzdvihla význam spolupráce a podpory rodiny pacienta.
V závěru konference zazněla otázka: Jíst, či nejíst? Poruchy příjmu potravy byly tématem sdělení Jaroslavy Toutonghi, MBA, nutriční specialistky z centra Anabell Praha. Některou z poruch příjmu potravy (PPP) trpí přes 6 % populace. Mezi ty známější patří mentální anorexie a mentální bulimie. Méně známou poruchou je záchvatovité přejídání, u kterého se střídají epizody hladovění s epizodami přejídání, jejichž výsledkem může být nadváha, protože energetický příjem se pohybuje ve velmi širokém rozmezí 1000–30 000 kcal denně. Emoce a jídlo spolu úzce souvisejí. V rámci léčby PPP je tedy důležité nejen nutriční poradenství, ale také psychoterapie, vhodná je kognitivně-behaviorální terapie, která vede ke změnám v jídelníčku a zdravému přístupu k jídlu. Také v případě PPP je velice důležitá spolupráce a podpora rodiny pacienta. Zdravý přístup k jídlu může být například vyjádřen takto: Jím, protože mám hlad. Jím do pocitu sytosti. Jím, protože mi to chutná. Jím přiměřeně.
V rámci konference probíhala živá diskuse o dané problematice, dotazy přicházely z pléna, ale i od přednášejících. V přestávkách na občerstvení měli účastníci možnost prohlédnout si stánky s výrobky racionální výživy, cvičebními pomůckami, odbornými knihami a další. Tři vylosovaní účastníci konference získali knihy o výživě a životním stylu z vydavatelského domu Mladá fronta a. s.