Komerční sdělení
Na konci října se za podpory grantového partnera projektu, společnosti MSD, uskutečnila tisková konference, na které byl dokument PRACTALL oficiálně představen, společně s nejdůležitějšími informacemi o dětském astmatu. Program vedl člen pracovní skupiny PRACTALL, prof. MUDr. Petr Pohunek, CSc., vedoucí lékař oddělení respiračních nemocí Pediatrické kliniky FN Motol a ředitel České iniciativy pro astma, o.p.s. „Prioritou současného přístupu k dětskému astmatu je včasný záchyt prvních příznaků“, vysvětluje na úvod prof. Pohunek. Podle WHO je astma jedno z nejčastějších chronických dětských onemocnění, postihuje v průměru více než 10 % dětí. Udává se také, že až 50 % všech kojenců a dětí do tří let bude mít nejméně jednu epizodu sípání, navíc, opakované epizody u kojenců zvyšují riziko rozvoje trvalého astmatu. „Léčba pediatrického astmatu má svá specifika a donedávna v této oblasti panoval nedostatek recentních mezinárodních návodů. PRACTALL má tuto situaci změnit“, vysvětluje prof. Pohunek.
Proč se klade důraz na ranou intervenci? Zánět a změny struktury stěny bronchů a jejich sliznice byly totiž nalezeny již před stanovením diagnózy, a to i u lehkých forem dětského astmatu. Kolem druhého roku věku také startuje proces remodelace bronchů, jehož reversibilita je velmi problematická. Prof. Pohunek k tomu uvádí: „Diagnostika takto malých dětí je složitá a je závislá především na klinickém úsudku. U dětí se často objevují opakované neustupující kašle, pískoty při námaze, dechové potíže při styku s alergeny. Bisgaard v roce 2007 publikoval, že s těmito potížemi není léčeno až 24 % dětí“. Diagnostiku dále ztěžuje skutečnost, že kolem třetího roku věku se symptomaticky prolínají tři základní skupiny dětí, které rozlišuje také PRACTALL: tzv. transistent wheezers (děti, které z problému samy „vyrostou“), non-atopic wheezers (děti s poškozenými dýchacími cestami v důsledku infektu– tento defekt je reversibilní v případě nealergenního terénu) a skuteční astmatici.
Co je důležité pro praxi?
V praxi se uplatňuje tzv.klinický index rizika astmatu. Tento index ukazuje, které děti (ve věku 2 - 3 let) mají vysoké riziko vzniku astmatu. Hlavními kritérii jsou časté obstrukční epizody (čtyři nebo více za poslední rok), jeden velký rizikový znak (astma u rodičů nebo atopická dermatitida) nebo dva malé rizikové znaky (alergická rýma, eozinofilie, pískoty mimo období nachlazení). Pokud je klinický index naplněn, je až 80% pravděpodobnost, že dítě astmatem trpí. Podle prof. Pohunka bývají komorbidity typu exému a alergické rýmy u malých dětí spíše podceňovány. Stěžejní intervencí lékaře by měl být včasný záchyt prvních příznaků a včasná identifikace věkově specifických fenotypů (zda jde o astma indukované virovou infekcí, astma spuštěné tělesnou zátěží, astma spojené s alergickou hypersenzitivitou anebo astma etiologicky nejasné). PRACTALL doporučuje také podrobné zhodnocení anamnézy a potvrzuje trend individualizovaného a flexibilního léčebného přístupu s důrazem na vysokou bezpečnost dlouhodobé terapie. Jako hlavní principy péče jsou uváděna opatření k odstranění expozice rizikům, farmakoterapie, imunoterapie a edukace rodiny. V této souvislosti si prof. Pohunek posteskl: „Obecně mají rodiče tendenci obracet se spíše na alternativní medicínu a různé léčitele, mají zakořeněný strach z kortikoidů, které ovšem jsou, správně podávané, bezpečnými léky. V rámci edukace je také nutno zdůraznit, že dobře léčené dítě se nemusí vyhýbat normální tělesné aktivitě a cvičení, ba právě naopak, pohyb je tu žádoucí.“ Vzápětí také apeloval na nutnost nekuřáckého prostředí dítěte, neboť zakouřené prostředí může například snižovat účinnost inhalačních kortikoidů.
Konsensus PRACTALL rozděluje farmakoterapeutické intervence do dvou skupin podle věku pacienta. Pro děti do dvou let jsou doporučována beta2 – mimetika nebo LTRA (antagonisté leukotrienových receptorů), při dlouhodobé léčbě a při potvrzené alergii pak inhalační kortikoidy. U dětí starších dvou let jsou prvou volbou inhalační kortikoidy nebo LTRA. PRACTALL také jako první dokument uvádí, že dávky lze snižovat dříve než v řádu měsíců. Předpokladem úspěšné individualizované léčby je podle PRACTALL edukace všech zúčastěných a jejich vzájemná spolupráce.
(PR materiál)