Co je Scheuermannova choroba?
Co se dozvíte v článku
Scheuermannova nemoc se projevuje abnormálním zakřivením páteře. Poškozuje tělo obratlů a obvykle se vyznačuje posturální deformitou a subakutní bolestí v oblasti hrudníku. Nejčastěji se objevuje u dospívajících ve věku 12 až 17 let. Lze se přitom setkat také s pojmenováními hyperkyfóza či juvenilní kyfóza, přičemž původní název nese jméno dánského chirurga Holgera Scheuermanna, jenž zaznamenal první případy onemocnění.
Páteř bývá za normálních okolností dvojitě prohnutá a zakřivení dosahuje 20–40°, vše přesahující tuto hodnotu se pokládá za hyperkyfózu. U Scheuermannovy choroby se obvykle uvádí rozmezí mezi 45–75°.
Obratle běžně bývají válcovitého tvaru a jejich funkcí je udržet páteř vzpřímenou. Při Scheuermannově chorobě však dochází k tomu, že během růstového spurtu rostou přední části obratlů pomaleji než zadní. To u některých obratlů vede ke klínovitému tvaru, kvůli čemuž spojené obratle na páteři rostou jakoby dopředu. Nemoc tedy souvisí s růstem kostry s tím, že po jeho skončení nedochází k progresi zakřivení.
Rozlišují se dva typy této choroby. První zasahuje pouze hrudní páteř (frekventovanější případ), zatímco druhý postihuje jak hrudní, tak bederní páteř. U druhého typu sice nebývá zakřivení tak patrné, ale zato se většinou dostavuje intenzivnější bolest a spíše u něj hrozí, že problém přetrvá do dospělosti.
Rozeznávají se přitom 3 stadia nemoci, a to floridní, stadium deformit a následků. Pro floridní stadium je příznačné, že se již mohou objevovat příznaky, ale na rentgenu ještě není možné vysledovat degenerativní změny. Ve stadiu deformit už jsou na rentgenu patrné degenerativní změny (Schmorlovy uzly či klínovité obratle), přičemž dopady onemocnění je možné zredukovat jen zčásti. Při stadiu následků si pak lze na páteři všimnout proběhlých degenerativních změn a následkům onemocnění přitom není možné předejít. V tomto stadiu se dostavuje chronická bolest. [1, 2, 3, 4]
Jaké má Scheuermannova choroba příznaky?
Scheuermannovu chorobu poznáme podle následujících příznaků:
- nápadná kyfotická deformita (nejviditelnější v předklonu),
- svalová ztuhlost a omezená ohebnost páteře,
- ramena směřující vpřed k hrudníku,
- omezená kapacita plic a srdce vinou zmenšeného hrudního prostoru (znesnadňuje dýchání),
- únava,
- zarudnutí v dané oblasti či svalové křeče,
- citlivost na dotyk kolem vrcholu zakřivení,
- subakutní bolest v oblasti hrudníku.
Rozpoznat onemocnění od špatného držení těla lze, pokud se dotyčný položí na břicho na tvrdý rovný povrch, kdy by při špatném držení těla mělo zakřivení zmizet, zatímco při Scheuermannově chorobě je nadále viditelné.
Co se týče bolesti, obvykle je intenzivnější při vykonávání nějaké aktivity, zvláště pak při gymnastice, krasobruslení či tanci, kde je vyšší pravděpodobnost ohýbání a různého zkroucení páteře. Ustupuje pak při odpočinku. Až po dovršení 18 let věku dotyčného hrozí, že by se bolest mohla stát chronickou a více se stupňovat, což bývá v důsledku degenerativních změn páteře, konkrétně meziobratlových plotének.
Zhruba u třetiny postižených se objeví ve stejné době i skolióza, pro niž je charakteristické zakřivení páteře do strany. Přibližně u poloviny postižených se pak vyskytují Schmorlovy uzly (vnoření meziobratlových plotének do obratlů). [5, 6, 7, 8, 9]
Příčiny nemoci
Proč vzniká hyperkyfóza, není zatím zcela jasné. Zdá se však, že roli hraje genetika. Ta nejspíše v období růstu způsobuje osifikaci obratlových plotének, což se pak projevuje disproporcí v růstu obratlů a jejich výsledném klínovitém tvaru. Rovněž se zdá, že stav může vyvolat poškození růstové oblasti obratle, ale i potíže s mechanikou páteře či svalové abnormality. Spojitost se původně hledala i ve špatném držení těla, avšak dosud tato hypotéza nebyla prokázána, ačkoli má vést ke zhoršení stavu.
Často se v souvislosti s rozvojem Scheuermannovy nemoci mluví také o poměru kolagenu a proteoglykanů, výskytu durálních cyst, dětské osteoporóze nebo biomechanických stresorech, jako je zvýšená sekrece růstového hormonu. Dle Scheuermanna za onemocněním může stát avaskulární nekróza, při níž se kosti nedokážou dostatečně prokrvit, což může mít vliv na tvar a růst kostí. [10, 11, 12, 13]
Diagnostika
Nemoc se obvykle vyvíjí pomalu. Většinou lidi k vyhledání lékaře vedou nápadnější projevy zakřivení páteře či bolest. Lékař se obvykle nejdříve vyptá na rodinnou anamnézu a poté přistoupí k fyzikálnímu vyšetření, během nějž důkladně vyšetří páteř. Dotyčný se bude muset pohybovat nebo různě ohýbat, aby se zjistilo, jak na různé pohyby páteř reaguje.
Dále lékař dotyčného dozajista pošle na rentgen, aby na základě rentgenových snímků posoudil míru zakřivení páteře. Zakřivení hrudní páteře přitom musí být větší než 40°, hrudní a bederní páteře pak větší než 30° a současně být větší či se rovnat 5° u alespoň tří obratlů nacházejících se v těsném sousedství, aby se problém diagnostikoval jako Scheuermannova choroba. Zmíněná měřítka jsou přitom známá coby Sorensonova kritéria. Při nízkém stupni nemoci je zapotřebí magnetické rezonance, jež umožňuje identifikovat i drobné strukturální změny v páteři. [14, 15, 16, 17]
Všimli jste si u sebe zakřivení páteře?
Léčba Scheuermannovy choroby
Způsob léčby se odvíjí od několika faktorů, a to závažnosti zakřivení páteře, míry flexibility v dané oblasti, preferencí pacienta, ale i toho, jestli byl již ukončen růst. Neléčený problém může časem vést ke značným bolestem a znetvoření. Komplikace ale způsobuje i nízká forma nemoci, kdy hrozí riziko výhřezu ploténky v oblasti beder a kříže.
U člověka s mírným zakřivením, jenž stále roste a nezaznamenává zhoršující se příznaky, stačí stav sledovat při pravidelných prohlídkách. Jedinci s pokročilejším zakřivením páteře se obvykle doporučuje zádová ortéza. Ta by měla být schopná zastavit postupující zakřivení a korigovat růst tím, že přední část obratlů bude držet vzpřímenou, což navíc může ulevit od bolesti. Funkcí ortézy je tedy snížit tlak vyvíjený na přední část obratlů, což dovoluje této části obratlů dostihnout v růstu zadní část. Zpravidla se využívá ortéza typu Milwaukee s bočními podložkami ke stažení ramen dozadu.
K dosažení co nejlepších výsledků by se měla nosit přinejmenším ze začátku co nejčastěji. Doba nošení ortézy se odvíjí od závažnosti onemocnění, většinou však jde o 1 až 2 roky. Panuje přesvědčení, že jedince omezuje v životě a je nepraktická. Pravdou však je, že v současnosti si jí pod oblečením nemusíte ani všimnout a dovoluje dotyčným i sportovat. Od bolesti mohou pak ulevit i protizánětlivé léky či přiložení nahřívacího polštářku k danému místu.
Spolu s ortézou se často kombinuje fyzioterapie, kde se provádí určité posilovací a protahovací cviky k posílení zad a zlepšení držení těla. Účelem cvičení je zmírnit bolest a podpořit pohyblivost zad. V rámci sportů je možné praktikovat ty s nízkou zátěží (jízda na kole, plavání, aerobik), a naopak se vyvarovat těm, při nichž existuje možnost nárazu či se vyvíjí velká zátěž na záda.
Sami doma můžete vyzkoušet jednoduché cviky, jako je stažení lopatek dozadu a směrem dolů, přičemž je nutné stáhnout bradu a hlavu přesunout nad ramena. Další cvik je známý jako superman a dotyčný se při něm pokouší vleže na břiše udržovat zvednuté ruce a nohy s tím, že celý cyklus se 10× opakuje.
Posílit záda lze i vestoje zvedáním paží do pozice Y s palci mířícími za sebe. Využít je možné i pěnový válec, který se dá pod sebe a přejížděním dopředu a dozadu se jím masírují svaly zad. Cvičení by se mělo provádět alespoň 3× týdně, aby se dosáhlo kýženého efektu.
Pokud není zbytí, přistupuje se k rekonstrukčnímu zákroku, dochází k němu však jen ve vzácných případech. Provádí se při zkřivení větším než 75° za účelem zmírnit deformitu či bolest. Někdy se k němu může přistoupit kvůli kosmetickému defektu, což by se však mělo předem důkladně zvážit, jelikož každá operace s sebou nese určitá rizika, o to víc jedná-li se o zákrok v blízkosti páteře.
Operace zahrnuje dvě fáze a spočívá v přední torakotomii, během níž chirurg uvolní tkáně, dále vyjme ploténky a namísto nich vloží kostní štěpy. Následuje proces fúze, při němž se udržuje páteř v rovině prostřednictvím instrumentária, to mívá formu tyčí, drátů nebo šroubů. Fúze slouží k sjednocení postižených segmentů do jedné souvislé kosti. Hrudní páteř se běžně prakticky nehýbe, takže se není třeba obávat, že by zákrok omezil pohyblivost v daném místě. [18, 19, 20, 21, 22, 23]
Zdroje: ncbi.nlm.nih.gov, medicalnewstoday.com, spine-health.com, emedicine.medscape.com, fyzioklinika.cz, umms.org, radiopaedia.org, wikiskripta.eu, gillettechildrens.org, healthline.com, scheuermannova-choroba.cz
Já se v 16 hodně vytáhl a páteř se začala ohýbat dopředu i doboku. Blízké okolí na to reagovalo: narovnej se, nehrb se a pak přišla korekční rána do zad. O rok později přišla dignóza Scheuermann - 3 deformované hrudní obratle, bolestivost. Kromě doporučení vyvarovat se těžké práce se tím nikdo nezabýval. V 18 odvod a pokus o získání modré knížky. Odveden. Naštěstí jsem byl přijat na VŠ a získal odklad. Po VŠ ve 23 znovu odveden. Scheuermann NO PROBLEM. Na buzeraci od přerostlých puberťáků už jsem neměl náladu a zvolil náhradní civilní službu. 1,5 roku těžké fyzické práce, celodenní tahání předmětů nad 40kg. Pak přišla konečně skutečná klidnější práce. Rodina a po dalších 20 let svépomocí rekonstrukce 3 domů. Permanentní bolesti. Občasná hospitalizace, ale život jde dál. Hrb tam je, už mě za něj nikdo plácnutím do zad netrestá. Rehabilitace ani korekční pomůcky už problém nevyřeší, mnohdy to spíš zhorší protože to není posunutý obratel, který je třeba narovnat. Nejlepší lékař je chůze a optimismus.
Od 14ti let jsem měl Scheurmanna diagnostikovaného. Samozřejmě, podle článku mám druhou variantu. Je mi 51 let a podle doktorů jsem v pořádku, protože se Scheuermann vyskytuje jen u dorostenců a v dospělosti neexistuje. Na jednu stranu co tě nezabije, to tě posílí, protože tam, kde bolest zad ostatních je nevydržitelná, u mě teprve začíná. Při menší zátěži (Odnesení tašky s nákupem) se mi křečují ruce a to třeba až tak, že musím palec odtáhnout druhou rukou od dlaně. Podle neurologa, revmatologa a ortopeda jsem z jejich hlediska v pořádku. Jediný fyzioterapeut poznal, že mé tělo prošlo Scheuermannem a divil se mým lékařským posudkům. Abych nebyl v křeči, nebo mě nebolela záda, nesmím pracovat: vestoje, vsedě, v předklonu, v horku, v zimě, s těžkými břemeny a to i lehčího charakteru, v hluku. Nechci důchod, ale jen aby mi někdo pomohl a nejedl jsem mix různých prášků, které stejně nepomáhají.