Co je světlík?
Co se dozvíte v článku
Pod názvem světlík (latinsky Euphrasia) se ukrývá početný rod poloparatizických rostlin z čeledi zárazovitých, který zahrnuje celou řadu zajímavých druhů. Typicky se jedná o jednoleté byliny, které se vyznačují svými vstřícnými listy s pilovitýmy okraji a souměrnými květy bílé až fialové barvy. Některé australské a ostrovní druhy však rostou jako trvalky nebo polokeře.
Co se týče vzhledu, tyto poloparazitické byliny jsou někdy na bázi dřevnatějící. Svými haustorii (kořeny, které zarůstají do cévních svazků hostitelských rostlin) na konci kořínků, které vypadají jako drobné zduřeniny opatřené vlásky, napadají pletivo kořenů různých hostitelských rostlin. Těmi se mohou stát například trávy, jitrocele či bobovité rostliny.
Lodyhy světlíků pak bývají oblé až čtyřhranné. Listy jsou přisedlé, vstřícné a mívají krátký řapík, ale ve vyšší části lodyhy mohou někdy přecházet také ve střídavé. Na první pohled pak člověka zaujmou hlavně jejich čepele, které jsou na okraji zubaté či vroubkované. Některé světlíky se navíc vyznačují sezónním dimorfismem, kdy jeden druh vytváří dva různé morfologické typy (aestivální, autumnální).
Květy světlíků bývají krátce stopkaté a zřetelně souměrné, mívají čtyřcípý zvonkovitý kalich a dvoupyskou korunu a jejich zbarvení se pohybuje od bělavé až po světle fialovou, přičemž podél cévních svazků můžete objevit temnější fialové proužky. V některých případech však koruna může být dokonce i žlutá nebo modravě fialová. Jednotlivé květy podepřené listeny se pak shlukují do hroznovitých či klasovitých květenství a plodem je mnohosemenná tobolka. [1, 2, 3, 4]
Kde rostou světlíky?
Na světlíky můžete narazit v mírném pásmu obou polokoulí, a to především v Eurasii, v Severní Americe, v Jižní Americe, v Austrálii nebo na Novém Zélandu. Vyskytují se ovšem i na dalších místech, kam můžeme zařadit třeba některé ostrovy v Indonésii a přilehlé oblasti. Centrem diverzity jsou v tomto případě hlavně horská území, což zahrnuje například Alpy, ale také pohoří Himálaj.
Ačkoliv je druhová diverzita vyšší na severní polokouli, rod Euphrasia je v jižní části světa morfologicky variabilnější. To znamená, že většina sekcí daného rostlinného rodu byla popsána právě zde. Některé populace světlíků pak dokonce vykazují periodicitu, kdy rostliny z určité lokality na nějaký čas vymizí, ale zásoba semen v půdě zůstává. Ta se potom za vhodných podmínek stane základem nové populace. [5, 6, 7, 8]
Jaké má světlík druhy?
Celosvětově dnes rozlišujeme více než dvě stovky světlíků. Někde je ovšem uváděno dokonce tři sta zástupců tohoto rostlinného rodu a setkat se můžete i s názorem, že sem patří asi 450 různých druhů. Určit jejich konkrétní počet není snadné, protože v rámci rodu Euphrasia často probíhá křížení, introgrese nebo polyploidizace. Situaci pak komplikuje i sezónní dimorfismus.
Rozlišit od sebe některé druhy světlíků není vůbec snadné a spolehlivé morfologické rozdíly se hledají velmi obtížně. Také zde může probíhat rychlá a paralelní selekce morfotypů, které vypadají jako samostatné druhy odlišné od mateřských populací. Podle botaniků jsou přitom známé druhy různých ploidních úrovní (hlavně diploidní a tetraploidní).
Na území České republiky se dnes můžete setkat se šesti různými zástupci rodu světlík. Problém však spočívá v tom, že druhový status některých taxonů je sporný nebo přinejmenším nejasný, takže v některých pojetích může být světlíků na našem území více. Konkrétně se jedná o následující druhy:
- světlík lékařský (Euphrasia officinalis),
- světlík tuhý (Euphrasia stricta),
- světlík hajní (Euphrasia nemorosa),
- světlík modravý (Euphrasia coerulea),
- světlík drobnokvětý (Euphrasia micrantha),
- světlík tatranský (Euphrasia tatrae).
Kromě výše zmiňovaných rostlin se v naší přírodě objevuje také celá řada jejich hybridů. Sporný je navíc doklad světlíku solnohradského (Euphrasia salisburgensis), který je hlášen z horského hřebenu s názvem Rýchory. [9, 10, 11, 12, 13]
Světlík lékařský
Jedním z nejznámějších druhů rodu Euphrasia je bezpochyby světlík lékařský (latinsky Euphrasia officinalis nebo také Euphrasia rostkoviana). Jde o dvouděložnou jednoletku, která se lidově označuje také jako ambrožka, hledíček, bradavník, kočičí len, očanka, okotěška, potěšení očí, umrlčí zvonky nebo také těšinka. Anglicky se jí pak říká eyebright.
Stonky, listy a květy světlíku lékařského si našly využití v tradiční bylinné medicíně, kde se z nich vyrábí například různé čaje, kapky, tinktury nebo doplňky stravy. Kromě toho se ovšem světlík lékařský používá také v homeopatii, a to především pro léčbu očních onemocnění nebo zánětů sliznice horních dýchacích cest.
V současné době na našem území vytváří tato bylina specifické poddruhy, a to konkrétně světlík lékařský pravý a světlík lékařský horský. Právě druhý zmiňovaný zástupce (Euphrasia officinalis var. monticola) se v Červeném seznamu řadí mezi kriticky ohrožené taxony (C1t), což platí také pro světlík lékařský pestrý (Euphrasia officinalis subsp. picta). [14, 15, 16, 17, 18]
Botanická charakteristika
Světlík lékařský dorůstá zhruba do výšky 20–50 cm. Jeho lodyha je přímá či vystoupavá, bývá bohatě olistěná a větvená (často již od spodní části rostliny) a zároveň je také měkce žláznatě pýřitá. Listy světlíku bývají téměř přisedlé, mají vejčitý tvar a jsou vstřícně postavené. Jejich typickým znakem jsou pilovité zuby na okrajích a četné žláznaté chloupky.
Květy světlíku lékařského se skládají z kalichu a dvoupyské koruny (horní pysk je krátký, dolní trojplátečný). Kromě toho se zde nachází i listeny, které podobně jako běžné listy bývají pokryté žláznatými stopkatými chlupy. Obecně pak bývají jednotlivé květy uspořádané do lichopřeslenů (jednoduché vrcholičnaté květenství).
Květní koruna mívá v případě světlíku lékařského bílou barvu s podélnými fialovými žilkami, přičemž uprostřed dolního členěného pysku můžete zahlédnout výrazně žlutou skvrnu. Stejně jako u listů zde ovšem existuje velká proměnlivost, co se týče tvaru a zbarvení. V některých případech tedy může být celá koruna fialová. Plodem je potom tobolka. [19, 20, 21, 22]
Kde roste světlík lékařský?
Tato bylina je rozšířená prakticky po celé Evropě, ale na jihu bývá její výskyt o něco vzácnější. U nás ji najdete téměř všude, jelikož roste roztroušeně na celém území České republiky, tedy od nížin až po horské polohy. Pokud jde o vhodná stanoviště, světlík lékařský se objevuje převážně na loukách, na pastvinách, na rašeliništích, na vřesovištích a na mezích. [23, 24, 25, 26, 27]
Sběr a sušení
Květy světlíku lékařského se objevují zhruba od července do října. Sbírá se kvetoucí nať, která se potom velmi rychle suší rozložená ve stínu v tenkých vrstvách nebo zavěšená ve svazcích. Pokud chcete světlík sušit uměle, teplota nesmí přesáhnout 40 °C. Usušenou bylinu pak uchovávejte v uzavřených nádobách, a to někde na suchém a tmavém místě. [28, 29, 30]
Obsažené látky
Nať světlíku lékařského obsahuje celou řadu účinných látek, jako jsou například iridoidní glykosidy (aucubin, catalpol, euphrosid), dále třísloviny (gallotanin), silice, flavonoidy, ligany, vitamín C, provitaním A či fenolkarbonové kyseliny. Kromě toho se zde nachází i nepatrné množství éterických olejů. Právě díky obsahu daných látek pak má světlík mírně nahořklou chuť. [31, 32, 33, 34, 35]
Používáte přípravky se světlíkem lékařským?
Jaké má světlík lékařský účinky na zdraví?
Díky svým pozitivním vlastnostem a vysokému podílu účinných látek se světlík již celá staletí používá jako léčivka. Dá se přitom konzumovat vnitřně například ve formě nálevu, ale dříve býval oblíbený také pro vnější aplikaci na různé hnisavé rány nebo pro výplachy očí. V lidové medicíně byl ceněný hlavně jako lék na různé oční choroby, což ostatně naznačuje i jeho název.
Mezi lidmi je světlík lékařský známý jako bylina, která pomáhá léčit především zarudlé, zanícené, slzící nebo suché oči, podporuje hojení oteklých očních víček a funguje také jako lék pro unavený nebo přetížený zrak. Právě z toho důvodu mnohdy obohacuje světlík lékařský oční kapky nebo další podobné přípravky, které pomáhají v boji proti následujícím potížím:
- zánět spojivek,
- ječné zrno,
- vlčí zrno,
- hnisání očí,
- zraková únava,
- nadměrné slzení,
- zčervenání a podráždění očí.
Ačkoliv si mnozí lidé vyrábí vlastní tinkturu ze světlíku lékařského nebo si připravují domácí výplachy, obklady a parní koupele pro unavené či podrážděné oči, lékaři tento přístup nedoporučují. Do roztoku připraveného v domácích podmínkách se totiž mohou dostat bakterie, které váš zrak poškodí. Raději byste tedy měli zvolit již hotové přípravky, které zakoupíte například v lékárně.
Kromě toho se pak světlík lékařský používá také vnitřně, jelikož působí protizánětlivě a svíravě. Dá se konzumovat například v podobě čaje, který se doporučuje pít ve chvíli, kdy pacienta trápí zánět spojivek, světloplachost, slzení očí nebo ekzém v očním okolí. Dále se v této podobě světlík používá pro léčbu zánětu průdušek, infekcí horních cest dýchacích a zahlenění.
Nápomocný ovšem může být světlík lékařský také při poruchách trávicího ústrojí. Údajně má totiž pozitivní vliv na pacientův žaludek, jelikož snižuje jeho kyselost, a tím pádem se stává prevencí vzniku žaludečních vředů. Podle některých lidí je navíc světlík účinný i při lehčích infekcích a podporuje paměť. Menší studie pak naznačují, že by mohl být prospěšný také pro lidskou pokožku, pomáhá chránit játra před poškozením a snižuje hladinu krevního cukru. [36, 37, 38, 39, 40, 41, 42, 43]
Má světlík lékařský nežádoucí účinky?
Při užívání světlíku lékařského byste vždy měli být opatrní. V současné době totiž neexistuje dostatek vědeckých důkazů o pozitivních účincích této byliny na lidský organismus, a proto byste se o jejím použití vždy měli poradit se svým ošetřujícím lékařem. V této oblasti bude nutné provést další výzkum, který léčebné vlastnosti světlíku potvrdí, nebo je naopak vyvrátí.
Jak jsme již zmínili výše, ačkoliv se světlík lékařský odpradávna využíval jako základ pro domácí oční výplachy, není to příliš bezpečné. Tímto způsobem byste si mohli do očí zanést nepříjemnou infekci. Raději tedy zvolte oční přípravky s obsahem světlíku, které jsou volně dostupné v lékárnách nebo na internetu. O jejich použití se navíc poraďte se svým ošetřujícím lékařem (obzvlášť v případě osob, které nosí kontaktní čočky nebo podstoupily operaci zraku).
Jelikož jedna studie naznačuje, že světlík může snižovat hladinu cukru v krvi, pozor by si na něj měli dávat také lidé, kteří užívají tuto bylinu spolu s léky na cukrovku. V takovém případě se doporučuje situaci pozorně sledovat, aby hladina cukru v krvi neklesla příliš nízko. Vzhledem k nedostatku informací by se pak světlíku lékařskému měly raději vyhnout i těhotné a kojící ženy.
Neexistuje dostatečné množství vědeckých důkazů o tom, že by užívání světlíku lékařského bylo opravdu bezpečné. Při jeho konzumaci se někdy může objevit nevolnost, zácpa, kašel či bolest hlavy a výjimkou nejsou ani jiné typy potíží, jako jsou poruchy spánku. Při aplikaci do očí pak může daná bylina způsobit vznik infekce, slzení, svědění, zarudnutí, podráždění i problémy se zrakem. [44, 45, 46, 47]
K čemu se používá světlík lékařský?
Ačkoliv někteří bylinkáři nedají na světlík dopustit, příliš se nedoporučuje připravovat si doma vlastní obklady či tinktury, které by měly ulevit vašemu unavenému a podrážděnému zraku. Raději proto zvolte již hotové přípravky, u nichž se nebudete muset bát, že si do organismu zanesete infekci. Nejčastěji pak obsahují světlík lékařský kapky do očí, ale přidává se i do mnoha dalších produktů.
Volně prodejné přípravky s obsahem světlíku:
- oční kapky se světlíkem lékařským,
- oční gel se světlíkem lékařským,
- roztok pro zklidnění podrážděných očí,
- čaj ze světlíku lékařského,
- tablety se světlíkem lékařským,
- lihový extrakt se světlíkem lékařským,
- bylinný nosní sprej se světlíkem lékařským.
Přestože se obvykle používá světlík lékařský na oči, funguje i v případě jiných zdravotních obtíží a v herbářích můžete dohledat i různé recepty na světlíkové víno. Někteří lidé se pak pouštějí také do pěstování světlíku lékařského, což je však velice náročné, jelikož jde o poloparazitní léčivku, která odebírá vodu a živiny jiným rostlinám. Na místech, kde se vyskytuje, se často hojně rozrůstá. [48, 49, 50, 51, 52]
Zdroje: healthline.com, webmd.com, medicinenet.com, ncbi.nlm.nih.gov, drugs.com, bylinkyprovsechny.cz, hylo.cz, rehabilitace.info, encyklopedie.biooo.cz, botany.cz, pfaf.org, powo.science.kew.org, byliny.vitalion.cz, kvetenacr.cz