Řeřicha setá je plná vitamínů a minerálů. Vypěstovat ji zvládne každý

Hledáte rostlinu, která je výživná, plná zdraví prospěšných látek a zároveň absolutně nenáročná? V tom případě by vás mohla zaujmout řeřicha setá, což je jednoletá bylina, která se dá v bytě pěstovat prakticky po celý rok. Navíc je oblíbená i v lidovém léčitelství, jelikož podporuje trávení, má protizánětlivé účinky a zároveň posiluje imunitní systém.

Co je řeřicha?

Pod názvem řeřicha (Lepidium) se ukrývá rozsáhlý rostlinný rod z čeledi brukvovitých, který zahrnuje více než 175 různých druhů (uvádí se rozmezí 175-220 druhů). Řecké rodové jméno v překladu znamená něco jako „malé šupiny“ a pravděpodobně odkazuje ke skutečnosti, že se řeřicha dříve používala k léčbě lepry, která na pacientově pokožce způsobuje vznik drobných šupinek.

Se zástupci rodu řeřicha se můžete setkat prakticky po celém světě, tedy až na území pouští a polopouští. Nejčastěji se vyskytují na evropském kontinentu, ale také v Americe, v Africe, v Asii či v Austrálii. Rostou například v povodí řek, na polích nebo v lesích, kde je půda dostatečně vlhká (v minulosti na daném místě byla bažina nebo třeba potok).

Zajímavostí je, že některé druhy řeřichy vytvářejí takzvané stepní běžce. To znamená, že dané rostliny specifickým způsobem využívají vítr k vlastní migraci a zároveň také k rozšiřování svých semen po okolí. Jako kulturní rostlina a léčivka se pak již od starověku používala především řeřicha setá, ale existují další známé druhy řeřichy, kam patří například:

  • řeřicha hustokvětá (Lepidium densiflorum),
  • řeřicha rumní (Lepidium ruderale),
  • řeřicha prorostlá (Lepidium perfoliatum),
  • řeřicha chlumní (Lepidium campestre),
  • řeřicha různolistá (Lepidium heterophyllum),
  • řeřicha peruánská (Lepidium meyenii) – Maca peruánská,
  • řeřicha africká (Lepidium africanum),
  • vranožka šupinatá (Lepidium coronopus),
  • vranožka podvojná (Lepidium didymum),
  • řeřicha virginská (Lepidium virginicum). [1, 2, 3, 4]

Řeřicha setá

Pravděpodobně nejznámějším zástupcem je řeřicha setá (Lepidium sativum), která se někdy označuje také jako řeřicha zahradní nebo dokonce řeřicha kadeřavá. Jde o poměrně rychle rostoucí jedlou bylinu, která má výraznou kořenitou chuť (pikantní až štiplavou) a nezaměnitelné aroma. Pěstuje se pak hlavně jako listová zelenina, ale lidé jí připisují i řadu léčivých účinků.

Kromě oficiálního názvu můžete narazit také na jméno žerucha siata, které se pro danou rostlinu vžilo na Slovensku, nebo na celou řadu anglických pojmenování. Sem patří třeba výrazy garden cress, pepperwort, pepper grass nebo poor man´s pepper. Geneticky je pak řeřicha setá příbuzná také s potočnicí lékařskou, která se dříve označovala jako řeřicha potoční (anglicky watercress). [5, 6, 7]

Jak vypadá řeřicha setá?

Jde o jednoletou bylinu, která může dorůstat až do výšky 60 cm. Její přímá lodyha se v horní části větví a listy na bázi mají peřenoklaný charakter, zatímco ty u země jsou výrazněji stopkaté a široce vejčité. Květy řeřichy seté jsou pak uspořádané v hroznech, které se nachází na vrcholcích stonků, mají bílou nebo načervenalou barvu a jsou velice drobné (pouze 2 mm).

Řeřichu lidé většinou pěstují jako listovou zeleninu, přičemž typicky kvete od června do srpna. Plodem jsou šešule, které jsou ploché, široce elipsovité a na vrcholcích vykrojené. V těchto šešulích se pak vyskytují semena, pomocí kterých se řeřicha setá rozmnožuje (výhradně). Jsou hladká, rezavohnědá a zhruba 2,5-3 mm dlouhá. [8, 9, 10]

Kde roste řeřicha setá?

Původní domovinou řeřichy seté je pravděpodobně Blízký východ, konkrétně hlavně území dnešního Iráku a Egypta, odkud se rostlina postupně rozšířila po celé Evropě. Jiní ovšem považují za původní místo výskytu především Etiopii. Sekundárně se pak dostala na mnoho dalších míst, kam se kromě Evropy řadí třeba Severní a Jižní Amerika. U nás lidé řeřichu setou hojně pěstují, ale místy také zplaňuje. [11, 12]

Obsažené látky

Přestože řeřicha setá obsahuje poměrně malé množství kalorií, ve skutečnosti je plná živin. V syrovém stavu je zdrojem řady zdraví prospěšných látek, jako je například vitamín A, vitamín C nebo vitamín K. Kromě toho ale obsahuje také vitamín B1, B2, B3 a B6, vitamín E, dále pak beta karoten, bílkoviny nebo kyselinu listovou (vitamín B9, folát).

Aby toho nebylo málo, řeřicha setá je bohatá také na některé minerální látky, kam se řadí především vápník, železo, hořčík, fosfor, draslík nebo síra, ale dokonce obsahuje i malé množství jódu. Přirozeně nízký je naopak obsah sacharidů a tuků, zatímco zhruba 89 % řeřichy tvoří voda, díky čemuž je tato rostlina oblíbená i mezi lidmi, kteří se snaží hlídat si váhu. [13, 14, 15]

Léčivé účinky řeřichy

Kromě toho, že je řeřicha setá plná potřebných živin, je navíc již odpradávna oblíbená i v lidovém léčitelství. Bylo například zjištěno, že extrakty z listů a semen mají protizánětlivé účinky, k čemuž přispívá hlavně přítomnost flavonoidů, alkaloidů, tříslovin a dalších zdraví prospěšných látek. Díky tomu se řeřicha údajně hodí k potlačení zánětu a revmatických bolestí. [16, 17, 18]

Kromě toho pak může řeřicha setá fungovat také jako ochrana před různými toxickými sloučeninami, kam se řadí těžké kovy. Jde například o hliník, jenž může být přítomný v kosmetice, lécích nebo výparech, s nimiž běžně přicházíme do styku. Výsledkem jeho hromadění v tělesných tkáních pak bývá oxidační stres a špatná funkce jater. Řeřicha setá může tomuto poškození částečně bránit, ale je nutné provést další studie na lidech. [19, 20, 21]

Potraviny bohaté na vitamín C, jako je řeřicha setá, jsou navíc prospěšné pro fungování imunitního systému. Řeřicha tedy funguje jako antioxidant a její konzumace pomáhá bránit rozvoji některých chorob, jako jsou například srdeční onemocnění, cukrovka nebo vysoký cholesterol. Vitamín C totiž snižuje riziko infekce tím, že podporuje likvidaci škodlivých bakterií a mrtvých buněk. [22, 23, 24]

Jelikož je řeřicha setá bohatým zdrojem vitamínu K, jenž se podílí na tvorbě kostí a hraje roli také v odbourávání a vstřebávání živin, může mít pozitivní vliv na zdraví kostí. Nedostatečná hladina vitamínu K pak bývá spojená s vyšší pravděpodobností vzniku zlomenin, zatímco správný příjem dané látky chrání organismus před stavy, jako je osteoporóza. [25, 26]

Díky vyváženému poměru omega-3 a omega-6 mastných kyselin mohou semena řeřichy seté podporovat také zdraví srdce. Obě tyto látky se řadí mezi esenciální mastné kyseliny, které si tělo neumí samo vyrobit, takže je musí přijímat formou potravy nebo doplňků stravy, a to ve správném množství. Kromě toho se pak lidé domnívají, že řeřicha setá může pomoci kontrolovat také cukrovku (snižuje hladinu cukru v krvi), přestože je v obou případech nutné provést další výzkumy. [27, 28, 29, 30]

Protože řeřicha stimuluje činnost jater a žlučníku, bývá ideálním doplňkem tučných a těžkých jídel, s jejichž trávením může člověku pomoci. Díky tomu může být prospěšná také jako lék na nadýmání či průjem, brání rozvoji nevolnosti po jídle a potlačuje křeče. Kromě toho pak někdy lidé používají řeřichu také v boji proti suchému kašli či bronchiálnímu astmatu. [31, 32, 33, 34]

Některé studie dále naznačují, že konzumace řeřichy pomáhá také zvyšovat produkci mateřského mléka a může být tedy vhodná po porodu. Kromě toho, že stimuluje tvorbu prolaktinu, zároveň podporuje spuštění reflexu, jenž způsobuje tok mateřského mléka. V Indii se navíc využívá také jako pánské afrodisiakum, které zvyšuje potenci, a doporučuje se i při zánětech močových cest. [35, 36, 37, 38]

Nežádoucí účinky řeřichy seté

Pokud vás tato bylina zaujala pro svou výraznou chuť a potenciální léčivé účinky, jistě přemýšlíte, zda je její konzumace pro člověka zcela bezpečná. Studie obvykle vykazují dobrou snášenlivost této rostliny, nicméně ve velmi vysokých dávkách může mít teratogenní účinky či antiovulační vlastnosti. Takové množství nicméně člověk běžně v potravě nepřijme. [39, 40]

Jaké má řeřicha využití?

Jelikož jde o jednu z mála bylin, které si člověk může doma vypěstovat i v období tuhých mrazů, je mezi lidmi velice oblíbená. Napomáhá tomu ale i skutečnost, že její pěstování je poměrně nenáročné a s trochou snahy ho zvládne každý začátečník. Právě z toho důvodu se řeřicha setá často používá ve školách, kde ji žáci pěstují na vlhkém papíru nebo třeba na vatě a pozorují její rychlé klíčení.

Primárně se dnes řeřicha setá pěstuje pro semena, listy a kořeny. V domácím prostředí se sklízí mladé naklíčené rostliny, které lidé seřezávají jako pažitku zhruba dva týdny po výsadbě. Listy řeřichy seté pak chutnají podobně jako ředkvička. Jsou výrazně kořenité až lehce pikantní a to samé platí také pro typickou vůni, kterou kolem sebe řeřicha šíří.

Jako koření se řeřicha setá používala již v době antiky. Ve svém díle ji zmiňují například i Hippokrates nebo starověký léčitel Galén, který oceňoval pozitivní vliv této byliny na lidské zdraví. Přidává-li se řeřicha do připravovaných pokrmů, je ovšem důležité nenechat ji vykvést, protože poté může mít hořkou a štiplavou chuť. K léčebným účelům se ovšem používá právě řeřicha kvetoucí.

Co se týče kuchyňského použití, skvěle obohacuje řeřicha recepty na různé pomazánky (hlavně v kombinaci se sýrem a vařenými vejci) a přidává se také do zeleninových salátů. Tepelnou úpravou nicméně ztrácí zdraví prospěšné živiny, a proto je nejlepší používat ji vždy v čerstvém stavu. Třeba do polévek nebo omáček se přisypává až nakonec (jemně posekaná). Kromě toho se podobně jako pažitka sype na brambory a kaši, hodí se na chleba s máslem a můžete ji přidat do různých paštik a nádivek. [41, 42, 43]

Pěstování řeřichy seté

Tato rostlinka je mezi pěstiteli známá tím, že je naprosto nenáročná a roste v jakékoliv půdě. Dá se navíc pěstovat nejen v květináči, ale i na vatě (umístěné v mělké nádobě), což jistě ocení začátečníci nebo třeba děti, které tak mohou pozorovat, jak řeřicha klíčí a roste. Pokud chcete její pěstování také vyzkoušet, semínka jsou k dostání v zahradnických prodejnách, supermarketech i hobby marketech.

Při sázení řeřichy nešetřete semínky, která je nutné vysévat poměrně hustě, abyste se dočkali bohaté úrody. Zvolíte-li variantu pěstování na vatě, můžete to provést kdykoliv, ale lidé nejčastěji řeřichu pěstují v zimním období, kdy není dostupná pravidelná sklizeň zeleniny ze zahrádky. Vatu je nicméně nutné udržovat stále vlhkou (například pomocí rozprašovače), aby mohly rostlinky brzo vyklíčit. Semena ale nesmí být ponořená přímo ve vodě, protože jinak zplesniví.

Zhruba za čtyři dny se objeví hustá spleť mladých exemplářů, kterým pak stačí již pouhých 7-10 dnů na to, aby byly připravené ke sklizni. Vatu navíc můžete poté opakovaně využít a znovu osít, přičemž rostlinky je vhodné umístit třeba na okenní parapet. Pokud se rozhodnete pro pěstování v substrátu, nezapomeňte hlídat, aby byl neustále navlhlý, ale zase ne úplně mokrý. Jinak by totiž mohly řeřichu napadnout různé choroby. [44, 45, 46]

Zdroje: healthline.com, researchgate.net, webmd.com, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, ncbi.nlm.nih.gov, botany.cz, bylinkyprovsechny.cz, zahradkarskaporadna.cz, pestik.cz

Jak poznat řeřichu setou?

Řeřicha setá (Lepidium sativum) je jednoletá bylina z rodu řeřicha, která se označuje také jako řeřicha zahradní nebo řeřicha kadeřavá. Může dorůstat až do výšky 60 cm, má přímou lodyhu, která se v horní části větví, a její listy jsou peřenoklané a u země výrazněji stopkaté. Bílé či načervenalé květy bývají uspořádané v hroznech na vrcholcích stonků a plodem jsou šešule, které obsahují semena.

Jaké jsou účinky řeřichy na lidské zdraví?

Přestože se vám to možná nezdá, řeřicha setá je plná zdraví prospěšných látek, vitamínů a minerálů. Bylo zjištěno, že má protizánětlivé účinky, pomáhá potlačit záněty a revmatické bolesti a funguje i jako ochrana před toxickými sloučeninami. Zároveň má pozitivní vliv na imunitní systém, na zdraví kostí a srdce i na činnost jater a žlučníku. Pomáhá tedy v boji proti různým zdravotním komplikacím a brání rozvoji některých chorob.

K čemu se řeřicha používá?

Řeřichu již od dob antiky lidé používali jako koření, ale zároveň si našla své místo v lidovém léčitelství. Primárně se dnes pěstuje pro semena, listy a kořeny, přičemž nejčastěji lidé tuto rostlinu využívají v kuchyni. Zde se hodí například k obohacení různých pomazánek, zeleninových salátů, paštik či nádivek, ale můžete si ji nasypat i na obyčejný chleba s máslem. Do polévek a omáček se pak přisypává až nakonec, protože tepelná úprava ničí obsažené vitamíny.

Jak na pěstování řeřichy seté?

Řeřicha setá je velice nenáročná rostlina, kterou si může doma vypěstovat i každý začátečník. Dá se navíc pěstovat v květináči, ale také na vatě, kterou umístíte do mělké nádoby. Substrát i vatu je ovšem po výsevu nutné udržovat neustále vlhké (ale ne příliš mokré), což napomůže rychlému vyklíčení semen. Na sklizeň prvních mladých lístků se pak můžete těšit zhruba za 14 dnů.

Napsat komentář

Vaše emeilová adresa nebude zveřejněna

top