Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) prověřuje lékárny, které údajně kvůli nevybírání regulačních poplatků zvýšily marži, zda nepřekračují nejvyšší povolenou obchodní přirážku. Výsledky vydá v pondělí. ČTK to řekl ředitel SÚKL Martin Beneš. Lékárny v majetku Středočeského kraje nevybírají poplatky od 1. ledna, další kraje se připojily od února. Svým lékárnám uhradí nevybrané poplatky kraj. Veřejné lékárny hledají jiné cesty, jak se se situací kolem poplatků vyrovnat.
Beneš uvedl, že v cenových kontrolách prověřují, za kolik lékárny přípravek nakoupily a za kolik ho prodávají. SÚKL nezjišťuje, nakolik lékárna využívá marže, ale jen to, zda nepřekračuje nejvyšší povolenou marži.
Mluvčí SÚKL Veronika Petláková doplnila, že každoročně dělají 1000 až 1200 inspekcí v lékárnách. Kontrolují například výdej, poskytování informací pacientům či dodržování podmínek pro uchování léčiv. Za chyby může dostat lékárna až milionovou pokutu. Loni poprvé dělal SÚKL také cenové kontroly, bylo jich 157. „Žádné pochybení ze strany lékáren například při stanovení přirážky jsme nezjistili,“ řekla mluvčí.
K využití celé marže vede podle lékárníků konkurenční boj. Pacienti dávají přednost krajským lékárnám, kde nic platit nemusejí. Prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček ČTK řekl, že dosud naopak konkurenční boj vedl lékárny k tomu, že na léky s doplatkem pacienta nedávaly nejvyšší povolenou marži. Tím klesl lidem doplatek, nebo měli lék i bez doplatku. U přípravků, kde úhrada zdravotní pojišťovny pokryje prodejní cenu, si lékárny účtovaly marži v plné výši.
„O marži se dělí lékárny s distributory a je nastavena tak, že je prakticky vždy čerpána, není tam moc prostoru,“ uvedl Havlíček. Lékárny mají odstupňovanou marži podle ceny léku do osmi pásem. Do roku 2007 byla marže od deseti do 33 procent, loni se škála rozšířila od pěti do 36 procent. Levnější léky podražily řádově o koruny a drahé zlevnily.
Současně se podle složitého vzorce začal započítávat do ceny léku třicetikorunový poplatek za položku, který platí lidé od ledna 2008. U léku za sto korun přispěl regulační poplatek ke slevě z každého balení 8,52 koruny, u léku za 1000 korun 23,35 koruny. Regulační poplatek vyrovnával lékárnám nárůst DPH na léky i růst cen. Zdravotní pojišťovny díky tomu nemusely zvedat platby.
Lékárny ovšem neživí jen léky na předpis, které jim proplácejí zdravotní pojišťovny. Běžná lékárna jen z léků na předpis nevyžije. Stoupá význam volného prodeje. Supermarketové lékárny žijí hlavně z něj. Kdysi byl na nachlazení a bolesti v krku jen Paralen za sedm korun, Septisan za 19 korun a Celkaskon za 15 korun. Dnes si ale velká část pacientů přijde do lékárny například pro Coldrex, který stojí 155 korun, Strepsils za 112 korun či Celaskon long effect za 149 korun.
Přibylo také léků, které dříve volně prodejné nebyly, jako například Zyrtec na alergie. Vznikla i nová kategorie - doplňky stravy. Lékárny také prodávají léčebnou kosmetiku, kde jedno balení speciálního krému stojí přinejmenším 600 korun, prodávají i prostředky zdravotní techniky, jako inkontinentní pleny či léčivé náplasti.
Loni se v Česku spotřebovalo léků za 72,62 miliardy korun, celým zdravotnictvím proteče za rok kolem 220 miliard.
ČTK