Jedinou součástí naší stravy, která může přímo ovlivnit hladinu cukru v krvi, jsou sacharidy. Diabetik nesmí jíst jednoduché cukry, tedy cukr, med a všechny pokrmy jimi oslazené. Pod pojmem cukr rozumíme v našich podmínkách hlavně cukr řepný i třtinový (sacharózu) nebo cukr hroznový (glukózu). Tyto takzvané jednoduché cukry rychle přestupují ze střeva do krve. Tak prudce vzroste množství cukru v krvi. Na to tělo nemocného odpoví nedostatečně. Inzulinu se vyplaví ze slinivky málo nebo se uvolní pozdě, případně inzulin chybí v těle úplně. Hladina cukru (glukózy) v krvi může u nemocných cukrovkou při přísunu těchto potravin vzrůstat až k život ohrožujícím
Volně prodejné léky na cukrovku
Složené cukry a pravidelná strava
Významnou součást naší stravy tvoří složené cukry. Běžně se setkáváme s následujícími přesnými i méně přesnými názvy: polysacharidy, složené sacharidy, pomalé glycidy, uhlohydráty, škroby. Složené sacharidy mají komplikovanější chemickou stavbu. Jejich trávení a vstřebávání tedy trvá delší dobu a koncentrace cukru v krvi roste pomaleji. Těchto cukrů smí diabetik sníst jen určité množství denně. Jejich obsah v dietě určí ošetřující lékař, s přihlédnutím k fyzické aktivitě, typu cukrovky, pohlaví, zdravotnímu stavu.
Základní diabetická dieta jich obsahuje 225 g na den. Toto množství musíme v průběhu dne rovnoměrně rozdělit. Proto je nevyhnutelné při dodržování diabetické diety zachovávat pravidelný denní režim. Jíst pět nebo šest menších jídel denně. Z toho by měla být tři jídla hlavní (snídaně, oběd, večeře), mezi kterými musí být pěti-, ale lépe šestihodinová prodleva.
Do této přestávky je vhodné vložit asi po třech hodinách malé jídlo (svačina dopoledne, odpoledne, druhá večeře). Tento režim je možné po dohodě s ošetřujícím lékařem upravit. Na každé hlavní jídlo by mělo připadnout 60 g sacharidů, 10–15 g sacharidů na jednotlivé svačiny a druhou večeři.
Abychom mohli určit přesné množství složených sacharidů v jednotlivých jídlech, musíme znát jejich hmotnost. Všechny pokrmy, jež obsahují složené sacharidy, musejí pacienti vážit. Podle tabulek, ze kterých zjistí, kolik sacharidů obsahuje 100 g každé jednotlivé potraviny, pak spočítají, kolik gramů sacharidů je v odváženém množství jídla. Například z tabulek zjistím, že 100 g pečiva obsahuje 60 g sacharidů. Rohlík o hmotnosti 50 g tedy obsahuje 30 g sacharidů.
Někteří pacienti nepočítají gramy sacharidů v jednotlivých jídlech, ale tzv. výměnné jednotky. Stejná množství sacharidů ovlivní hladinu cukru v krvi stejně. To znamená, že porce jídel se shodným obsahem těchto složených cukrů můžeme v jídelním plánu navzájem vyměňovat. Odtud pochází tedy název výměnná jednotka. Výměnná jednotka, jak je v našich podmínkách používána, se rovná 12 g sacharidů. Avšak pozor, někdy se můžeme setkat s výměnnou jednotkou, která se rovná 10 g sacharidů.
Mouka, obilí a všechny potraviny z nich vyrobené obsahují velká množství sacharidů, napřífoto: klad ve 100 g ovesných vloček, mouky a rýže je 80 g, ve 100 g pečiva pak 60 g těchto složených cukrů. Musíme vážit i celozrnné pečivo a nelze ho jíst nekontrolovaně mimo jídelní plán.
Luštěniny obsahují méně složených cukrů než rýže či mouka, ve 100 g luštěnin jich najdeme 40–60 g. Patří sem hrách, fazole, čočka a sója. Brambory jsou přílohou s nejmenším obsahem složených sacharidů, 100 g brambor jich obsahuje 20 g. Obsahují také pro diabetiky důležitou složku, a to rezistentní škrob, který není v tenkém střevě odbouráván beze zbytku. Jeho příznivé účinky se projeví v podobě nižšího vzestupu hladiny cukru v krvi. Brambory díky rezistentnímu škrobu obsahují menší množství energie a chrání tlusté střevo před rozvojem některých civilizačních chorob.
Velmi přísně musíme hlídat ovoce, protože vedle určitého množství složených cukrů obsahuje i cukry jednoduché (fruktóza, glukóza). Zároveň je zdrojem vitaminů, minerálních i jiných příznivě působících látek (tzv. lapačů volných radikálů, vlákniny), a tak je třeba zachovat jeho dostatečný přísun. Proto zařazujeme určité odvážené množství ovoce na svačiny, případně druhou večeři.
Vyjmenované potraviny musí pacient s cukrovkou pečlivě odvažovat alespoň prvních šest měsíců od počátku dodržování diety. Po dalších třech měsících je vhodné se k vážení vrátit, abychom si ověřili správnost odhadu hmotnosti jednotlivých pokrmů. Vždy je nutné tato jídla vážit při zvýšených hladinách cukru v krvi, ať je příčina jakákoli. Sacharidy se vyskytují v malých množstvích také ve vnitřnostech, zelenině, mléce a kysaných mléčných výrobcích. Zde je jejich obsah malý, a pokud jíme tyto pokrmy v obvyklých porcích, nemusíme ho započítávat.
Složení stravy
Naše strava se skládá z bílkovin, tuků, sacharidů, vody, minerálních látek, vitaminů a vlákniny. Tuky, sacharidy a bílkoviny obsahují energii. Naše tělo je přeměňuje, a tak energii získává. Buď ji hned využívá, nebo ukládá v podobě tělních zásob. Množství energie přijaté potravou se měří v kaloriích nebo joulech.
Tuky jsou nejvydatnějším zdrojem energie. Bývají ukryté v mase, uzeninách, ostatních výrobcích z masa, vaječném žloutku, majonéze, v plnotučném mléce a tučných mléčných výrobcích, oříšcích, máku. Přijímáme je často i jako máslo, sádlo, rostlinné oleje, které používáme při přípravě jídel. Živočišné a rostlinné tuky se liší přítomností cholesterolu, nikoli množstvím kalorií. Rostlinné oleje cholesterol neobsahují, jsou ovšem energeticky stejně vydatné jako tuky živočišné. Tuk nepůsobí přímo na hladinu cukru v krvi. Ale nadváha nebo dokonce obezita vyvolávají zvýšenou odolnost tkání vůči působení inzulinu. Aby byla udržena koncentrace cukru v krvi v obvyklých mezích, je nutné větší množství inzulinu. Pokud nemocný cukrovkou má nadváhu nebo je obézní, doporučí mu jeho ošetřující lékař redukci váhy, což je v tomto případě léčebný postup první volby.
Bílkoviny jsou obsaženy hlavně ve všech druzích masa, mléčných výrobcích, vaječném bílku, luštěninách. Bílkoviny obsahují stejné množství energie jako sacharidy. Naše tělo je spaluje jen v případě nejvyšší nouze. Obvykle z nich získává stavební kameny pro vytváření vlastních bílkovin. Ty potřebuje pro výstavbu všech tkání v těle. Bílkoviny také nepůsobí na hladinu cukru v krvi. Všechny druhy masa, vnitřnosti, masné výrobky, které neobsahují mouk
u, strouhanku apod., mléčné výrobky, vejce nevážíme. Můžeme je jíst v obvyklých porcích.
Různé druhy pokrmů s obsahem složených sacharidů mohou vyvolávat různý vzestup cukru v krvi po jejich požití. Míra vzestupu závisí nejen na množství snědených sacharidů, ale do určité míry i na obsahu vlákniny, teplotě pokrmu, konzistenci, kuchyňské úpravě apod. Ke vzájemnému porovnávání jednotlivých pokrmů vzhledem k jejich vlivu na glykemii slouží glykemický index potravin.
Voda je významnou součástí potravy. Všechny základní děje v lidském těle probíhají ve vodném prostředí. Když hladina cukru v krvi překročí jistou mez, tzv. ledvinný práh, cukr odchází močí a strhává s sebou vodu. Proto je velmi důležitý dostatečný příjem tekutin u diabetiků. Měl by být asi 2,5–3 litry denně, podle počasí a eventuální fyzické aktivity. Pokud ovšem není nutné příjem vody omezit z důvodu jiného onemocnění. Toto množství hradíme vodou nebo minerálními vodami, které ochutíme citronem. Mohou být slazené umělými sladidly jako všechny ostatní nápoje. Můžeme pít čaj černý, zelený, bylinkové čaje, které střídáme; 100% ovocné šťávy, i když nejsou přislazené cukrem, raději nepopíjíme. Obsahují ve velkém množství cukr z ovoce, proto použijeme nejvýše několik kapek k ochucení vody. Mléko, pokud není kysané, obsahuje mléčný cukr (laktózu), jestliže neurčí ošetřující lékař jinak, je nutné ho započítat do celkového denního množství sacharidů.
I když diabetik nesmí jíst cukr a med, nemusí se zříci sladké chuti na celý život. Pokud si chce nápoj nebo pokrm osladit, použije tzv. umělá sladidla. Ta rozdělíme do dvou základních skupin. Kalorická sladidla, někdy se můžeme setkat s termínem náhradní cukry, mají podobnou chemickou strukturu jako hroznový cukr (glukóza) nebo řepný cukr (sacharóza). Mají jistý vliv na hladinu cukru v krvi (glykemii) a obsahují energii. Do této skupiny patří např. fruktóza, sorbitol. Nelze jimi sladit nápoje, neboť rozpuštěné ve vodě by se vstřebaly stejně rychle jako cukr řepný a vzestup glykemie by byl rychlý.
Nekalorická sladidla, tedy umělá sladidla v užším slova smyslu, jsou látky, které mají s cukrem společnou pouze sladkou chuť. Neobsahují žádnou energii ani neovlivňují glykemii. Pod různými obchodními názvy se skrývají směsi několika základních látek. Jsou to především acesulfam K, aspartam, cyklamát, neohesperidin DC, sacharin, sucralosa. Konzumace speciálních potravin určených diabetikům není nutná. Když se je diabetik rozhodne zařadit do jídelníčku, musí cukry v nich obsažené započítat do celkového denního množství sacharidů.
Každý potravinářský výrobek prodávaný na našem trhu by měl být správně označen. Na obalu nebo kartičce přiložené k výrobku by mělo být uvedeno množství sacharidů, tuků, bílkovin, energie obsažené ve 100 g výrobku a název použitého umělého sladidla.
Základem léčby každého typu cukrovky je diabetická dieta a s ní spojená režimová opatření. Bez jejího co nejdůslednějšího dodržování nelze cukrovku nikdy správně léčit. Jestliže nemocný dietu nedodržuje, není úspěšná ani léčba léky, ani léčba inzulinem.
Své dotazy týkající se diabetologické poradny můžete směrovat na e-mailovou adresu: redakcepl@mf.cz
Složené cukry jsou obsaženy v:
obilí a mouce a všech výrobcích z nich, luštěninách a ve výrobcích z luštěnin, bramborách a ve výrobcích z brambor, ovoci, ořeších, máku.
O autorovi: Připravila: MUDr. Mgr. Sylvie Špitálníková