Výron kotníku se v zásadě dobře hojí, na zotavování ale potřebuje dostatek času. Jinak by mohlo dojít k opakovanému vymknutí. Rekonvalescence sestává ze tří fází, první zahrnuje odpočinek, zafixování kotníku a snahu zmírnit otok. Druhá se zaměřuje na obnovení flexibility a rozsahu pohybu kotníku, zatímco třetí je ve znamení postupného navracení se k přímému pohybu.
Co se dozvíte v článku
Co je výron kotníku?
Vyvrknutý kotník je poměrně častým zraněním. Váže se ke stavu, kdy dojde k natržení nebo nadměrnému natažení tkáně, jejíž úlohou je držet kosti ve správné poloze a podpírat kotník. Může se přihodit komukoli, ačkoli nejčastěji se s ním setkávají sportovci, přičemž ve valné většině případů bývá poraněna vnější strana kotníku (přední talofibulární či kalkaneofibulární vaz).
Výrony kotníku u dětí pak patří mezi nejčastější typ zranění v tomto věku, přičemž z hlediska pohlaví jsou k němu náchylnější dospělé ženy. Jeho projevy mohou být podobné jako při zlomenině kotníku, při ní je však minimálně jedna kost v kotníku zlomena, kdežto při vyvrtnutí nikoli. S tím souvisí i doba léčby, zlomený kotník se hojí delší dobu než výron kotníku.
Typy výronu kotníku
Závažnost zranění se odvíjí od počtu zasažených vazů a rozsahu jejich natržení. Rozlišují se přitom tři typy výronu kotníku, a to mírný, středně těžký a těžký stupeň. Mírný výron kotníku znamená, že nastalo jen mírné natažení vláken vazu, případně se v něm objevila pouze malá trhlina. Pozorovat při něm můžete lehký otok, přičemž kotník bývá na dotek citlivý a trochu bolí. Netvoří se při něm však modřiny a dotyčný nemívá problémy s přenášením váhy.
Při středně těžkém výronu dochází k natržení vazu, bývá přítomný otok a při jakékoli snaze o pohyb v kotníku pociťujete bolest. Zároveň se mohou vyskytnout modřiny a rozsah pohybu bývá omezen. Těžký výron v kotníku se vyznačuje tím, že vaz je zcela přetržený. Mezi jeho příznaky patří výrazný otok a bolest, dále výskyt modřin, přičemž chůze se stává vinou nestability kotníku obtížnou až nemožnou. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Příčiny výronu kotníku
Výron kotníku vzniká, když je kotník vychýlen ze své obvyklé polohy, následkem čehož si lze přivodit natažení nebo natržení jednoho či více vazů. Nejčastěji se je možné setkat s inverzním poraněním kotníku, kdy se stočením chodidla dovnitř poškozují vazy vnějšího kotníku. Náchylnější k výronu přitom bývá dominantní noha.
K výronu kotníku nejčastěji dochází při sportu. Šance na způsobení si ho hrozí zejména v basketbalu, volejbalu, tenisu a fotbalu, tedy při pohybových aktivitách, kde je spousta skákání a vyšší pravděpodobnost špatného došlápnutí nebo šlápnutí někomu na nohu. Na druhou stranu se může stát i během procházky při ztrátě rovnováhy, neobratném sestoupení z obrubníku nebo kvůli zakopnutí na nerovném povrchu.
Možnost vyvrtnutí si kotníku zároveň stoupá, jestliže už jste ho někdy prodělali nebo se potýkali se zraněním kotníku. Dále na něj může mít vliv také nevhodná obuv, genetika nebo slabé svaly v kyčlích a kotnících. Kromě toho je pravděpodobnější u osob s vysokou klenbou. [7, 8, 9, 10, 11, 12]
Jaké má výron kotníku příznaky?
Projevy závisí na typu výronu a v závislosti na jeho závažnosti se mohou do jisté míry lišit. Obecně se lze setkat s následujícími příznaky:
- bolest,
- omezený rozsah pohybu,
- ztuhlost,
- nestabilita kloubu,
- citlivost na dotyk,
- otok a modřiny.
Co se týče bolesti, bývá nejvýraznější při zatížení postižené končetiny, zvláště když je koleno předsunuto před chodidlo. Kromě toho si dotyčný může stěžovat, že ho daná oblast studí. Přidružit se může i necitlivost. Při silném natržení vazů pak můžete pocítit prasknutí. [13, 14, 15]
Diagnostika
Výron kotníku se diagnostikuje na základě pacientovy anamnézy a fyzikálního vyšetření, kdy se zraněný kotník porovnává s tím zdravým a pátrá se po dalších známkách podvrtnutí. Mimoto se posuzuje stabilita kloubu a testuje rozsah pohybu kotníku. Zajisté se lékař taktéž bude doptávat na okolnosti, které ke zranění vedly.
Kromě toho se může přistoupit k zobrazovacímu vyšetření, například rentgenu, ultrazvuku či magnetické rezonanci. Pomocí rentgenu lze zjistit, jestli nedošlo přímo ke zlomenině. Ultrazvuk je schopen pořídit snímky končetiny v různých polohách. Magnetická rezonance pak slouží k vyšetření dalších struktur v blízkosti kotníku, jako jsou šlachy a chrupavky. Lékař ji může nařídit, pokud příznaky neustupují ani po 6 až 8 týdnech od zahájení léčby. [16, 17, 18, 19]
Jaká je na výron kotníku léčba?
Léčba výronu kotníku se odvíjí od stupně jeho zranění. Ve většině případů se po nějaké době zahojí sám od sebe. Pokud dotyčný v době rekonvalescence ještě dochází na fyzioterapii, může tak zamezit budoucímu zranění. Fyzioterapii není radno zanedbat vzhledem k tomu, že pravděpodobnost opakovaného výronu kotníku dosahuje 70 %.
Opakovaný výron kotníku nebo jeho dlouhodobá nestabilita hrozí, pokud byste léčbu uspíšili a vazům nedopřáli dostatek času k zotavení. Doba léčby výronu kotníku přitom závisí na stupni zranění. Mírný výron kotníku se uzdraví zhruba do 14 dnů, zatímco závažnější výrony trvají od 3 do 12 týdnů, avšak doba léčení se může ještě protáhnout.
Pokud vás zajímá, jak léčit výron kotníku doma, k úlevě od bolesti vám mohou pomoci volně prodejné léky proti bolesti, jako je ibuprofen, paracetamol nebo naproxen sodný. Jestliže však bolest není nesnesitelná, pak se jim spíše zkuste vyvarovat, jelikož dle nejnovějších studií potlačují kromě bolesti i reparační procesy přispívající ke zpevnění poraněných vazů.
V prvních dvou dnech po úrazu se zaměřte na ledování daného místa po dobu 15 až 20 minut a celý proces opakujte po 2 až 3 hodinách. Co na výron kotníku dále pomáhá, je odpočinek, udržování končetiny ve vyvýšené poloze, ideálně nad úrovní srdce, přičemž činit by se tak mělo především v noci.
Prospěšné je rovněž tejpování kotníku po výronu. To spočívá ve stlačení kotníku elastickým obvazem, což má zmírnit otok a stabilizovat kloub. Obvaz je přitom nejlepší začít ovíjet od místa nejvzdálenějšího srdci. Pozor dejte, aby nebyl příliš těsný a nenarušoval krevní oběh. Jako oporu při chůzi lze využít také berle, popřípadě je možné si kotník zafixovat ortézou.
Jakmile otok a bolest ustoupí, můžete začít s cviky na obnovení rozsahu pohybu, síly a flexibility kotníku, které vám předtím ukáže váš lékař nebo fyzioterapeut. Vhodné jsou cviky zaměřující se na rovnováhu a stabilitu, při nichž je zapojeno více svalů podpírajících kotník a jimiž lze částečně předcházet budoucím výronům.
Prodělali jste již výron kotníku?
Jedná se například o cvičení s balančními podložkami, propínání a přitahování špičky nohy nebo opisování písmen ve vzduchu palcem u nohy, zatímco pata je položená na zemi. Posléze lze přidat stání na jedné noze a stoupání na špičky. S protahováním je přitom možné začít už během prvních dvou dnů od výronu, ideální je nejdříve cvičit vsedě na židli nebo na podlaze a až následně připojit cvičení vstoje a cviky využívající rotační či kroutivé síly.
Postupně dochází ke zvyšování zátěže a přechází se od statických k dynamickým cvikům. Před jakoukoli fyzickou aktivitou je zároveň dobré si nasadit tejpy, tejpování výronu kotníku totiž rovněž plní funkci preventivního opatření. Pokud na výron kotníku rehabilitace nemá účinek a zranění se nelepší, může být nutné přistoupit k chirurgickému zákroku. Stává se tak ovšem zřídka. Dalším důvodem k operaci může být opakovaný výron kotníku. [20, 21, 22, 23, 24, 25]
Zdroje: my.clevelandclinic.org, mayoclinic.org, orthoinfo.aaos.org, physio-pedia.com, health.harvard.edu, webmd.com, footcaremd.org, betterhealth.vic.gov.au, fyziosvet.cz, esht.nhs.uk