Stávajícímu šéfovi Pavlu Horákovi končí v dubnu mandát a správní rada bude rozhodovat, kdo povede VZP v dalším čtyřletém období. Zatím to vypadá, že k žádné změně na tomto postu nedojde, přesto existuje pár neznámých, ze kterých začíná řadu zainteresovaných politiků bolet hlava.
SPRÁVNÍ RADA JEDNÁ
Ředitel Horák byl dosazen do funkce za působení sociálnědemokratického ministra zdravotnictví Davida Ratha. Stávající středočeský hejtman prý ani dnes nemá s Horákem problém a podporuje jeho setrvání ve funkci. Někteří kritici se však ptají, jak je možné, aby tak důležitou veřejnou pozici v čele pojišťovny s ročním obratem přes 140 miliard korun vedl člověk, jenž neprošel výběrovým řízením. A navíc se může stát, že výběrovým řízením neprojde ani podruhé.
Odpověď na tuto otázku je však jednoduchá: Žádný předpis, který by nařizoval obsazení ředitele VZP striktně na základě výběrového řízení, neexistuje. Ve veřejné správě je nábor úředníků v zásadě založen na povinném výběrovém řízení, jak je uvedeno v zákoně o úřednících územních samosprávných celků. Podobné formulace obsahuje dodnes neúčinný a několikrát odložený takzvaný služební zákon.
Tolik tedy logika věci, která je však postavena na hlavu v důsledku pojímání postavení VZP. Obecně je i v judikatuře zastáván názor, že zdravotní pojišťovny, a tedy i VZP, jsou soukromoprávními subjekty a jejich definice jako orgánu veřejné správy je chápána spíše jako výjimka. Způsob volby ředitele VZP je tedy plně v režii správní rady.
TOO BIG TO FALL
VZP je obrovská firma, a když si kýchne, systém veřejného zdravotního pojištění chytne chřipku a onemocní. Bez nadsázky lze říci, že ředitel a správní orgány pojišťovny mají ve zdravotnictví zhruba stejný vliv jako politiky ovládané ministerstvo zdravotnictví. Od veřejné „popravy“ bývalé ředitelky Jiřiny Musílkové „katem“ Rathem se stal vlivný post ředitele VZP žádanou židlí. Její obsazení je především záležitostí politických dohod mezi všemi parlamentními stranami.
V případě ředitele VZP má však značná část otázek společného jmenovatele v podobě přesunu původně plánovaných podzimních parlamentních voleb na letošní květen. Komplikace může přinést jedině současné obsazení Správní rady VZP. Plným dvěma třetinám členů rady totiž končí jejich mandát ještě v polovině dubna 2010!
O osudu ředitele instituce spravující ročně půldruhou stovku miliard korun ze zdravotního pojištění tak rozhodnou lidé, kteří s odpovědností za svoje rozhodnutí krátce po volbách pravděpodobně odejdou z rady. Z tohoto důvodu není jasné, jak se nakonec členové správní rady při jednání o řediteli VZP zachovají.
Faktem ale je, že se stávající ředitel nedopustil ničeho zásadního, za co by se měl poroučet. Nebylo by ani rozumné, kdyby se v době ekonomické krize a před parlamentními volbami rozvířila politická debata o tom, kdo VZP povede.
Na rozdíl od „menších“ oborových pojišťoven VZP nestačí rezervy z tučnějších let, aby pokryly stávající výpadky v příjmech z pojistného. Ty jdou na vrub hospodářské krizi a první signály o omezování péče hlavně v krajských zařízeních se začínají objevovat v médiích. VZP je v českých poměrech typickým příkladem „too big to fall“, je příliš velká na to, aby jí v nouzi stát nepomáhal.