Úpal a úžeh jsou dvě odlišné věci. Jak od sebe tyto obtíže rozeznat?

11. 5. 2021 7:30
přidejte názor
Autor: Shutterstock

Opalování, koupání a výlety do přírody k letním dnům neodmyslitelně patří. Pobyt na sluníčku spojený s vysokými teplotami, vyšší vzdušnou vlhkostí a dehydratací ovšem může člověku způsobit nemalé problémy v podobě úpalu či úžehu. Jelikož mají tyto zdravotní komplikace podobný název i příznaky, lidé si je často pletou. Prozradíme, jak rozeznat úžeh od úpalu, v čem se liší a jak je léčit.

Co je to úpal?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je to úpal?
  2. Co je to úžeh?
  3. Prevence

Jako úpal (latinsky siriasis) lékaři označují celkové přehřátí organismu, kdy dojde k selhání vlastní termoregulace. Jedná se o reakci na vystavení těla příliš vysokým teplotám a nadměrné vzdušné vlhkosti, přičemž významnou roli hraje také dehydratace, nedostatečný přísun čerstvého vzduchu nebo třeba špatná volba oblečení vzhledem k počasí.

Aby člověk dostal úpal, nemusí se tedy vůbec pohybovat na přímém slunci. Úplně postačí, když při pobytu v horkém a vlhkém prostředí zapomene na dodržování pitného režimu. Tělo pak vlivem dehydratace není schopné produkovat dostatečné množství potu, nemůže se tak přirozeně ochlazovat a teplota nebezpečně stoupá.

Jinak tomu pak není ani na místech, pro které je typická vyšší vzdušná vlhkost. Ta totiž brání odpařování potu a stejně jako v předchozím případě tedy teplota těla stoupá. Následně se začnou projevovat první viditelné příznaky úpalu a pacient může dokonce ztrácet vědomí. Nejvíce jsou přitom ohroženi starší lidé, děti, osoby s onemocněním srdce nebo obézní pacienti.

Úpal – rizikové faktory:

  • pobyt v horkém prostředí,
  • dehydratace organismu,
  • pobyt na místech s vyšší vzdušnou vlhkostí,
  • nedostatečný přívod čerstvého vzduchu,
  • volba oblečení z neprodyšných materiálů,
  • porucha štítné žlázy (přílišná tvorba tepla).

Jak je patrné z výše popsaných rizikových faktorů, k úpalu nejčastěji dochází při pobytu v horkém prostředí, které zároveň vykazuje vyšší vzdušnou vlhkost. Není tedy divu, že se tyto komplikace mohou rozvinout třeba na exotické dovolené. Kromě toho však úpal někdy postihuje také jedince na větších akcích, kde je vydýchaný vzduch, nebo osoby v dopravních prostředcích bez klimatizace.

Jaké má úpal příznaky?

Při úpalu dochází k selhání termoregulace, což znamená, že se tělo pacienta začne neúměrně zahřívat, a to již během působení vysoké teploty. Co se týče charakteristických projevů, zpočátku si postižené osoby stěžují na nevolnost doprovázenou pocitem na zvracení. Kromě toho se objevují nepříjemné bolesti hlavy, pacientům se zrychluje tep i dýchání a dostavují se také svalové křeče.

Dalším typickým znakem úpalu bývá malátnost, celková únava a zmatenost. U některých oslabených jedinců (zvláštně pak když se objeví úpal u dětí, u starších osob či u pacientů, které trápí jiné onemocnění) dochází také ke snížení tlaku a může se dokonce objevit stav podobný šoku. Stoupne-li v extrémních případech tělesná teplota nad 40 °C, postižení často ztrácejí vědomí.

Typické příznaky úpalu:

  • bolest hlavy,
  • nevolnost,
  • zvracení,
  • zmatenost,
  • zrychlený tep,
  • zrychlené dýchání,
  • svalové křeče,
  • horečka,
  • malátnost,
  • celková únava,
  • suchá kůže a žádný pot,
  • šokový stav,
  • ztráta vědomí.

Pokud jdou na postiženého mdloby, může dokonce upadnout až do bezvědomí, což se označuje jako synkopa. V takovém případě je nutné co nejrychleji jednat a bezodkladně kontaktovat odbornou pomoc. Těžký úpal totiž může mít velice nepříjemné následky, jako je poškození mozku, ztráta smyslu pro rovnováhu a orientaci nebo třeba rozvoj nervových poruch.

První pomoc při úpalu

Postihne-li člověka úpal, léčba spočívá hlavně v okamžitém snížení pacientovy teploty. Důležité je proto přesunout danou osobu z horkého a vlhkého prostředí do stínu nebo na jiné chladné a dobře větrané místo. Vyhněte se však neúměrně studeným prostorám, kde naplno běží klimatizace nebo kde je velký průvan. To by totiž mohlo způsobit rozvoj šokového stavu.

Dále byste pak postiženému měli uvolnit či úplně sundat neprodyšný oděv, který mu brání v ochlazování, pohodlně ho posadit a podložit mu nohy, nebo ho umístit do polohy vleže a dolní končetiny mu zvednout. Pokud je to možné, doporučuje se vlažná koupel nebo sprcha (nesmí být příliš ledová), ale pomůže i mokrý ručník přiložený na čelo či kbelík s chladnou vodou na nohy.

Ochlazování by mělo probíhat alespoň do chvíle, než horečka klesne na 38,5 °C. Je-li pacient při vědomí, měli byste mu dopřát tekutiny s dostatkem minerálů. Nejlepší volbou je v tomto případě minerální voda, iontový nápoj nebo třeba slazený čaj. Za žádných okolností však postiženému nepodávejte příliš studené tekutiny a nenuťte ho vypít všechno naráz. Deficit by měl naopak doplňovat po drobných doušcích.

Zdravý člověk většinou úpal překoná bez větších obtíží. U některých pacientů se však mohou rozvinout závažné komplikace, které je potřeba okamžitě řešit. Kromě uložení postiženého do stabilizované polohy je namístě okamžitě zavolat záchrannou službu, důsledně hlídat životní funkce a kontrolovat také srdeční činnost. Při zástavě je pak nutná bezodkladná první pomoc v podobě umělého dýchání a masáže srdce.

Co je to úžeh?

Pod názvem úžeh (latinsky heliasis) se ukrývá přehřátí mozku, k němuž dochází vlivem pobytu na přímém slunci. Na vině je tedy dlouhodobé vystavení lidského organismu působení slunečních paprsků, kterým člověk čelí, aniž by se před nimi dostatečně chránil (například prostřednictvím pokrývky hlavy). Nejohroženější skupinou jsou pak malí pacienti a senioři.

Úžeh u dětí může nastat velice rychle, jelikož si často neuvědomují míru rizika, při hraní sluneční záření příliš nevnímají nebo se zkrátka někde zapomenou s kamarády. Jelikož ale malí pacienti nemají plně vyvinutou termoregulaci, jsou k těmto zdravotním komplikacím o mnoho náchylnější než dospělí. U seniorů pak úžeh mívá na svědomí snížená potřeba hydratace v kombinaci s delším pobytem na slunci.

Jaké má úžeh příznaky?

Příznaky úžehu a úpalu mohou na první pohled působit velice podobně, a to zejména v lehčích případech. Postižení si obvykle stěžují na bolesti hlavy a nevolnost, ale přidat se může také horečka nebo třeba zvracení. Kromě toho je však pro úžeh charakteristická také suchá a horká kůže, opálení nebo dokonce spálení, přičemž k rozvoji projevů může dojít až několik hodin po vystavení slunci.

Úžeh u postižených vyvolává překrvení mozkových plen. V těžkých případech se proto může objevit ztuhnutí šíje, které je podobné tomu, které pacienty trápí při zánětu mozkových blan. V nejhorších případech pak úžeh způsobuje otok mozku a může dokonce končit fatálně.

Typické příznaky úžehu:

  • bolesti hlavy,
  • nevolnost,
  • horečka,
  • zimnice,
  • zvracení,
  • slabost,
  • zmatenost,
  • suchá a horká kůže,
  • opálení nebo spálení,
  • ztuhnutí šíje.

Jak rozeznat úžeh a úpal?

Přemýšlíte, jaký tedy mezi sebou mají úžeh a úpal rozdíl? Klíčem pro určení toho, o jaké zdravotní komplikace se jedná, může být informace, zda postižený trávil čas na přímém slunci, nebo naopak v příliš horkém a vlhkém prostředí. Dále vám může napovědět stav jeho pokožky. Pokud je totiž kůže opálená nebo dokonce spálená, svědčí to spíše pro úžeh. Kromě toho však existují i další poznávací znamení v podobě některých typických příznaků.

První pomoc při úžehu

Jaká je pro úžeh léčba? Stejně jako v případě úpalu je nutné pacienta co nejrychleji ochladit. Postiženého byste proto měli okamžitě dostat pryč ze slunce na nějaké chladnější místo nebo alespoň do stínu. Kromě toho se doporučuje ochlazovat hlavu studenými obklady, podat nemocnému dostatečné množství vlažných tekutin a případně i léky proti bolesti. Je-li stav pacienta vážný, je nutné přivolat lékařskou pomoc.

Vzhledem k tomu, že v případě úžehu bývá pacientova pokožka často popálená od přímých slunečních paprsků, je v rámci rekonvalescence vhodné použít některé ze speciálních přípravků, které kůži ochladí a zklidní. Jedná se například o krémy, masti či spreje s obsahem kyseliny pantothenové (panthenol), která pokožku hydratuje a podporuje její rychlejší zahojení.

Prevence

Nejlepším způsobem, jak se výše zmíněným komplikacím vyhnout, je dodržování preventivních opatření. Během horkých dnů je nutné za každých okolností dbát na dostatečný přísun tekutin, přičemž stejně důležitá je také ochrana před slunečním zářením, a to hlavně v podobě vhodného oblečení, pokrývky hlavy, ale také opalovacích krémů s ochranným faktorem.

Dobu pobytu na slunci byste pak měli raději omezit a zároveň se nevystavovat přímému záření kolem poledne, kdy má nejvyšší intenzitu. Kromě toho je vždy nutné zvážit, na jaké aktivity se člověk chystá (například delší túra v příliš horkém počasí) vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a kondici.

Zdroje: ftn.cz, lekarna.cz, benu.cz

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?