Trápí vás zvýšená hladina kyseliny močové v krvi nebo moči? Pomoci může speciální dieta

Kyselina močová

Obsah kyseliny močové v těle člověka by měl být neustále vyvážený, což znamená, že by její množství v krvi nemělo přesahovat stanovené hodnoty. Pokud váš ošetřující lékař během krevních testů zaznamenal zvýšenou hladinu kyseliny močové v krvi, je nutné mít se na pozoru. Na vině by totiž mohlo být onemocnění označované jako dna. Co hodnoty kyseliny močové v krvi zvyšuje, jak je snížit a kdy škodí přítomnost kyseliny močové v moči?

Co je kyselina močová?

Kyselina močová a její soli, které se odborně nazývají uráty, jsou konečným produktem metabolismu purinů u člověka a dalších živočichů. Na rozdíl od plazů a ptáků, kde tato látka představuje hlavní exkreční zplodinu dusíkatých látek vylučovanou z těla, je však u člověka kyselina močová pouze konečným produktem odbourávání purinů, zatímco hlavní exkreční zplodinou dusíkatých látek je močovina.

V průběhu katabolických dějů se nukleové kyseliny, které pochází z buněčných jader vlastního organismu i potravy, štěpí na nukleotidy, nukleosidy a báze. Ty se pak v závěru díky enzymu s názvem xantinoxidáza zčásti proměňují na kyselinu močovou. U člověka a primátů je v tuto chvíli odbourávání purinů ukončeno, ale v případě jiných savců se kyselina močová dále mění na alantoin. Část purinových bází je ovšem využita k resyntéze nukleotidů.

Člověk nedokáže kyselinu močovou na alantoin dále oxidovat kvůli zmutovanému genu pro enzym jménem urikáza. Většina syntetizované kyseliny močové se tedy v ledvinách zpětně vstřebává do krve (asi 90 %) a díky tomu se podílí na antioxidační ochraně lidského organismu. Ačkoliv jde o jeden z konečných produktů metabolismu, tělo tedy dokáže s touto látkou účinně hospodařit.

Celkový obsah kyseliny močové, která z chemického hlediska představuje 2,6,8-trioxy-purin, se v těle člověka pohybuje kolem 1 gramu. Tato látka přitom pochází ze tří různých zdrojů, kam patří:

  • nukleotidy potravy,
  • vlastní biosyntéza,
  • rozpad tkáňových nukleoproteinů.

Na vylučování kyseliny močové se z více než 75 % podílejí ledviny. Zbylá část je pak z lidského těla vylučována prostřednictvím gastrointestinálního traktu, kde může být dále degradována bakteriemi na NH3 a CO2, a v daleko menší míře dokonce i potem. Kromě krve a moče se pak kyselina močová vyskytuje také v synoviální tekutině, v sekretu dýchacích cest a v kolostru (mlezivo).

Jaké má kyselina močová vlastnosti?

O této látce se dobře ví, že je velmi špatně rozpustná ve vodě, zatímco v přesycených roztocích vytváří bílé jehlicovité krystaly. Pokud je pH nižší než 5,5, což je pro moč typické, většina molekul kyseliny močové je v nedisociované a tedy i méně rozpustné formě. Ke snížení rozpustnosti přispívá chlad, stoupající pH naopak její rozpustnost zvyšuje.

Díky svým antioxidačním účinkům kyselina močová chrání buňky před působením kyslíkových radikálů. Udává se, že tato látka představuje zhruba 35-65 % celkové antioxidační kapacity krevní plazmy, přičemž mezi její nejdůležitější efekty patří inhibice tvorby hydroxylového radikálu. To souvisí se schopností kyseliny močové vázat železo a měď při tvorbě stabilních koordinačních komplexů, které nepodporují radikálové reakce.

Kyselina močová v krvi

Zajímá vás, jaké jsou správné hodnoty kyseliny močové v krvi? V tom případě je důležité vědět, že se optimální hladina pro jednotlivá pohlaví liší, a to následovně:

  • Ženy: 120 – 340 μmol/l
  • Muži: 120 – 420 μmol/l

Koncentrace kyseliny močové v plazmě se odvíjí od několika faktorů, které zahrnují příjem purinů v potravě, intenzitu vlastní tvorby purinů, ale i na vylučování této látky z organismu. Z klinického pohledu je důležitá hlavně zvýšená hodnota kyseliny močové v krvi, což se označuje jako hyperurikémie.

U mužů je při stanovení enzymatickou metodou hyperurikémie charakterizována hodnotami vyššími než 416 μmol/l, u žen pak obvykle hodnotami kolem 360 μmol/l nebo vyššími. Hyperurikémie přitom může mít dvě různé formy, což je konkrétně:

  • Primární hyperurikémie – tento problém bývá spojený s vrozenými enzymatickými defekty metabolismu purinů nebo také s defekty v genech pro transportní molekuly kyseliny močové v ledvinných tubulech.
  • Sekundární hyperurikémie – v tomto případě je na vině obvykle snížené vylučování kyseliny močové ledvinami, nadprodukce kyseliny močové nebo trvale zvýšený přívod purinů skrze potravu.

Nadprodukce kyseliny močové

Kyselina močová v krvi pacienta může být zvýšená kvůli její nadprodukci. Důvodem bývá například zvýšený obrat nukleových kyselin, k čemuž dochází vlivem přítomnosti karcinomů, myeloproliferativních a lymfoproliferativních onemocnění, hemolytické anémie nebo těžších forem psoriázy (lupénky).

S nadprodukcí syntézy purinů, která je spojená také se zvýšenými hodnotami kyseliny močové, souvisí některé geneticky podmíněné defekty purinového metabolismu. Jedná se například o Lesch-Nyhanův syndrom. Urikémii nicméně zvyšuje také konzumace alkoholu, jelikož vznikající laktát inhibuje sekreci kyseliny močové ledvinami.

Nadprodukce kyseliny močové bývá způsobena také protinádorovou léčbou, která zahrnuje chemoterapie za pomoci cytostatik a ozařování. Během této terapie totiž dochází k intenzivnějšímu rozpadu buněk a purinové báze, které se uvolňují při degradaci nukleových kyselin, se mění na kyselinu močovou.

Hyperurikémie může doprovázet také některá hematologická onemocnění, která souvisí s nadměrnou novotvorbou či se zvýšeným rozpadem buněk. Jedná se především o leukémii, hemolytickou anémii nebo třeba onemocnění s názvem polycytemia vera, což je vzácná choroba krvetvorných buněk v kostní dřeni.

Dalším problematickým faktorem pak může být nadměrný příjem stravy, která je bohatá na puriny. Sem patří především vnitřnosti, maso nebo luštěniny, ale v menší míře také káva, kakao nebo třeba čokoláda. Pokud člověk konzumuje dané potraviny ve zvýšené míře, ledviny obvykle nestačí danou situaci kompenzovat a dochází k nadprodukci kyseliny močové.

Snížené vylučování kyseliny močové

Mezi nejčastější příčiny hyperurikémie patří snížené vylučování kyseliny močové, k němuž dochází z celé řady různých důvodů, přičemž pokles často souvisí se snížením glomerulární filtrace a poruchou funkce tubulů. Za snížené vylučování kyseliny močové ledvinami pak většinou bývá zodpovědný některý z následujících faktorů:

  • pokles renálních funkcí,
  • ketoacidóza,
  • laktátová acidóza,
  • hypertyreóza,
  • hyperparatyreóza,
  • konzumace alkoholu (blokuje vylučování KM),
  • dlouhodobé užívání diuretik a salicylátů.

Co zvyšuje hodnoty kyseliny močové?

Zvýšená kyselina močová může být tedy způsobena celou řadou různých faktorů. Mezi činitele, které mohou mít významný vliv na hodnoty kyseliny močové v krvi, se řadí například:

  • vyšší věk,
  • nevhodné stravovací návyky,
  • zvýšená tělesná zátěž,
  • nadměrný stres,
  • konzumace alkoholu,
  • kouření,
  • obezita,
  • dědičnost,
  • onemocnění ledvin,
  • užívání některých léků.

Kyselina močová a dna

Jestliže obsah kyseliny močové dlouhodobě přesahuje optimální hodnoty a hyperurikémie není díky vhodné léčbě pod kontrolou, může dojít k rozvoji onemocnění označovaného jako dna (arthritis uratica, podagra, pakostnice). Jedná se o zánětlivou, metabolickou chorobu, kterou způsobuje tvorba a ukládání krystalů kyseliny močové v kloubních strukturách, ledvinách a močových cestách. 

Zatímco v 10 % případů je primární příčinou onemocnění dědičnost, zhruba u 90 % pacientů je na vině nesprávná životospráva a dlouhodobě zvýšený přísun purinů. Hlavní roli zde hraje přejídání (vysoký příjem bílkovin, tuků a cukrů) a nízký energetický výdej, přičemž výskyt se zvyšuje také s věkem. Puriny jsou přitom obsaženy hlavně v červeném mase, mořských plodech či vnitřnostech.

Jelikož si v dřívějších dobách stravu bohatou na maso a alkohol, které se vyznačují vysokým obsahem purinů, mohla dovolit pouze šlechta, začalo se tomuto onemocnění říkat také nemoc králů. Uložené krystaly přitom u pacientů svými ostrými hranami způsobují silné bolesti, otoky, zarudnutí a opotřebení kloubů (nejčastěji u palce na noze).

Akutní záchvaty dny

Prvotní záchvat tohoto onemocnění se obvykle vyznačuje vysokou intenzitou a pacienta proto většinou nepříjemně zaskočí. Za jeho rozvojem přitom často stojí větší zatížení organismu, jako je například dietní chyba, konzumace alkoholu nebo operace. Postiženého pak zpravidla probudí prudká bolest palce, který bývá červený a napjatý, zatímco kůže kolem kloubu je suchá a lesklá.

Zatímco díky aplikaci protizánětlivého léku je možné záchvat dny poměrně rychle zklidnit, bez léčby mohou bolesti přetrvávat klidně i několik dní. Nikdo pak není schopný přesně určit, za jak dlouho se objeví další záchvat. Kromě palce na noze přitom může dna postihnout také další klouby na horních nebo dolních končetinách a nemoc často přechází do chronického stádia.

Komplikace dny

Vlivem zvýšeného vylučování kyseliny močové ledvinami vzniká takzvaná hyperurikosurie, což vede také k rozvoji nejzávažnější komplikace dny, kterou je dnavá ledvina. Jedná se o kombinaci glomerulosklerózy a instersticiálních zánětlivých infiltrátů z ukládání urátových krystalů, které se označují jako mikrotofy.

Důsledkem tvorby mikrotofů často bývá chronická pyelonefritida, kterou ještě komplikuje vznik konkrementů z kyseliny močové. Mezi klinické příznaky se pak řadí hypertenze, ledvinové koliky a v pozdějších stádiích také projevy selhávání ledvin.

Další onemocnění

Podle současných poznatků může kyselina močová hrát důležitou roli v patogenezi některých civilizačních onemocnění, kam patří metabolický syndrom, diabetes, obezita či různé kardiovaskulární obtíže, přičemž hyperurikémie přispívá také k rozvoji aterosklerotických změn. Hodnota kyseliny močové v krvi je pak významným prognostickým faktorem v případě následujících komplikací:

  • hypertenze,
  • ischemická choroba srdeční,
  • chronické srdeční selhání.

Kyselina močová v moči

Většina kyseliny močové je postupně vylučována ledvinami, kde dochází k filtraci glomerulem. Velké množství je pak reabsorbováno v proximálním tubulu, poté je secernováno v distální části proximálního tubulu a opět zpětně reabsorbováno postsekreční reabsorpcí.

Za normálních okolností je při bezpurinové dietě do moči pacienta vylučováno 0,6 gramů kyseliny močové za den (asi 3,6 μmol/l během jednoho dne). U lidí s běžným stravováním jsou pak hodnoty vyšší, jedná se přibližně o 0,8 gramů kyseliny močové za den (zhruba 5,0 μmol/l v průběhu 24 hodin).

Zvýšená koncentrace kyseliny močové v moči představuje značné riziko pro vývodné močové cesty, ale i pro ledvinový parenchym. Mezi nejčastější projevy vyššího množství kyseliny močové v moči se řadí tvorba močových konkrementů (urátů). Přítomnost těchto konkrementů se označuje jako litiáza (lithos znamená kámen).

Vzhledem ke špatné rozpustnosti kyseliny močové zde hrozí rozvoj urátové urolitiázy, přičemž urátové konkrementy bývají tvořeny čistou kyselinou močovou nebo urátem sodným. Krystaly urátu sodného pak mohou precipitovat také v intersticiu ledvin a vyvolat zánětlivou reakci (chronická instersticiální nefritida).

Renální selhání může nastat při náhlém vzestupu kyseliny močové v krvi ve chvíli, kdy je současně koncentrovaná moč o kyselém pH. To pak vytváří podmínky pro tvorbu krystalů z kyseliny močové v distálních renálních tubulech a sběrných kanálcích ledvin, které blokují odtok moči, což se označuje jako akutní urátová nefropatie.

Jak snížit kyselinu močovou?

Potýká-li se pacient se zvýšenou hladinou kyseliny močové v moči nebo v krvi, je nutné přistoupit k vhodné léčbě, aby nedošlo k rozvoji dalších zdravotních komplikací. Lékaři se přitom soustředí především na snížení hyperurikémie a hyperurikosurie.

Kyselina močová: dieta

Nejdůležitějším krokem je zavedení speciálních dietních opatření, která by měla napomoci snížení kyseliny močové v krvi a moči. V rámci této diety je pak nutné omezit veškeré potraviny s vysokým obsahem purinů, omezit proteiny a tuky, a pokud pacient trpí také vysokým krevním tlakem, omezit používání soli. U obézních osob by však redukční dieta měla být pozvolná.

Nevhodné potraviny

  • vnitřnosti (játra, ledviny, srdce),
  • červené maso (zvláště zvěřina)
  • uzeniny a masové vývary,
  • mořské ryby, olejovky, šproty,
  • špenát, kapusta, chřest, křen, česnek,
  • luštěniny,
  • houby,
  • tučné sýry,
  • sójová omáčka,
  • kakao a čokoláda.

Důležitou součástí léčby je samozřejmě také dodržování pitného režimu, přičemž vhodné je zvýšit příjem tekutin, aby se denní diuréza pohybovala v rozmezí od 2 do 2,5 litru. Přednost by pacienti měli dát hlavně pramenité nesycené vodě a ovocným či bylinkovým čajům. V omezenějším množství jsou nicméně doporučovány také alkalické minerální vody.

Pitný režim vhodně doplní také ovoce, syrová zelenina nebo různé saláty, a to především takové, které obsahují potraviny s močopudným efektem. Vyhnout by se pacienti naopak měli nápojům, které jsou uměle doslazovány fruktózovým sirupem, nadměrnému slazení pokrmů či pikantnímu koření a konzumaci dráždivých pokrmů.

Pokud se pacient snaží dostat zvýšenou hladinu kyseliny močové opět do normálu, měl by se také vyhnout konzumaci alkoholu. Alkohol totiž snižuje schopnost organismu vylučovat kyselinu močovou z těla. Vhodné je také omezit kouření nebo se cigaret v ideálním případě zcela vzdát.

Kromě výše zmíněných opatření je pak důležité také vyváženě indikovat a podávat léky, které mohou z farmakologického hlediska navozovat hyperurikémii. Jedná se například o diuretika, pyrazinamid, cyklosporin či podobné medikamenty.

Léčba alopurinolem

Další možností, jak vyplavit kyselinu močovou z těla, je využití urikostatik. Jedná se o blokátory tvorby kyseliny močové, jejichž nejdůležitějším zástupcem je alopurinol (při intoleranci pak febuxostat). Tento preparát působí kompetitivní inhibici xantinoxidázy, což snižuje tvorbu kyseliny močové a způsobuje vyšší vylučování hypoxantinu a xantinu, které jsou v moči lépe rozpustné.

U pacientů, kteří jsou léčeni kvůli dně, se tento lék podává při prokázané hyperurikémii, při současné nefrolitiáze, při známkách poruchy funkce ledvin a podezření na chronickou urátovou nefropatii nebo také při podezření na juvenilní familiární dnavou nefropatii.

V případě osob bez klinických známek dny se pak alopurinol aplikuje při nefrolitiáze jakékoliv etiologie, po rozvoji akutní urátové obstrukční nefropatie nebo jako v rámci prevence proti těmto obtížím. Kontraindikací k této léčbě pak může být alergie nebo užívání analog purinů, jako je například azathioprin, a to kvůli zvýšenému riziku deprese kostní dřeně.

Urikosurika

Tento druh léčiv funguje na principu blokády resorpce kyseliny močové v proximálním úseku nefronu a je indikován u dnavých pacientů. Jestliže ale nemocný trpí jakýmkoliv postižením ledvin, jejich aplikace není kvůli kontraindikaci možná.

Zdroje: solen.cz, wikiskripta.eu, ikem.cz, nempt.cz

Co je kyselina močová?

Kyselina močová a její soli (uráty) představují konečný produkt metabolismu purinů u člověka i dalších živočichů. Jelikož lidský organismus nedokáže tuto látku dále oxidovat na alantoin, většina se v ledvinách vstřebává zpět do krve a podílí se na antioxidační ochraně lidského organismu. Celkově se v lidském těle přitom nachází asi 1 gram kyseliny močové, která pochází ze tří různých zdrojů, kam patří nukleotidy potravy, vlastní biosyntéza a rozpad tkáňových nukleoproteinů.

Co signalizuje zvýšená hladina kyseliny močové v krvi?

Normální hodnota kyseliny močové v krvi se u žen pohybuje v rozmezí od 120 do 340 μmol/l, přičemž u mužů jsou standardní hodnoty od 120 do 420 μmol/l. Zvýšená koncentrace kyseliny močové v krvi se pak označuje jako hyperurikémie a může být způsobena nadprodukcí dané kyseliny nebo jejím sníženým vylučováním. Tento problém pak často vede k rozvoji různých zdravotních komplikací, kam se řadí například dna (arthritis uratica) nebo různé kardiovaskulární obtíže.

Jaké riziko představuje zvýšená kyselina močová v moči?

Při bezpurinové dietě je do moči pacienta vylučováno zhruba 0,6 gramů kyseliny močové za den, zatímco u pacientů s běžným stravováním se hodnota pohybuje kolem 0,8 gramů kyseliny močové během 24 hodin. Jestliže je ovšem koncentrace kyseliny močové v moči zvýšená, jedná se o značné riziko pro vývodné močové cesty i pro ledvinový parenchym. K nejčastějším projevům těchto obtíží patří tvorba močových konkrementů, což se označuje jako litiáza.

Jak snížit kyselinu močovou?

Pokud se pacient potýká se zvýšenou hladinou kyseliny močové, nejdůležitějším opatřením je zavedení speciální diety. Ta spočívá v omezení veškerých potravin s vysokým obsahem purinů, ale i ve snížené konzumaci proteinů, tuků a případně soli. Mezi nevhodná jídla patří vnitřnosti, červené maso, uzeniny, mořské ryby, luštěniny, tučné sýry, kakao nebo třeba čokoláda. Důležité je pak dbát také na dostatečný pitný režim a vyhnout se alkoholu i kouření. Pokud jde o farmakologickou léčbu, pomoci může alopurinol či urikosurika.


Napsat komentář

Your email address will not be published.

top