AIDS neboli syndrom získaného selhání imunity byl poprvé zaznamenán v osmdesátých letech minulého století a od té doby jím onemocněly desítky milionů lidí po celém světě. Nejvyšší výskyt je však v zemích Afriky. Přestože se léky neustále zdokonalují, zůstává nemoc téměř vždy nevyléčitelnou a smrtelnou.
Vzniku onemocnění vždy předchází nákaza lidským virem HIV. O AIDS pak mluvíme až v okamžiku, kdy má infikovaný člověk velmi nízký počet buněk typu CD4 (buňky hrající důležitou roli v imunitním systému) a jeho stav doprovází další symptomy. Zpravidla se jedná o:
- Infekce
- Nádory
- Postižení mozku a nervové soustavy
Přenos HIV
Zatímco většina virů se do lidského organismu dostane pouhým vdechnutím, u viru HIV je to jiné. V lidském těle totiž není schopný zůstat delší dobu. Přežívat může pouze v tekutinách, jakými jsou:
- Krev
- Sperma
- Sliny
K nákaze pak dochází v momentě, kdy se některá z těchto tekutin dostane do kontaktu se sliznicí jiného člověka. Nejčastěji se tak děje pohlavní cestou, běžným způsobem infikace je však také přenos z matky na dítě, a to jak během těhotenství, tak při porodu a po něm (kojením).
Přestože se HIV množí velmi rychle, trvá často i mnoho let, než infikovanému způsobí nějaké poškození. HIV viru se proto někdy přezdívá pomalý vir. Nehledě na chybějící příznaky, infikovaná osoba je nakažlivá ihned po vniknutí HIV viru do organismu.
Míra nakažlivosti se liší v závislosti na jednotlivých období. V akutní fázi, která nastává ihned po infikaci, je pravděpodobnost nakažení jiné osoby vyšší než v době latentní, kdy nakažený vylučuje menší množství viru. To opětně stoupá v momentě, kdy u nemocného vypukne AIDS.
Oproti většině ostatních virů se HIV soustředí pouze na napadání těch buněk, které jsou určeny k obraně organismu. Konkrétně se jedná třeba o buňky CD4, což jsou zjednodušeně dirigenti imunitního systému.
Inkubační doba
Inkubační doba, tedy období mezi nakažením a prvními příznaky nemoci, trvá přibližně 3 týdny. V tomto období se vir v těle infikovaného množí. Nakažený však zatím nepociťuje žádné příznaky a nemoc nelze poznat ani z testů.
Jako inkubační doba se často nesprávně označuje také velmi dlouhé období před vypuknutím AIDS. To může trvat i 15 let. Jedná se však o období latentní infekce s minimálními klinickými příznaky. V této fázi přežívají lidé v průměru 10,5 roku.
Průběh HIV infekce
První fáze
Krátce po nakažení virem se u infikované osoby objevuje takzvaná akutní HIV infekce, která má obvykle stejný průběh jako chřipka, jindy ovšem může připomínat spíše infekční mononukleózu. Vzácně se mohou objevit i neurologické příznaky. U infikovaných se začnou vytvářet protilátky proti HIV, které bude možno zjistit sérologickým testem po uplynutí dvou měsíců od nákazy. Tito lidé jsou označovaní za HIV pozitivní.
Druhá fáze
Po první fázi následuje různě dlouhé období latence, jehož délka se uvádí mezi dvěma až deseti lety od nákazy. Během druhé fáze pacient pociťuje jen mírné či dokonce žádné potíže, proto se toto období označuje jako bezpříznakové. U některých jedinců však může docházet ke zduření uzlin, úbytku tělesné hmotnosti, nočnímu pocení, horečce či těžkým průjmům.
Ačkoli v latentní fázi nemocní obvykle nepozorují žádné příznaky, dochází k postupným změnám imunitního systému. Konkrétně se jedná o úbytek lymfocytů CD4, které jsou klíčové pro jeho správnou funkci.
Třetí fáze
Ve třetí fázi, která u neléčených jedinců nastává po více než deseti letech od nákazy, je imunitní systém člověka již značně poškozen a jeho účinnost oslabena. Infikovaný organismus se nedokáže bránit před nájezdy cizích mikroorganismů a není schopný produkovat dostatečné množství buněk imunitního systému.
První příznaky oslabeného imunitního systémů se zpravidla objevují v momentě, kdy počet CD4 lymfocytů klesne pod hodnotu 500/mm3. V tu chvíli přechází pacient do symptomatického období, pro které jsou typické tyto příznaky:
- Infekce sliznice dutiny ústní a hltanu
- Poševní infekce
- Pásový opar
- Únava
- Horečka
- Průjem
- Úbytek na váze
Čtvrtá fáze – AIDS
V poslední fázi pacient najednou trpí několika nemocemi, které jsou pro AIDS typické. Nejčastěji bývají zasaženy plíce, mozek, kůže a trávicí trakt. V tuto chvíle existuje jen minimální šance na vrácení zdravotního stavu do normálu.
Příznaky AIDS
U pacientů s AIDS se v poslední fázi objevují například tato vážná onemocnění:
- Pneumocystová pneumonie
- Toxoplazmatická encefalitida
- Karcinom děložního hrdla
- Tuberkulóza
- Kaposiho sarkom
- Lymfomy
Vir HIV může navíc působit na centrální nervový systém a vyvolat neurologická postižení. Více či méně závažné neurologické problémy se projeví u 90 % HIV pozitivních pacientů. Tyto symptomy mohou mít různé projevy, například:
- Výpadky paměti
- Zmatenou mluvu
- Zhoršení zraku
- Psychotické chování
Léčba
Zatímco o AIDS lidé mluví jako o nevyléčitelném onemocnění, bezpříznaková fáze HIV se do jisté míry léčit dá. Konkrétně se k potlačení rozvoje onemocnění používá antiretrovirální terapie. Pokud o své diagnóze člověk ví a dodržuje lékařem předepsanou léčbu, lze toto latentní období výrazně prodloužit. Díky dostupné léčbě u většiny nakažených k rozvoji HIV zatím nedošlo. Bez terapie však žijí HIV pozitivní jedinci přibližně deset až patnáct let.
Prevence
Velmi zásadní roli hraje u tohoto onemocnění prevence. Jelikož se vir HIV nejčastěji přenáší pohlavním stykem, je dobré se vyvarovat rizikovému sexu. Pravděpodobnost nákazy samozřejmě snižuje i použití prezervativu. Velice důležitá je také osvěta. Tu momentálně šíří například česká společnost AIDS Pomoc.
