Po minulých úspěších v boji proti spalničkám se nakažlivá nemoc v současnosti opět šíří na celém světě. Počet obětí v dlouhodobém srovnání poklesl. Ještě v roce 2000 onemocnění podlehlo více než 535.000 lidí.
V poslední době ale počty opět rostou. Loni, tedy v roce 2018, bylo podle odhadů WHO o zhruba 16.000 úmrtí na spalničky více než v roce 2017.
Po výrazném poklesu opět stoupl také odhad lidí, kteří se nemocí nakazili. Podle WHO bylo loni zaznamenáno na 9,8 milionu případů spalniček, zatímco v roce 2017 jich bylo necelých 7,6 milionu. WHO přitom upozornila, že znám je jen zlomek skutečného počtu případů.
Zdaleka nejvíc případů bylo letos do poloviny listopadu zaznamenáno v Kongu. Důvodem je podle WHO tamní příliš nízká proočkovanost. Experti si stěžují mimo jiné na nedostatky v zásobování očkovací látkou. Konžské úřady odhadují, že v zemi od začátku letošního roku na spalničky zemřelo více než 5000 lidí, což je víc než na epidemii eboly po jejím propuknutí loni v létě.
V Evropě v současnosti řádí epidemie na Ukrajině s 57.000 hlášenými případy. Velké problémy se spalničkami mají také Libérie, Madagaskar a Somálsko. Na pět uvedených zemí připadá téměř polovina všech nahlášených případů. Opět na vzestupu jsou spalničky také ve Spojených státech.
Spalničky se šíří kapénkami a jsou vysoce nakažlivé. Prvními příznaky jsou horečka, kašel, rýma, světloplachost a zarudnutí očních spojivek, někdy bílé tečky v ústech. Později se objevuje sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho, ruce a nohy.
WHO na konci srpna zrušila České republice, Británii, Řecku a Albánii status zemí, v nichž byly spalničky vymýceny. Předseda České vakcinologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Roman Prymula v srpnu řekl, že příčinou současné epidemie je vyvanutí imunity z vakcíny v dospělosti spolu s nízkou proočkovaností a nákazami ze zahraničí. Podle Prymuly je proočkovanost v Česku v současné době pod 90 procenty populace.