„Na rozdíl od jiných nemocí souvisejících s mozkem, u depresí jde indikace napříč věkovými skupinami. Svou roli hraje rostoucí stres a tlak, ale také postupná destigmatizace psychických onemocnění. Lidé se zkrátka už nestydí dojít k psychiatrovi,“ uvedl prezident svazu Ladislav Friedrich.
Moderní léky na depresi podle něj nemají negativní dopady na schopnost pracovat a normálně fungovat. „Při pohledu na vývoj ve státech západního světa, zejména USA, lze nejspíš očekávat, že se růst braní antidepresiv nezastaví. Stále jsou to ale léky se všemi souvisejícími dopady. Rozhodně ne pilulky, které vyřeší problémy, jež často stres vyvolaly,“ dodal.
Výrazně také podle svazu přibylo pacientů s dalším onemocněním mozku, Alzheimerovou chorobou. Aktuálně se s ní léčí asi 26.000 lidí, v roce 2012 to bylo 14.000. Spolu se stárnutím populace odborníci počítají s tím, že počet nemocných bude dál stoupat. Odhaduje se, že s nemocí žije v Česku asi 150.000 lidí, v roce 2036 jich bude více než dvojnásobek. Nemoc častěji postihuje ženy než muže, také proto, že většina pacientů je starších 65 let a ženy se dožívají vyššího věku.
Alzheimerova nemoc narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí, tedy myšlení, paměti a úsudku. Nemocný má čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky nebo je zmatený. V posledních stadiích není schopen se o sebe postarat. Roli hrají i rizikové faktory, jako jsou deprese, dlouhodobý stres, škodliviny z vnějšího prostředí, nezdravá strava či nezdravý životní styl.