Zatímco nyní pacientům stačí rozluštit písmo lékaře a hned vědí, co jim bylo na receptu předepsáno za léky, po změně, kterou chystá Ministerstvo zdravotnictví, by se museli spokojit s tím, co jim přidělí v lékárně. Nově by totiž na receptu nebyl název léku, ale pouze název účinné látky, kterou musí lék obsahovat.
Lékárnici by pak sami rozhodovali o tom, co pacientům vydají. Paralen? Ne, Paracetamol Ekonomická krize se nevyhne ani zdravotnictví a tak je logické, že ministerstvo přemýšlí, kde by ušetřilo. „Uvažujeme o zavedení tzv. generické preskripce, což by znamenalo, že na lékařský předpis by se už nepsaly názvy léků, ale názvy účinných látek,“ uvedl pro deník Právo Marek Šnajdr, první náměstek ministryně zdravotnictví.
„Lékárník by pak měl povinnost, zdůrazňuji povinnost, v případě, že existují alternativy léku s danou účinnou látkou, což u generických přípravků je zcela běžné, vydat lék s nejnižší cenou.“ Změna by se týkala pouze generických přípravků. V současné době je v České republice 8600 hrazených léků a zhruba 9600 známých účinných látek.
Do této kategorie generických léčiv však spadá většina z nich. Jedná se o léky, které obsahují stejnou účinnou látku a jsou v podstatě kopie originálů. Mohou se ale prodávat až po uplynutí určité ochranné lhůty, jenž trvá zpravidla pět až deset let. Čtěte více: Stát dal život regulačním poplatkům a v zemi zavládl chaos Pokud se systém zavede, většina pacientů nebude tak do poslední chvíle vědět, co přesně budou užívat za léky.
Například lidi, kteří trpí sennou rýmou si na receptu odnesou pouze název účinné látky˙-˙Cetirizin. A někteří pacienti si na tento recept z lékárny odnesou Zodac, jiní třeba Apo-Cetirizin. Oba tyto léky mají stejnou účinnou látku. O tom, který lék vám vydají, tak nerozhodnete vy, ale ani váš lékař. Jednou se vám tak může stát, že si odnesete Zodac a příště, s dalším receptem, to může být zase například Apo-Cetirizin.
Pro starší pacienty, kteří jsou zvyklí na svoje léky, může být tato změna nepříjemná. Návrh rozdělil zdravotnictví na dva tábory Někteří lékaři pochybují, že by změna mohla být zavedena striktně v každém případu. Přestože některé léky mají stejnou účinnou látku, odlišují se nástupem a délkou svého účinku nebo dokonce i vedlejšími účinky.
Pokud by lékaři začali předepisovat místo konkrétního léku pouze jeho účinné látky, ztratí možnost ovlivnit, jaké přídavné složky bude lék mít. Pravomoci lékařů se tak omezí a naopak pravomoci lékárníků posílí. Navrhovaná změna ministerstva proto nekompromisně rozdělila zdravotnictví na dva neslučitelné tábory.
Na jedné straně je Ministerstvo zdravotnictví, spolu s lékárníky, kteří uvítají posílení svých odborných pravomocí˙-˙a proti nim, na druhé straně, stojí zase lékaři, kteří o svou pravomoc předepsat konkrétní lék, nechtějí být připraveni. Obávají se několika komplikací, které by sebou změna mohla přinést. Jednou z nich je například špatné zadání léků, protože lékárníci nemohou vědět, na co všechno jsou pacienti léčeni a jaké berou jiné léky.
Otázkou tedy zůstává - na jakou stranu barikády se přikloní samotní pacienti? Může se stát, že to, jaký lék bude nakonec pacient užívat, bude v rukách osudu, stejně jako jeho zdraví. Ale ministerstvo zdravotnictví ušetří, protože pokud budou lékárníci skutečně vydávat ty nejlacinější přípravky, lze počítat s úsporou ve zdravotnictví ve výši až tří miliard korun ročně. Na čem lze v lékárně ušetřit?
V současné době zde už platí podobný systém, tzv. generická výměna. To znamená, že když lékárník nemá na skladě předepsaný lék, může jej nahradit jiným lékem, který obsahuje stejnou účinnou látku. Podmínkou však je, že s touto záměnou pacient souhlasí.
Pokud ne, je lékárník povinen léčivý přípravek objednat. Pravidla, které umožní výměnu léků, jsou ale velice přísná. Lékárník může léky vyměnit pouze za ty, které mají skutečně stejnou léčivou látku a stejnou formu podání. To znamená, že tablety nemůže vyměnit například za sirup.
Kromě této možnosti, existuje už dnes několik dalších cest, jak může pacient v lékárně v rámci možností ušetřit. Například některé tablety se vyplatí raději koupit si za své než si je nechat předepsat od lékaře. To se týká třeba Paralenu. Pokud přijdete s receptem, stojí vás to 30˙korun a čas strávený u lékaře. Zatímco ve volném prodeji zaplatíte jen asi 9,50˙korun. Ušetříte i na Ibuprofenu a Mucosolvanu, pokud tato léčiva koupíte raději ve volném prodeji.
Ušetřit lze také se systémem opakovaného receptu. Lékař vám totiž jako jednu položku na recept může napsat pouze tři balení jednoho léku. Pokud pacient lék užívá dlouhodobě, musí zpátky k lékaři pro další recept, jakmile mu tři balení dojdou. Když ale lékař usoudí, že není třeba, aby pacient kvůli každému předepsání léků chodil na kontrolu, může dopsat na recept dovětek „opakovat 2x“.
To znamená, že pacient se stejným receptem může přijít do lékárny dvakrát po sobě. Neušetří tak sice na poplatcích, ale uspoří čas u lékaře a 30 korun za vyšetření. Čtěte více: Zbavte se navždy placení poplatků. Jakýchkoli Anketa Jak se chováte po zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví? Ne děkuji, vezmu si jen platíčko…
Další chystaná změna, která by měla pacientům přinést úspory, je možnost koupit si jen tolik tablet, kolik skutečně potřebují. Pokud pacient ví, že nevyužije celé balení, mohl by si od lékárníka koupit pouze jedno platíčko, zvané také blistr. Zbytek balení by si lékárník ponechal a mohl jej nabídnout dalším pacientům, kteří též nemají zájem o celé balení léčivého přípravku. Většina léků obsahuje třicet nebo padesát tablet, ale ne všechny je pacient skutečně spotřebuje.
Například léky pro těhotné ženy jsou prodávány jen ve velkém balení, ale co se zbylými prášky, až žena porodí? Schovat pro případ dalšího těhotenství? Výrobci léčiv mají zas občas výpadek ve výrobě, a tak se běžně může stát, že na pultech lékáren zůstanou jen velké balení léků. Ale co naplat, když pacient lék potřebuje.
Koupí si velké balení, přebytečný zbytek se mu bude pár let válet v domácí lékárničce a nakonec jej vyhodí. Takové starosti by mohly změnou zákona pacientům odpadnout. Pacienti se ale nemusí obávat, že když si koupí pouze jedno platíčko prášků, dostanou jej bez příbalového letáku a nutných informací. V lékárně je obsluhují kvalifikovaní pracovníci, kteří je o všem poučí.
Pokud by i přesto někdo dal raději přednost informacím na letáčku, může si jej bez problému vyhledat na internetu. Obávat se pacienti nemusí ani o přehlednost léků bez krabičky. Lékárníci by byli povinni rozdělit zakoupený počet tabletek do jednotlivých dávek.
Tento postup by ocenili především staří lidé, kteří si občas zapomenou vzít svoji dávku léčiv. Pokud by někomu systém nevyhovoval, nemusel by na dosavadním režimu nic měnit. Bez problémů by si kdokoliv mohl odnést celé balení. Pokud budou změny schváleny, vejdou v platnost od poloviny letošního roku.
Mesec.cz