U nedonošených dětí, novorozenců i malých kojenců bývá tzv. fyziologická porucha imunity způsobená nezralostí imunitního systému, který se postupně upravuje a vyvíjí. Také proto doporučujeme dítě do šesti měsíců věku rozhodně kojit.
Příčiny poruchy imunity
Nejen placentární cestou během těhotenství, ale i mateřským mlékem jsou dítěti předávány protilátky z organismu matky. Jeho imunitní systém se vytváří asi do 7–8 let věku, a také proto malé děti stonají častěji.
Nejmenší děti prodělávají mírná onemocnění horních cest dýchacích (rýma, kašel) i šestkrát až osmkrát do roka, zvláště jsou-li v kontaktu se sourozencem, který navštěvuje kolektivní zařízení.
U poruchy vrozené, tzv. protilátkové (humorální), není u dítěte vytvořen dostatek protilátek, nebo chybí úplně. Tím může být běžná nemocnost výrazně komplikovanější, dítě začíná stonat i s dolními dýchacími cestami, objevují se záněty průdušek a plic. Často bývají tato onemocnění komplikována i „nasedajícími“ bakteriemi a průběh nemoci pak bývá velice těžký. Typický je výskyt těchto onemocnění po šesti měsících věku dítěte, kdy již zásoba mateřských protilátek „dochází“.
Ohniska infekcí
Další výrazněji zvýšenou frekvenci výskytu infektů přináší nástup dítěte do kolektivního zařízení. Jeho obranyschopnost se postupně vyrovnává s větším výskytem onemocnění v blízkém okolí, a to zvýšenou tvorbou protilátek.
Nárůst různých nemocí kolem něj může být také původcem vzniku tzv. ohnisek (fokusů) infekcí, jako jsou například zvětšené nosní mandle, skryté záněty nosních dutin či zubní kazy. Nejde sice v pravém slova smyslu o poruchu, ale tyto – v organismu dítěte dlouhodobě přetrvávající zdroje infekcí (ohniska či ložiska) – mohou vést až k přechodné poruše imunity.
Zjednodušeně řečeno, imunitní systém dítěte nestačí zpracovávat „nabídku“ různých virů či bakterií. Včasné odhalení a odstranění těchto fokusů posléze přispěje k správné funkci a vývoji obranyschopnosti dítěte.
Mateřská školka
Po vstupu dítěte do mateřské školky dochází k ještě pravidelnějšímu kontaktu s větší skupinou dětí, které například kašlou či mají rýmu a do kolektivu docházejí nejen po zcela nedostatečné rekonvalescenci, ale někdy jsou nuceny, protože dělají zpravidla to, co po nich vyžadují dospělí, svou nemoc dokonce přechodit. Nejen ony, ale i jejich nejbližší „školkové“ okolí se tak velmi rychle dostává do kolotoče častějších nebo i častých onemocnění.
Proto máme my, lékaři, prosbu – snažte se dítě doléčit doma. Rekonvalescence po infekčních onemocněních trvá i 3 týdny a víme, že je problém s uvolňováním z práce, ale přesto – je-li snaha, výsledek bude určitě pozitivní. Jde přece o obranyschopnost vašeho dítěte.
Podotýkám však, že zvýšená nemocnost dětí po nástupu do mateřské školky je normální. Tzv. sterilní prostředí také není žádoucí.
Otužování
Imunitě rozhodně prospívá otužování, a tak nezapomínejte na postupné otužování dítěte, nejlépe mu sami jděte příkladem, protože zpočátku mu to nemusí být příjemné.
K posílení imunitního systému dítěte přispívá také například sauna. Střídání horkého vzduchu se studenou lázní je prospěšné. Pozor ale, dětská sauna má jiné parametry. Řiďte se pocity dítěte, a když v sauně nechce být, nechte ho odejít.
Některé děti saunu nemají rády, nenuťte je a postupujte s přivykáním pomalu. Pokud si dítě nezvykne, saunování s ním zrušte. Jestliže má nějaké zdravotní problémy, předem se domluvte s lékařem, zda může do sauny chodit. Její návštěvy pak plánujte pravidelně, alespoň jednou týdně.
Pohyb, ale i dostatek odpočinku
V současné době nevídáme děti běhat venku, ačkoli spontánní pohyb na čerstvém vzduchu je nutný a potřebný. Samo dítě venku běhat nebude, jděte se s ním projet na kole nebo si zaběhat, prospěje to i vám. Ale jsou i rodiče, kteří naopak dítě sportem fyzicky přetěžují. Doporučuji „zdravý selský rozum“, své děti i jejich fyzické schopnosti přece znáte. Nezapomínejte také, že režim dítěte musí zahrnovat i dostatek odpočinku a spánku.
I přes nedostatek času se nedomnívejte, že pro děti děláte maximum, když o víkendu jedete na výlet do supermarketu. Vyjeďte do přírody na čerstvý vzduch, vyrazte někam na kole, pěstujte turistiku, i ta má své kouzlo.
Čistý vzduch má mít dítě i doma. Zejména teď v zimě pomůže čistička vzduchu. Dokáže z ovzduší odstranit například prach, bakterie, viry, pyly, plísně, roztoče, zvířecí srst, cigaretový dým (ale doma nekuřte) a nepříjemné pachy, ale i chemické látky i některé plynné sloučeniny.
Výživa a doplňky
Nezapomínejte na racionální výživu dítěte, dostatek čerstvých potravin, masa, zeleniny a ovoce. Pokud sami nebudete umět sestavit správný jídelníček, obraťte se na svého lékaře nebo na Poradenské centrum Výživa dětí, www.vyzivadeti.cz, kde vám poradí s racionální stravou i se stravou vhodnou při dětské obezitě.
Sledujete pitný režim dítěte? Nepije dítě až večer? Vypije svoji nutnou denní dávku? Tu lze spočítat: váhu dítěte v kg znásobíme padesáti. Například dítě vážící 40 kg potřebuje za 24 hodin 2000 ml tekutin. Dostatečný příjem tekutin má význam i pro imunitní systém. Imunitu mohou pomoci upevnit potravinové doplňky, například s obsahem probiotik nebo různých přírodních látek, které obsahuje třeba hlíva ústřičná, rakytník řešetlákový či jinan dvojlaločný.
Z praxe uvádím příklad: Z důvodu vysoké frekvence výskytu respiračních onemocnění se matka rozhodla dcerce dávat produkty z rakytníku. Po pravidelném podávání její dítě následující rok téměř neonemocnělo.
Je však vždy třeba si uvědomit, že potravinový doplněk není lék.
Před nástupem chřipek
Prevencí onemocnění chřipkou je i u dětí s oslabenou imunitou samozřejmě očkování, ale vždy se o něm poraďte s ošetřujícím pediatrem, aby proběhlo za optimálních podmínek. Toto očkování udrží protilátky v organismu necelý rok, proto je doporučováno přeočkovávání. Složení očkovací látky se každoročně mění podle předpokládaného výskytu převažujících kmenů virů.
Při velkém výskytu respiračních onemocnění nenavštěvujte s dítětem například divadla či kina. Na tyto návštěvy je dost času mimo chřipkovou sezonu.
Pije dítě nutnou denní dávku?
Především platí, že k pití je vhodná hlavně voda. Barevné, dochucované, ale zejména slazené minerálky a limonády k dodržování pitného režimu nejsou vůbec vhodné.
Druhou stranou mince však je to, jestli dítě vypije svou „nutnou denní dávku“. Lze ji spočítat, když váhu dítěte v kilogramech znásobíme padesáti.
Například dítě vážící 40 kg potřebuje za 24 hodin 2000 ml tekutin. Dostatečný příjem tekutin má význam i pro imunitní systém.