Důležité je použít kvalitní smetanu, nevynechat vanilkový lusk a nechat skleničky s panna cottou dostatečně dlouho v lednici. Tento dezert je pochopitelně hodně bohatý na tuky a cukry, zatímco bílkoviny v něm prakticky nenajdete. Pokud si hlídáte figuru, máme pro vás alternativu ve formě receptu na tvarohovou panna cottu.
Co se dozvíte v článku
Panna cotta recept: italská klasika
Ingredience
- 500 ml smetany ke šlehání (33 % tuku),
- 80 g cukru krupice,
- 1 vanilkový lusk,
- 6 g želatiny (asi 3 plátky),
- maliny, jahody či borůvky na ozdobení,
- volitelně ovocná omáčka nebo karamel.
Postup
- Plátky želatiny vložte do misky se studenou vodou a ponechte je v ní asi 10 minut, aby nabobtnaly.
- Smetanu nalijte do kastrůlku a nasypte do ní cukr. Vanilkový lusk podélně rozřízněte a vyškrábněte z něj semínka. Obsah lusku i vnější obal lusku vložte do smetany.
- Směs v kastrůlku promíchejte a dejte ji zahřát na střední plamen. Za stálého míchání smetanu pomalu zahřívejte, dokud se všechen cukr nerozpustí. Dejte si ale pozor, abyste směs udržovali pouze horkou (nesmí se vařit).
- Z horké smetany vyjměte vanilkový lusk. Plátky změklé želatiny důkladně vyždímejte a vložte je do kastrůlku. Směs neustále míchejte, dokud se želatina úplně nerozpustí.
- Obsah kastrolu nalijte do připravených formiček či skleniček. Počkejte, dokud panna cotta nezchladne na pokojovou teplotu. Poté můžete skleničky uložit do lednice.
- Skleničky s dezertem nechte v lednici chladit minimálně 4 hodiny. Ideální je však nechat je tam přes noc. Před podáváním ozdobte panna cottu čerstvým ovocem, ovocnou omáčkou či karamelem.
Panna cotta z tvarohu: fit recept
Ingredience
- 250 g polotučného či nízkotučného tvarohu ve vaničce,
- 250 ml smetany ke šlehání nebo mléka,
- 4–6 g želatiny (2–3 plátky),
- 2–3 lžíce medu nebo javorového sirupu,
- 1 vanilkový lusk,
- kůra z ½ bio citronu,
- maliny, jahody či borůvky na ozdobení,
- volitelně ovocné pyré nebo domácí džem.
Postup
- Želatinu vložte do misky se studenou vodou a nechte ji asi 10 minut nabobtnat.
- V menším hrnci zahřejte smetanu (či mléko) a vmíchejte do ní med (nebo jiné zvolené sladidlo). Z vanilkového lusku vyškrabejte semínka a společně s luskem je dejte do smetany.
- Směs dobře promíchejte a zvolna zahřívejte na středním plameni. Měla by být jen horká, nesmí vřít. Plátky želatiny pořádně vymačkejte a přidejte do hrnce.
- Pokračujte v míchání a zahřívání, dokud se želatina zcela nerozpustí. Směs pak odstavte ze sporáku.
- V misce vyšlehejte pomocí šlehače tvaroh s citronovou kůrou do hladké konzistence. Postupně pak do tvarohu přilévejte smetanu s želatinou.
- Směs promíchejte, aby se všechny suroviny dobře propojily, a nalijte ji do čistých formiček či skleniček. Počkejte, než panna cotta vychladne.
- Následně skleničky s dezertem uložte minimálně na 3 hodiny do chladničky. Až bude panna cotta ztuhlá a vychlazená, můžete ji podávat ozdobenou ovocem či ovocným pyré.
Původ panna cotty
Italské slovní spojení „panna cotta“ lze do češtiny přeložit jako „vařená smetana“. Logicky se jedná o dezert pocházející z Itálie, a to konkrétně z oblasti Piemont. Není však úplně jasné, kdy a kde se objevila úplně první panna cotta. Nicméně podobné recepty na sladké mléčné dezerty se v Itálii objevovaly již dříve než ve 20. století.
Podle jedné z legend se panna cotta původně vyráběla z oslazené smetany zahuštěné rybí želatinou. Ta tehdy platila za běžné a dobře dostupné ztužovadlo. K ochucení se nepoužívaly žádné výrazné přísady, čokoláda ani ovoce. Panna cotta se buď polila jen troškou ovocné šťávy, nebo karamelu.
Dnes se fantazii meze nekladou a dezert se zdobí opravdu pestře – třeba čerstvým ovocem, ovocným pyré, karamelovou omáčkou, čokoládovou polevou nebo různými sladkými likéry.
Panna cotta a její nutriční vlastnosti
Panna cotta patří mezi dezerty bohaté na tuky a cukry. Jedna porce o hmotnosti cca 120 gramů obsahuje asi 250 kilokalorií, což lze přirovnat k polovině tabulky čokolády. Konkrétní hodnota se odvíjí od tučnosti použité smetany a množství cukru, které do ní zamícháte. Tyto dvě složky totiž panna cottě dodávají většinu zmiňovaných tuků a jednoduchých cukrů.
Tradičně se panna cotta připravuje z tučné smetany ke šlehání, která má obsah tuku 30–33 %. Tuk zajišťuje, že bude mít dezert krásně krémovou konzistenci a plnou chuť. Na druhou stranu také zvyšuje kalorickou hodnotu.
Bílkovin v ní naopak není mnoho, a to hlavně v porovnání s tvarohovými a jogurtovými dezerty. Takže pokud chcete doplnit denní dávku proteinů, můžete zkusit připravit tvarohovou verzi panna cotty. V panna cottě nenajdete ani vlákninu, která přispívá k pocitům sytosti.
Želatina, která se do smetanové směsi přidává za účelem perfektního ztuhnutí, je zdrojem kolagenu. Tato látka je potřebná pro správný vývoj a výživu kloubů, nehtů i pokožky. Nelze to ale brát tak, že vám sklenička panna cotty dodá velkou dávku kolagenu. Ten je v dezertu zastoupen spíše v menším množství.
Na panna cottě si zkrátka můžete klidně čas od času pochutnat. Je ale potřeba vnímat ji jako jakýkoliv jiný dezert – příležitostně neuškodí, ale kvůli vysokému obsahu tuků a cukrů není určena ke každodenní konzumaci.
Zdroje: kucharkaprodceru.cz, hriuk.org, allrecipes.com, tastingtable.com
