Chlad totiž výrazně ovlivňuje fungování krevního oběhu, imunitního systému i jednotlivých orgánových soustav. Proto byste měli při pobytu venku dbát na dostatečné oblečení a další preventivní pravidla, která vám pomohou předcházet problémům.
Co se dozvíte v článku
Jak vypadá prochladnutí?
Prochladnutí není samo o sobě onemocněním. Jedná se o stav, kdy dochází k nadměrnému ochlazení organismu nebo některé jeho části. Tělo se s touto zátěží sice většinou dokáže vyrovnat, ale může dojít k dočasnému omezení přirozených obranných mechanismů. Někdy se o něm mluví jako o banální záležitosti, ale prochladnutí by se nemělo podceňovat, protože může přispět ke vzniku celé řady onemocnění nebo zhoršit již existující problém.
Ve většině případů dochází k ochlazení povrchu těla, čímž je myšlena kůže a podkoží. Prochladnutí hlubších struktur už je méně obvyklé. Mezi typické situace, při kterých může dojít k prochladnutí, patří pobyt v chladném a vlhkém prostředí, nedostatečné oblečení s ohledem na počasí, promoknutí v dešti či sněhu, dlouhé sezení na studené zemi či vystavení se ledovému zimnímu větru.
Chlad ovlivňuje hlavně oběhový systém a imunitu
V chladném prostředí dochází k vazokonstrikci, což znamená, že se cévy v kůži a podkoží stahují. Tento mechanismus se stará o to, že nebude skrze periferie docházet k větším ztrátám tepla. Teplo se díky tomu uchová u životně důležitých orgánů.
Omezené prokrvení končetin, prstů, nosu, uší a dalších periferních částí těla ale znamená, že se do nich dostává méně kyslíku a živin. Zároveň se zpomaluje odvod odpadních látek a oslabuje se lokální imunitní odpověď.
Chlad sice přímo nezpůsobuje onemocnění, ale může imunitu oslabovat natolik, že se organismus stává zranitelnějším a náchylnějším vůči infekcím. Buňky imunitního systému potřebují optimální podmínky k tomu, aby efektivně pracovaly. Nízké teploty však mohou jejich aktivitu zpomalovat.
Projevuje se to zejména na úrovni sliznic dýchacích cest. Při prochladnutí klesá pohyblivost imunitních buněk, omezuje se tvorba protilátek ve sliznicích a dochází k vysychání sliznic. Kombinace těchto jevů vede k tomu, že do organismu mohou snadněji pronikat viry a bakterie.
Častým následkem jsou infekce dýchacích cest
V důsledku prochladnutí dochází velice často k infekcím horních cest dýchacích. Mezi typické příklady patří rýma, zánět nosohltanu a zánět hltanu. Opět je potřeba zdůraznit, že původcem těchto onemocnění jsou mikroorganismy (nejčastěji viry), nikoliv samotný chlad.
Prochladnutí totiž vytváří ideální prostředí pro jejich množení. Studený vzduch navíc zpomaluje pohyb řasinek na sliznicích, zahušťuje hlen, který se pak obtížněji vykašlává, a dráždí sliznice. Při výraznějším oslabení imunity může dojít i k onemocnění průdušek či zápalu plic.
Prochladnutí může přispět k zánětu močového měchýře
Silné ochlazení pánevní oblasti může přispět k zánětům močových cest, konkrétně hlavně k zánětům močového měchýře. Chlad totiž zhoršuje místní prokrvení a oslabuje sliznici, kterou jsou močové cesty vystlány. Prostředí se pak stává příznivějším pro množení bakterií. Nejčastějším původcem zánětů močového měchýře přitom bývá Escherichia coli.
Kvůli kratší močové trubici trpí na potíže s močovým ústrojím více ženy. Mezi typické symptomy zánětu močového měchýře patří nucení na močení, pálení či řezání při močení, bolest v podbřišku a změna zabarvení moči.
Negativně působí i na klouby a nervy
Nízké teploty ovlivňují pružnost svalových vláken a vaziva, což může vést k zatuhnutí svalů, šlach a kloubů. Mezi poměrně běžné následky prochladnutí patří bolesti zad a krční páteře. Pokud má někdo degenerativní onemocnění kloubů (jako je artróza), může v chladu trpět většími bolestmi.
Prochladnutí dokáže zapůsobit negativně i na periferní nervy. Studený vzduch či vítr může podráždit nervy v oblasti krku či beder. Tzv. ofouknutí se pak projevuje omezením hybnosti, zatuhlostí a bolestí. V krajních případech dokonce může dojít k dočasné paréze lícního nervu. To znamená, že na určitou dobu ochrne polovina obličeje.
Dáváte si pozor, abyste neprochladli?
Jak předcházet prochladnutí?
Prevence prochladnutí není nijak komplikovaná. Klíčová je dobrá ochrana před nadměrným chladem. Při pobytu venku je důležité správně navrstvit oblečení. To by nemělo být jen teplé, ale hlavně musí efektivně regulovat tělesnou teplotu a odpovídat aktuálním vnějším podmínkám. Standardně se doporučují tři vrstvy oblečení. Vhodné jsou spíš tenké.
Oblečení musí zůstávat za všech okolností suché a nemělo by vás škrtit. Jakmile se opotíte a první vrstva oblečení navlhne, snažte se co nejrychleji dostat do tepla a převlékněte se do suchého. Zároveň dbejte na ochranu hlavy, krku a beder, protože se jedná o oblasti náchylné k prochladnutí a ofouknutí.
Kromě správného způsobu oblékání svou roli sehrává i životní styl. V zimě je potřeba dobře pečovat o imunitní systém a posilovat ho vyváženou stravou s dostatkem vitamínů, kvalitním spánkem a přiměřeným pohybem.
Zdroje: strednicechy.rozhlas.cz, cus.cz, fyzioklinika.cz, abc.net.au, healthline.com
