Podobně jako v Praze se v Česku objevují další lokální epidemie. Například v Moravskoslezském kraji je letos za leden už víc případů než loni za celý rok. Loni evidovali hygienici šest případů, letos jich bylo deset. V minulých letech byly epidemie spalniček také v Ústeckém kraji.
Účinnou prevencí před nakažením je očkování. V Česku se povinně očkují děti od roku 1969, nejprve se ale podávala pouze jedna očkovací dávka, která podle hygieniků již ochranu nezaručuje. Po prodělání spalniček v dětství, kdy má nemoc mírnější průběh, vzniká dlouhodobá imunita. Imunita získaná očkováním ale může v čase zeslábnout.
"U osob ve věku 30 až 50 let nelze v plném rozsahu ochranu navozenou očkováním odhadnout, je třeba, aby bylo provedeno vyšetření protilátek," uvedli hygienici. Cirkulaci nemoci podle nich umožnil pokles podílu očkovaných lidí v populaci pod 95 procent. Někteří rodiče odmítají své děti nechat očkovat nebo vakcínu odsouvají do staršího věku, což podle odborníků situaci zhoršuje.
U neočkovaných může nemoc skončit i smrtí, zkomplikovat může zápal plic, zánět středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánět mozku. Neexistuje na ni lék, lékaři dokážou pouze mírnit projevy onemocnění, jako je horečka či vyrážka. Nemocný je infekční den před objevením prvních potíží až čtyři dny po objevení vyrážky. Do karantény musí také všichni neočkovaní, kteří se s ním setkali.
Nejprve se spalničky projeví horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na vnitřní straně tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím. Čtvrtý až pátý den je patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny.
V Evropské unii se spalničky vyskytovaly v roce 2018 ve 20 státech, nejvíce zasáhly Rumunsko, kde bylo téměř 5400 případů, dále ve Francii, Itálii a Řecku. Jednou z nejvíce postižených zemí na evropském kontinentu je Ukrajina, která v roce 2018 hlásila 54.000 případů onemocnění a 16 úmrtí.