Renální infekce anebo nefritida je odborné označení pro zánět ledvin, který se společně se zánětem močové trubice, měchýře a prostaty řadí mezi infekce močových cest. Tou výrazně častěji trpí ženy, což je dáno kratší močovou trubicí, ale zároveň i jejím umístěním v blízkosti řitního otvoru a pochvy.
Zánětu močových cest obvykle předchází vniknutí bakterie do močové trubice, přičemž velmi často je na vině bakterie E. coli, která se běžně vyskytuje právě v zažívacím ústrojí člověka a do močového ústrojí se může dostat například z řitního otvoru. Stejně tak mohou infekci způsobit také sexuálně přenosné patogeny. Za rozvojem obtíží je třeba hledat například tyto:
- klebsiella,
- proteus,
- enterococcus,
- pseudomonas,
- Chlamydia trachomatis,
- ureaplasma.
U žen se zánět močových cest často spouští v důsledku kolonizace pochvy, u mužů pak předkožkového vaku. Následně dochází k infikaci močové trubice, měchýře, a pokud se onemocnění neléčí, tak také ledvin.
Kromě žen obecně jsou mnohem vyšším rizikem rozvoje zánětu močových cest ohroženy také nastávající matky. To je dáno tím, že je jejich močový měchýř stlačován plodem, což ztěžuje jeho vyprazdňování. Obtíže jsou pravděpodobnější také v důsledku instrumentálního vyšetření a při zavedené močové cévce či permanentním katetru.
Mezi další příčiny zánětu močového ústrojí a ledvin patří nesprávná nebo nedostatečná intimní hygiena. Velice často se totiž bakterie do močového ústrojí dostanou ze zažívacího traktu, a to zpravidla po vykonání potřeby, kdy si je tam dotyčný zanese toaletním papírem. Tento problém se týká zejména žen. Někdy se bakterie do ledvin mohou dostat také přes trávicí trakt, kdy nejprve kolonizují tlusté střevo a následně se přes stěnu dostanou do dutiny břišní, kde napadnou ledviny.
Vyšší riziko zánětu ledvin mají také lidé, kteří trpí ledvinovými kameny. Ty vznikají v důsledku hromadění nerozpustných minerálů na vnitřní výstelce dutého systému ledvin. Podobně větší pravděpodobnost rozvoje obtíží mají muži se zvětšenou prostatou a jedinci s oslabenou imunitou. Šance na zánět ledvin se zvyšuje také u sexuálně aktivních jedinců, typicky v důsledku podráždění močové trubice. [1, 2, 3]
Jaká je funkce ledvin?
Ledviny jsou životně důležité, zajišťují v organismu 3 nenahraditelné funkce:
- filtrační a exkreční – filtrují odpadní látky, jež se nahromadily v krvi, a vylučují je v podobě močoviny, kreatininu, kyseliny močové a dalších látek. Ledviny mají schopnost krev filtrovat a vzniklou primární moč zahušťovat, eventuálně zřeďovat podle aktuální potřeby;
- udržují vnitřní homeostázu, tedy rovnováhu vnitřního prostředí (regulují množství tekutin v těle, soli, vápníku, fosforu, hořčíku a dalších prvků, drží stabilní pH);
- endokrinní – v ledvinách se vyrábějí některé hormony, typický je erytropoetin – hormon, který řídí tvorbu červených krvinek v kostní dřeni. Ledviny také produkují vitamin D v aktivní podobě, který ovlivňuje metabolismus vápníku (z vitaminu D, který přijímáme v potravě, ledviny vytvoří hormon), a spolupůsobí při korekci krevního tlaku (vylučují hormon renin).
Příznaky zánětu ledvin
Pokud jde o to, jaké má zánět ledvin příznaky, vyskytnout se u pacienta může poměrně široká škála projevů, které se nemusejí nutně objevit přesně tam, kde jsou ledviny. Typicky se onemocnění rozvíjí velmi rychle, často během několika hodin či dnů. Do nemoci pacienti upadají z plného zdraví a záhy se u nich objevují příznaky jako:
- průjem,
- nevolnost,
- zimnice,
- zvracení,
- bolest zad.
Charakteristická je pro nemocné ledviny bolest, proto většinu pacientů zajímá, jak bolí ledviny. Typicky v podbřišku, odkud bolest může, ale nemusí vystřelovat do třísel. Obvyklá je také tupá bolest ve spodní části zad. Pacienti často pociťují také bolest v boku, přičemž příznaky se obvykle zhoršují při močení. Člověk, kterého trápí zánět ledvin, má obvykle zakalenou moč, která mnohdy nepříjemně zapáchá. V případě, že společně se zánětem ledvin probíhá u nemocného také zánět močového měchýře, může se kromě výše popsaných projevů objevit také:
- krev v moči,
- zkalená moč,
- tmavá moč,
- bolest, pálení nebo řezání při močení,
- obtížné vylučování moči,
- silně zapáchající moč.
Typickým příznakem je pak také časté nutkání na močení, které ale následně přechází v neschopnost se úplně vymočit, kvůli čemuž u pacienta nutkavý pocit i nadále přetrvává. U starších lidí se pak v důsledku zánětu ledvin může objevit také duševní zmatenost.
Co se týče toho, jak se projevuje zánět močových cest u dětí, mezi obvyklé příznaky patří kromě výše popsaného také noční pomočování. Rodič by měl zpozornět hlavně v případě, kdy dítě těmito obtížemi dříve netrpělo a náhle začne. [4, 5, 6, 7]
Akutní zánět ledvin
Průběh nemoci se samozřejmě liší podle toho, zda pacienta trápí akutní anebo chronický zánět ledvin. Akutní forma onemocnění je zpravidla vyvolaná vzestupnou infekcí dolních močových cest a močového měchýře. Nemocný nejprve pociťuje bolest v zádech a břiše. Následně se dostavuje nevolnost a zvracení, které poměrně běžně doprovází také vysoká teplota a zimnice.
V důsledku zánětu dochází také k častému nutkání na močení. To bývá pro pacienta bolestivé, může také pálit. Po vykonání potřeby dotyčný navíc nemusí potřebu uspokojit. Moč u akutního zánětu ledvin bývá tmavá a zakalená. V některých případech může obsahovat krev a dokonce i hnis.
Akutní pyelonefritida může být v některých případech i život ohrožující. Způsobuje totiž otok ledvin a může je trvale poškodit.
Chronický zánět ledvin
Pokud obtíže trvají delší dobu anebo se opakovaně vrací, hovoří lékaři o chronickém zánětu ledvin, který se o něco častěji vyskytuje u dětí a jedinců s močovou obstrukcí. Dlouhodobé obtíže mají oproti akutní formě výrazně lehčí příznaky, které se rozvíjejí postupně. Někdy nemusí být vůbec patrné. Pacienty trápí také méně určité projevy, jako je například:
- přetrvávající přítomnost bakterií v moči,
- otoky končetin a očí,
- nadměrná ospalost,
- porucha soustředění,
- svalové křeče.
Typickým příznakem je pak také dlouhodobě zvýšená teplota. Objevit se ale může také zánět ledvin bez teplot. V případě dlouhodobých onemocnění ledvin je třeba brát zřetel na příznaky jejich selhávání. To může nastat v důsledku dlouhodobého zatížení tohoto orgánu. Kromě opakovaných a déletrvajících zánětů ledvin může selhání ledvin způsobit také:
- cukrovka,
- vysoký krevní tlak,
- poškození cévy v oblasti ledvin,
- metabolický syndrom,
- obezita.
Nebezpečí selhání ledvin spočívá především v tom, že příznaky, které této skutečnosti napovídají, jsou často nespecifické. Vyskytuje se například časté močení, otoky, zvýšený krevní tlak, nepohodlí v oblasti beder, snížená tvorba moči a zapáchající moč. Dále se může objevit také bolest hlavy, nevolnost či nutkání na zvracení. Postupem času se pak přidává i únava a bolest ledvin.
U asymptomatických pacientů hrozí zejména riziko chronického selhání ledvin, které poměrně často končí úplnou ztrátou funkce tohoto orgánu. V daném případě pak bývá nutná náhrada dialýzou. [8, 9]
Diagnostika zánětu ledvin
Jak poznat zánět ledvin? Ačkoli mohou být příznaky opravdu jednoznačné, definitivně musí diagnózu stanovit až lékař. Ten ji určuje na základě pacientovy anamnézy a fyzikálního vyšetření, které zahrnuje také kontrolu tělesné teploty, citlivosti břicha a dalších běžných příznaků. V případě, že má podezření na infekci ledvin, nařídí také vyšetření moči, díky kterému zjistí případné bakterie v moči, jejich koncentraci, ale také přítomnost krve a hnisu.
K diagnostice zánětu ledvin může lékař užít také zobrazovací metody, jako je například ultrazvukové vyšetření. S jeho pomocí může lékař odhalit případné nádory, cysty nebo jiné překážky v močových cestách. Kromě toho může být pacientovi nařízeno také CT. [10]
Museli jste někdy řešit zánět ledvin?
Léčba zánětu ledvin
U valné většiny případů se zánět ledvin léčí antibiotiky, jejichž typ se odvíjí od původce onemocnění. Tyto medikamenty lze doplnit také o léky pro zmírnění doprovodných obtíží, typicky například nesteroidními antiflogistiky, jež mírní zánět. Kromě medikace je pak nemocnému důrazně doporučen zvýšený příjem tekutin, díky kterému se z močových cest vyplaví škodlivé látky.
U těžších případů a opakovaných infekcí bývá nutná hospitalizace. V takovém případě pak lékaři podávají antibiotika obvykle nitrožilně. Kromě léků je nutné zajistit nemocnému také dostatečnou hydrataci, ta mu je stejně jako antibiotika zpravidla zavedena nitrožilně. Po opuštění nemocnice pak nemocný pokračuje s užíváním antibiotik perorálně.
Hospitalizace je obvykle nutná v případě, že zánět ledvin trápí těhotnou pacientku, u níž je infekce zpravidla způsobena celou řadou fyziologických změn v těle, vysokým množstvím progesteronu a zvýšeným tlakem na močovody. Zánět ledvin v těhotenství by se nikdy neměl podceňovat. Kromě předčasného porodu může mít za důsledek ohrožení života matky i plodu.
Někdy může být indikována k léčbě zánětu ledvin operace. Konkrétně jde o chirurgické odstranění ledvin, ke kterému lékaři přistupují v případě překážek či strukturálních problémů. Operace ledvin může být nutná také v momentě, kdy je nutné odstranit tekutinu ve vzniklém abscesu. U závažné infekce pak lékaři přistupují také k částečnému odstranění ledviny, tedy k takzvané nefrektomii.
Babské rady na zánět ledvin
Odbornou léčbu lze samozřejmě doplnit také o babské rady, které mohou pomoci k rychlejší rekonvalescenci. Nikdy by jimi však pacient neměl medikaci nahrazovat. Vhodnými pomocníky mohou být například močopudné čaje, které z organismu pomohou odstranit nahromaděné toxiny. Tyto účinky má například čaj z břízy, kopřivy a libečku. Na podporu léčby lze podle našich babiček užívat také:
- brusinky,
- vitamín C,
- myrhový a hřebíčkový olej.
Důležitou roli pak hraje samozřejmě i klid a nohy i záda v teple. [11, 12]
Komplikace zánětu ledvin
Nejběžnější komplikací akutního zánětu ledvin je jeho překlenutí do chronické formy. Pokud infekce nadále pokračuje, může skončit i trvalým poškozením ledvin. Vzácně se infekce může rozšířit do krevního oběhu, což může vyústit v životu nebezpečnou sepsi. Mezi další komplikace zánětu ledvin patří:
- opakované záněty ledvin,
- rozšíření infekce do okolních orgánů,
- absces ledviny,
- selhání ledvin. [13, 14]
Prevence zánětu ledvin
Mezi preventivní opatření patří zejména pravidelný a dostatečný příjem tekutin. Ten je důležitý k tomu, aby docházelo k pravidelnému močení, jímž se z těla vylučují odpadní látky. Ženám se doporučuje chodit na toaletu po pohlavním styku, při kterém mohlo dojít k zanesení bakterií do močové trubice. Neméně podstatnou roli pak hraje osobní hygiena v oblasti intimních partií, která by měla být zvláště poctivá.
A vzhledem k tomu, že rozvoj zánětu mohou podporovat také „nastydlé ledviny“, je třeba se vyvarovat také nachlazení ledvin, což jinými slovy znamená udržovat záda v teple a nesedět na studené zemi. V případě obtíží při močení, jako je třeba pálení či řezání, je nutné co nejrychleji vyhledat lékaře, aby byla případná infekce co nejrychleji zaléčena a předešlo se jejímu rozšíření dále do močových cest.
Aby se zamezilo infekcím, doporučuje se rovněž posilovat imunitu, tedy:
- přijímat dostatek vitamínů,
- pravidelně relaxovat,
- mít kvalitní spánkovou hygienu,
- jíst vyváženou stravu,
- dostatečně se hýbat. [15]
Zdroj: healthline.com, mayoclinic.com, stefajir.cz, cs.medlicker.com
