Zánět Achillovy šlachy trápí běžce i rekreační sportovce. Jak ho poznáte?

26. 1. 2022 7:30
přidejte názor
Autor: Shutterstock

Pociťujete při běhu nepříjemnou bolest v oblasti Achillovy šlachy? Nebo se snad potýkáte s problémy i při běžné chůzi a ráno vás trápí celková ztuhlost? Na vině je pravděpodobně zánět Achillovy šlachy, který se nejčastěji rozvíjí vlivem jejího dlouhodobého přetěžování. Léčba spočívá v dodržování klidového režimu, ale pomoci mohou také rehabilitace, medikamenty nebo různé zákroky.

Co je Achillova šlacha?

Co se dozvíte v článku
  1. Co je Achillova šlacha?
  2. Zánět Achillovy šlachy
  3. Příčiny zánětu Achillovy šlachy
  4. Jaké má zánět Achillovy šlachy příznaky?
  5. Možné komplikace
  6. Diagnostika
  7. Léčba zánětu Achillovy šlachy
  8. Prevence zánětu Achillovy šlachy

Jde o největší a nejpevnější šlachu lidského těla, která spojuje patní kost s trojhlavým svalem lýtkovým. Ačkoliv si to pacienti často neuvědomují, tato šlacha, která se lidově označuje pouze jako achilovka (latinsky tendo Achillis), je velice důležitá pro chůzi i běh. Při každém kroku se na ni totiž přenáší váha celého těla a při běhání je na ni vyvíjena až dvacetinásobná zátěž.

Lýtkový sval přechází v Achillovu šlachu asi v polovině lýtka a distálně směřuje k úponu na patní kosti. Při pohmatu by měl být člověk schopný šlachu pomocí prstů volně vychýlit do stran a na kosti by neměla ulpívat. Její elasticitu ovšem může omezit nesprávný styl chůze, úraz nebo i nadváha, a pokud dojde k přílišnému zatížení nebo nečekanému pohybu mimo obvyklý rozsah, může se natrhnout nebo přetrhnout.

Svůj název získala Achillova šlacha podle Achillea, což byl hrdina ze starořeckých mýtů, kterého jeho matka jako dítě ponořila do řeky Styx, aby mu zajistila nezranitelnost. Jedinou slabinou se stala Achillova pata, za kterou ho matka držela. A právě zásah šípem do tohoto místa byl pro Achillea později osudným. Poranění Achillovy šlachy je ale i dnes považováno za velice vážné, jelikož jde o důležitou součást těla, která člověku umožňuje pohyb. [12]

Zánět Achillovy šlachy

Jako zánět Achillovy šlachy, tendinitida Achillovy šlachy (Tendinitis Achillei) nebo jednoduše zánět achillovky se označuje bolestivé onemocnění šlach, které je typicky způsobeno jejich dlouhodobým přetěžováním. Za rozvoj obtíží přitom může být zodpovědná jakákoliv činnost, která Achillovu šlachu opakovaně namáhá, ale i nečekaný pohyb, na který člověk není zvyklý.

S tímto problémem se typicky potýkají sportovci, kteří se věnují souvislé a intenzivní fyzické aktivitě, jako je například běhání, fotbal, tenis nebo basketbal. Zánětu se ale často nevyhnou ani lidé, kteří se po nějaké době ke sportovním aktivitám vracejí, rekreační sportovci, kteří se cvičení věnují jenom nárazově, nebo starší osoby, jejichž šlachy bývají s postupujícím věkem výrazně oslabené.

Typy zánětu:

  • akutní zánět Achillovy šlachy,
  • chronický zánět Achillovy šlachy.

Příčiny zánětu Achillovy šlachy

Za rozvoj zánětu je zodpovědné dlouhodobé přetěžování lýtkového svalu, jenž přechází v Achillovu šlachu. Na vině přitom nejčastěji bývají sportovní aktivity, při nichž dochází k nárazům chodidel do pevné podložky, k rychlým změnám směru nebo k prudkým odrazům. Pozor by si tak měli dát hlavně běžci, fotbalisté, volejbalisté, basketbalisté nebo třeba tenisté.

Na rozvoj zánětu mohou mít vliv také různé tréninkové a metodické chyby, kterých se spousta lidí dopouští. Jde například o to, že se před sportem nerozcvičují, nosí nevhodnou obuv a nechrání se proti chladu či dalším rozmarům počasí. Někdy problém ale souvisí také se špatnou technikou běhu přes špičky a se zkracováním lýtkových a stehenních svalů.

Zánět Achillovy šlachy často postihuje rekreační sportovce, kteří se cvičení běžně nevěnují a pouštějí se do něj pouze nárazově, takže jejich tělo není na takovou zátěž zvyklé. Obtíže však lékaři zaznamenali také u jedinců, kteří se v minulosti sportu věnovali, poté s ním na nějakou dobu přestali (vlivem úrazu nebo z jiných důvodů) a teď by se k němu rádi opět vrátili.

Typické příčiny zánětu:

  • provozování sportovních aktivit bez rozcvičení,
  • nevhodná (špatně padnoucí, ochozená) obuv,
  • příliš častý trénink bez dostatečné regenerace,
  • běhání na příliš tvrdém či nerovném povrchu,
  • sporty, kde dochází k prudkým nárazům chodidel o podložku,
  • přeceňování vlastních sil a snaha co nejvíce si při cvičení „naložit“,
  • přílišné namáhání lýtkových svalů vlivem opakovaného cvičení,
  • nevhodné tréninkové návyky (špatná technika došlapu),
  • náhlé zvyšování fyzické námahy (například sprint do cíle),
  • nečekaně rychlé a prudké změny pohybu (například při hraní squashe),
  • dlouhodobé nošení vysokých podpatků (denně, po delší časové intervaly).

Svou roli zde ale mohou hrát i další faktory, jako je například pokročilejší věk (lidské tělo během života prochází mnoha změnami) nebo jiné onemocnění. Zánět šlach se tak někdy rozvíjí u pacientů, kteří se potýkají s revmatoidní artritidou, ale může postihnout také jedince postižené různými druhy infekcí nebo osoby trpící patními ostruhami. Mezi rizikové faktory dále patří obezita a cukrovka.

Problematické ovšem bývá i předchozí zranění lýtkového svalu, který ztrácí pružnost, což zatěžování Achillovy šlachy ještě zvyšuje. Kromě toho ale mohou být za vznik obtíží zodpovědné i anatomické poměry v oblasti dolní končetiny. K výraznějšímu namáhání Achillovy šlachy jsou tak náchylnější třeba osoby, u nichž se špatně vyvinula nebo zbortila nožní klenba. [3, 4]

Jaké má zánět Achillovy šlachy příznaky?

Ačkoliv je Achillova šlacha v lidském těle ze všech šlach nejpevnější a dokáže se vyrovnat i s extrémní zátěží, je zároveň hodně náchylná k poranění. Na místě pak vzniká zánět, který se rozvíjí z důvodu dlouhodobého přetěžování a tvorby mikroruptur nebo v důsledku hromadění odpadních látek vlivem nedostatečného průtoku krve šlachou.

Zánět zásadně narušuje elasticitu Achillovy šlachy i její celkovou strukturu (postupem času dochází k jejímu třepení). Mezi typické příznaky těchto obtíží se řadí především nepříjemná bolest, která se zpočátku objevuje pouze vlivem zvýšené zátěže a sama odeznívá. Postupem času se však zhoršuje a lidé ji pociťují nejen při zátěži, ale i po ní, před ní nebo při výkonu běžných aktivit.

Zatímco v časných stádiích bývají projevy nemoci jasně lokalizované a omezené spíše na menší plochu, později se může bolest i otok, jenž zánět Achillovy šlachy doprovází, rozšiřovat i na další místa, a to konkrétně do celé paty nebo dále směrem do lýtkového svalu. Úpon šlachy na patní kost pak může být bolestivý také na dotek a svalstvo lýtka i plosky nohy bývá napjaté.

Charakteristické projevy zánětu Achillovy šlachy:

  • otok na místě, kde se Achillova šlacha dotýká patní kosti,
  • zarudnutí a horkost v oblasti Achillovy šlachy,
  • ztuhlost v bércové části dolní končetiny,
  • celkové omezení pohyblivosti dolní končetiny,
  • slabost a pomalejší reakce v oblasti bérce,
  • bolest bérce po sportovních aktivitách,
  • bolest Achillovy šlachy při běhání nebo po něm,
  • praskání či vrzání v postižené oblasti (crepitus),

Vlivem akutního zánětu Achillovy šlachy dochází k celkovému omezení pohyblivosti kotníku a pacient prakticky nemůže postavit nohu na špičku. Patrné pak bývá také oslabení lýtkového svalu (hlavně jeho vnitřní hlavy). Pokud se akutní obtíže neléčí nebo jim pacient nevěnuje dostatečnou pozornost a šlachu nepřiměřeně namáhá, nemoc následně přechází v chronický zánět Achillovy šlachy. [5, 6]

Prodělali jste někdy zánět Achillovy šlachy?

Možné komplikace

Mezi nejčastější zdravotní komplikace, které může zánět Achillovy šlachy u pacienta vyvolat, patří degenerativní změny, v jejichž důsledku je šlacha mnohem náchylnější k výraznějšímu poškození. To může později vyústit až v přetržení Achillovy šlachy, což se odborně označuje jako ruptura. Tento stav je pro pacienta velice bolestivý a jeho léčba je zdlouhavá.

Ruptura Achillovy šlachy hrozí především v oblasti, která se nachází několik centimetrů nad úponem patní kosti, kde šlacha bývá nejtenčí a nejméně zásobená krví. Zpočátku pacient zaznamená prasknutí, které okamžitě vyvolá ostrou bolest v zadní části kotníku a lýtka. Postižené místo rychle oteče a vytvoří se zde hematom, přičemž pacient může přetržení snadno nahmatat.

Ačkoliv se pak na poraněnou končetinu člověk obvykle může postavit, není schopný stoje na špičkách. U většiny pacientů je navíc ruptura Achillovy šlachy spojená také s neschopností ohnout chodidlo dolů a tento zdravotní problém může výrazně ovlivnit i schopnost normálně stát a chodit. Důležité je proto neprodleně vyhledat lékařskou pomoc. [7, 8]

Diagnostika

Zánět Achillovy šlachy není příliš těžké odhalit, protože na sebe upozorní nepříjemnou bolestí a otokem. Jelikož se ale podobné obtíže mohou projevit také u jiných onemocnění, pro určení přesné diagnózy je nutné navštívit lékaře, který pomocí několika různých vyšetření vaše podezření buď potvrdí, nebo naopak vyvrátí.

Základem diagnostiky je kompletní fyzikální vyšetření, při němž se lékař bude zlehka dotýkat Achillovy šlachy, oblasti kolem patní kosti a dolní končetiny mezi kolenním a hlezenním kloubem (bérce), aby odhalil přesnou lokalizaci bolesti. Zhodnotí také přítomný otok, zarudnutí nebo další komplikace, které pacienta trápí.

Kromě toho pacienta vyzve k provedení několika testovacích pohybů, jako je chůze, otáčení nohy do stran nebo ohýbání špičky směrem nahoru a dolů. Při tom bude sledovat jeho pohyby a flexibilitu a zaměří se na rozsah pohybů včetně pružnosti samotné Achillovy šlachy. V případě potřeby pak může využít i zobrazovací metody, jako je například:

Zobrazovací metody slouží při diagnostice zánětu Achillovy šlachy hlavně k vyloučení jiných zdravotních problémů, které se mohou manifestovat stejnými či podobnými příznaky. Zároveň dokáží přesněji lokalizovat místo zánětu a jsou schopné odhalit konkrétní stupeň poškození Achillovy šlachy. [9]

Léčba zánětu Achillovy šlachy

Rozvinula se u vás nesnesitelná bolest, kterou pociťujete při běhu i při chůzi, a marně teď přemýšlíte, jaká existuje pro zánět achilovky léčba? Důležité je zaměřit se zpočátku hlavně na úlevu od bolesti a potlačení dalších příznaků, jako je otok či zarudnutí. V závislosti na tom, jak je zánět Achillovy šlachy závažný a jaká je příčina daných obtíží, pak lékař zvolí nejvhodnější způsob léčby.

Režimová opatření

Hlavní součástí léčby je v tomto případě samozřejmě vyloučení fyzické zátěže, která by mohla obtíže ještě zhoršit. Pacient by měl proto dostatečně odpočívat a měl by se vyhnout pohybům, které Achillovu šlachu zatěžují. Způsob odpočinku se pak vždy odvíjí od závažnosti symptomů, přičemž někdy stačí omezit sportovní aktivity, zatímco ve vážnějších případech je nutný i klid na lůžku.

Mezi typické příznaky zánětu Achillovy šlachy patří kromě bolesti také výrazný otok. Ten je možné zmenšit prostřednictvím zvedání postižené nohy. Ideální je při ležení na gauči nebo na posteli nohu umístit nad úroveň srdce a podložit ji například polštářem nebo dekou. Dále pak mohou pomoci také ledové obklady, které se přikládají na bolestivé místo a pacientům přinášejí alespoň částečnou úlevu.

Výše zmíněná opatření hrají při léčbě zánětu Achillovy šlachy vždy důležitou roli. Někdy se pak hromadně označují jako metoda RICE, kde jednotlivá písmena značí rest (odpočinek), ice (ledování), compression (stlačení) a elevation (zdvihání). Kromě odpočinku tak hraje roli také již zmiňované používání ledových obkladů, zvedání postižené nohy do výšky a také komprese šlachy pomocí obvazu, aby místo příliš nenateklo. [10]

Cvičení a vhodné pomůcky

Dalším způsobem, jak léčit zánět Achillovy šlachy, je pak rehabilitace. V tomto případě lékař pacienta odešle k fyzioterapeutovi nebo jinému odborníkovi, který ho naučí vhodná cvičení a protahovací techniky, které by měly Achillovu šlachu uvolnit. Pravidelná rehabilitace je ovšem důležitá i po operaci, jelikož pomáhá zabránit omezení funkčnosti Achillovy šlachy a jejímu zkrácení.

Cvičení je obvykle zaměřeno na posílení lýtkového svalu, což pomáhá snížit zátěž, s níž se Achillova šlacha potýká. Omezit tah na tuto šlachu a podpořit hojení pak mohou také ortotické pomůcky, jako jsou například kompresní bandáže, ortézy nebo speciální vložky a klíny do bot, které mírně zvedají pacientovu patu a poskytují jí oporu. [11]

Užívání léků

Pokud je bolest dlouhodobá a nesnesitelná, je možné sáhnout také po lécích proti bolesti. Jde konkrétně o nesteroidní antiflogistika, která pomáhají potlačit probíhající zánět. Patří sem například medikamenty s obsahem ibuprofenu, což je účinná látka vhodná k tlumení bolesti. O užívání jakýchkoliv léčiv je ale vždy dobré se předem poradit s ošetřujícím lékařem.

Další možnosti léčby

Pokud jsou problémy způsobené zánětem Achillovy šlachy závažnější a odpočinek ani žádné jiné terapeutické metody nepomáhají, je nutné přistoupit k jiným způsobům léčby. Jedním z nich jsou například injekce steroidů, které mohou výrazně zmenšit otok Achillovy šlachy. Provádí se však pouze na doporučení lékaře a pod ultrazvukovou kontrolou, jelikož zde hrozí riziko prasknutí šlachy.

Mezi poměrně nové metody léčby zánětu Achillovy šlachy se řadí také pulzní rázová vlna. Jde o metodu, jež spočívá ve změně vzduchových vln na ty zvukové, které pak lékař nasměruje do postiženého místa, což nastartuje proces hojení. Pulzní rázová vlna se ovšem nepoužívá pouze v případě zánětu Achillovy šlachy, ale pomáhá také pacientům, které trápí patní ostruhy nebo tenisový loket.

Když nepomůže ani jedna z výše zmíněných léčebných metod nebo dojde k ruptuře Achillovy šlachy (natržení či prasknutí), je nutné přistoupit k chirurgickému řešení. Cílem operace je dané poškození opravit a odstranit problémy, s nimiž se pacient potýká. To je možné provést například odstraněním kostních ostruh a poškozené tkáně nebo prostřednictvím otevřené revize. Přetržená šlacha se pak přišije dohromady pomocí stehů a někdy se přidá také potřebná výztuha. [12, 13]

Prevence zánětu Achillovy šlachy

Přestože dnes existuje pro zánět Achillovy šlachy léčba, pomocí které je možné obtíže účinně odstranit, v ideálním případě by pacienti měli dodržovat preventivní opatření, s jejichž pomocí je možné těmto komplikacím předcházet. Pokud se jimi budete řídit, můžete výrazně snížit riziko, že se u vás zánět Achillovy šlachy v budoucnu projeví. Lékaři doporučují dodržovat následující pokyny [14]:

  • střídejte různé pohybové aktivity, které Achillovu šlachu zatěžují různým způsobem (například běh a plavání),
  • omezte vysoce namáhavé cvičení, jako je například běh do schodů nebo do kopce,
  • před každým sportovním výkonem se pořádně protáhněte a na protahovací cviky nezapomínejte ani po cvičení nebo během dnů, kdy odpočíváte,
  • zátěž zvyšujte postupně a dobu cvičení příliš nenatahujte nad rámec toho, na co jste zvyklí,
  • vyhněte se přetěžování Achillovy šlachy prudkými a nečekanými pohyby,
  • posilujte lýtkové svaly, díky čemuž budou Achillovy šlachy lépe zvládat zátěž,
  • pořiďte si kvalitní obuv, která dostatečně zpevňuje kotník a podporuje nožní klenbu,
  • v případě potřeby použijte ortopedické vložky do bot, které snižují tlak na Achillovu šlachu,
  • pokud při sportovních aktivitách zaznamenáte bolest, zastavte se a odpočiňte si.

Zdroje: neurologiepropraxi.cz, cs.medlicker.com, rehabilitace.info, lekarske.slovniky.cz, mayoclinic.org, healthline.com

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?