Povzdech mluvčího brandýské nemocnice Tomáše Cikrta z minulého týdne - „Rath nás chce zničit“ - by neměl jen tak zapadnout. I když je dost dobře možné, že nemocnici v Brandýse nad Labem lze z pohledu lékařských standardů ledacos vytknout, první přepadová kontrola středočeského hejtmana a stínového ministra zdravotnictví ČSSD Davida Ratha je útokem na politické principy, které se v tomhle státě posledních dvacet let vytváří.
Divná je už samotná forma. Představa, že bude doktor na pozici hejtmana jezdit kontrolovat nemocnice, hejtman-stavař zase kvalitu asfaltu nově pokrývaných silnic nebo hejtman-učitel školy, vypadá trochu jako z minulého století. Každý politik v podobné funkci má na podobné kontrolování lidi, kteří by měli být plně kompetentní.
Pokud chce Rath kontrolovat sám, patrně jim nevěří. Ale když jim nevěří, tak proč si tam nedá jiné? Celé je to tak vlastně klasické odhalení vlastní manažerské slabosti.
O to teď ale úplně nejde. Hlavním problémem Rathových přepadovek jsou jeho názory na instituce, které teď jako hejtman kontroluje. David Rath od jistého okamžiku svého života (víceméně se kryje s jeho vstupem do sociální demokracie) vystupuje jako nesmiřitelný nepřítel jakékoliv snahy zavést tržní principy do nemocnic.
A to i za situace, kdy se za vlády ČSSD celý nemocniční systém potácel v nezvladatelných dluzích a převod nemocnic z příspěvkových organizací na obchodní společnosti s jasnou odpovědností vedení byl zcela evidentně rozumným krokem.
Nemocnice nakonec transformovaly na akciové společnosti kraje ovládané ODS, Rath coby ministr se s tím nemohl smířit a sliboval návrat ke starým pořádkům. Vypadalo to jako umanutost staromódního socialisty. Jenže tím pragmatik Rath evidentně není. Takže co za tím bylo, není jasné.
V každém případě tahle nesrozumitelná umanutost, kterou kritizovali i někteří zdravotničtí experti ČSSD, Ratha zcela evidentně vyřazuje z pozice nějakého nezávislého kontrolora soukromých nemocnic. Ostatně tak je to u každého názorově vyhraněného politika: i kdyby měl kdovíjakou pravdu, každá jeho kontrola šíří pouze strach z toho, že jde o ideologické tažení proti „nepříteli“.
Jenže Rath si z nějakého důvodu nemůže pomoci. Nechápe totiž, že hejtman, který vzbuzuje pocit, že se lidem kolem sebe mstí, je otočkou k bolševismu. Anebo to chápe, to by byl ale ten horší scénář.
Marek Švehla, Respekt