Štítná žláza se podílí se svými hormony na řadě metabolických pochodů organismu a je takto částečně odpovědná například za tělesnou teplotu, pocity zimomřivosti či naopak návaly horka, má vliv na spalování cukrů a tuků, ovlivňuje tělesnou hmotnost, tepovou frekvenci a podobně.
Onemocnění štítné žlázy
Typickým onemocněním štítné žlázy je tzv. struma. Jde o zvětšení štítné žlázy jako celku, nebo o zvětšení podmíněné tvorbou uzlů ve štítné žláze. Ve štítné žláze se může objevit zhoubné nádorové bujení, které se projeví tvorbou uzlů a růstem strumy.
Časté onemocnění štítné žlázy spočívá v její zvýšené, nebo naopak ve snížené činnosti. Při snížené funkci nestačí tvorba hormonů štítné žlázy dostatečně pokrýt potřebu organismu nebo hormon tyroxin chybí úplně. Tento stav je odborně zvaný hypotyreóza. Při zvýšené funkci žláza tvoří hormonů mnoho a toto nadměrné množství může působit na organismus nepříznivě nebo až toxicky. Tento stav štítné žlázy nazýváme tyreotoxikóza. Při strumě se na krku objevuje zduření podmíněné zvětšením štítné žlázy.
To může vést k utlačování průdušnice a dechovým potížím nebo k utlačování jícnu a polykacím potížím. Při hypotyreóze – snížené činnosti štítné žlázy – se celkově zpomaluje metabolismus, cítíme zvýšenou únavu, snižuje se schopnost učení, zhoršuje se paměť, objevuje se ospalost, nevýkonnost, klesá tepová frekvence, zhoršuje se kvalita vlasů, nehtů a kůže. Často narůstá tělesná hmotnost, tvoří se otoky, kůže je prosáklá zvláště v okolí očí. Při tyreotoxikóze – zvýšené činnosti štítné žlázy – pozorujeme opačné příznaky. Nejčastější je zrychlená tepová frekvence, subjektivně cítíme bušení srdce. Bývá patrný jemný třes rukou, svalová slabost, zvýšené pocení a ve většině případů dochází také k poklesu tělesné hmotnosti. S poruchami činnosti štítné žlázy bývá u některých vážných případů patrné vypoulení očí – tzv. exoftalmus.
Příznaky onemocnění štítné žlázy mohou být velmi nenápadné, zvláště v počátku onemocnění. Řada příznaků je také velmi nespecifických. Růst strumy na krku vyvolává pocit tlaku nebo bolesti na krku. Můžeme pozorovat i polykací potíže. Při podezření na onemocnění vyhledejte svého praktického lékaře, který má možnost provést základní laboratorní odběry a při průkazu onemocnění doporučí k vyšetření na endokrinologii.
Vyšetření a léčba
V případě strumy je důležité vyšetření ultrazvukem. Ultrasonografické vyšetření zobrazí velikost a strukturu štítné žlázy. Uzly a zvětšenou štítnou žlázu je nutné pravidelně ultrazvukem sledovat k vyloučení růstu. Každý rostoucí útvar ve štítné žláze je podezřelý ze zhoubného bujení, a proto při průkazu rostoucího uzlu ve štítné žláze je nutná operace. Uzly ve štítné žláze bývají nacházeny docela často, ale většinou při léčbě dále nerostou.
K vyšetření oblasti krku je možné použít také rentgen, kde snímek zobrazí utlačování průdušnice. Nezbytná jsou laboratorní stanovení hormonálních hladin v krvi. Zvýšenou činnost štítné žlázy léčíme tyreostatiky. Podle aktivity onemocnění a odpovědi na tyreostatika je v další fázi nutné rozhodnout, zda bude operace štítné žlázy potřebná, nebo zda bude po zklidnění stavu možné tyreostatika vysadit. V řadě případů se po vysazení léčby zvýšená činnost štítné žlázy vrací a je nutná operace. V některých případech se k léčbě onemocnění štítné žlázy používají také radioaktivní izotopy jodu 131I, který svým zářením může štítnou žlázu zničit, nebo zastavit její zvýšenou funkci.
Sníženou činnost štítné žlázy léčíme podáváním tyroxinu v tabletách. Tablety tyroxinu je v tomto případě nutné užívat pravidelně a celoživotně. Funkci štítné žlázy lze takto plně nahradit.
Strumu léčíme v první řadě podáváním tyroxinu. Cílem je její zmenšení. Pokud struma na tyroxin nereaguje, je nutná operace. Jde-li o strumu s ložisky uzlovité tkáně, je nezbytné časně provést diagnostickou punkci těchto uzlů a cytologický rozbor povahy uzlů. Při nejistotě o biologické povaze uzlu je vždy indikována operace. Prokáže-li punkce štítné žlázy zhoubný nádor, je operace nezbytná.
Nemocem štítné žlázy lze předcházet dostatečným příjmem jodu.
O autorovi: Připravil: MUDr. Dalibor Zeman, II. interní klinika Fakultní nemocnice u svaté Anny v B rně