Vliv multitaskingu na inteligenci

„Děláme práci deseti různých osob, přitom se snažíme udržet krok s naším životem, dětmi a rodiči, přáteli, kariérou, zálibami a oblíbenými televizními pořady,“ píše Daniel Levitin. „Přestože se domníváme, že děláme několik věcí zároveň, je to jen iluze. Když si lidé myslí, že dělají multitasking, ve skutečnosti jen velmi rychle přecházejí od jednoho úkolu ke druhému. To se však děje na úkor našich poznávacích funkcí. Když si myslíme, že plníme zároveň několik funkcí, stáváme se méně výkonnými,“ uvádí vědec. Četné studie ukázaly, že multitasking zvyšuje produkci hormonů kortizolu a adrenalinu, které mohou nadměrně stimulovat mozek a vyvolat jeho zamlžení nebo chorobné myšlenky. „Multitasking vytváří bludný kruh závislosti na dopaminu a to vede k tomu, že mozek ztrácí schopnost soustředění a hledá vnější stimuly. Oblast mozku, kterou potřebujeme k tomu, abychom se na daný úkol plně soustředili, se snadno naruší,“ vysvětluje Daniel Levitin.
Glenn Wilson z londýnského Gresham College používá termínu infomanie. Jeho výzkum ukázal, že v situaci, kdy se člověk snaží soustředit na nějaký úkol a zároveň mu přichází e-mail, může klesnout inteligenční kvocient (IG) o 10 bodů.
Russ Poldrack z americké Stanfordovy univerzity zjistil, že při procesu učení, při němž dochází k multitaskingu, směřují nové informace do špatné části mozku. „Jestliže se student učí a zároveň se dívá na televizi, pak získané informace směřují do striata, oblasti mozku specializované na zapamatování nových procedur a schopností, nikoli však faktů a myšlenek. Při učení bez zapnuté televize směřují informace do hippokampu, kde jsou uspořádány a klasifikovány,“ uvádí. „Lidé nemohou dost dobře dělat multitasking, a jestliže to tvrdí, klamou sami sebe,“ je přesvědčen Earl Miller z Massachusettského technologického institutu.