Jak žít s vysokým krevním tlakem?

Vysoký krevní tlak se nazývá hypertenze. Při změření krevního tlaku se dozvíte dvě hodnoty, nejčastěji zapsané jako 140/80 mmHg. První hodnota se nazývá systolický krevní tlak a druhá diastolický krevní tlak.

PL4/2010

Pokud je hodnota vašeho systolického krevního tlaku rovna nebo vyšší než 140 mmHg, máte hypertenzi, stejně tak pokud je hodnota vašeho diastolického krevního tlaku vyšší než 90 mmHg, máte hypertenzi. Při změření krevního tlaku se dozvíte dvě hodnoty, nejčastěji zapsané jako 140/80 mmHg. Hodnoty krevního tlaku menší než 120/80 mmHg jsou považovány za optimální, hodnoty krevního tlaku 120–139/80–89 za normální a hodnoty přesahující 140/90 mmHg znamenají hypertenzi.

Tichý zabiják

Vysoký krevní tlak (TK) nemá nic společného s psychickým napětím či psychickým tlakem. Lidé s vysokým krevním tlakem mohou být vyrovnaní a klidní flegmatici, stejně tak jako rozběhaní a nervózní neurotici. Vysoký TK je nazýván „tichý zabiják“, protože mnoho let nedělá žádné obtíže a jeho první projev může být až život ohrožující příhoda jako srdeční infarkt či cévní mozková příhoda. Více než 90 % vysokého TK nemá známou příčinu (není následkem jiného onemocnění), ale je následkem nahromadění se mnoha rizikových faktorů, z nichž nejznámější jsou: věk, genetická zátěž, stravování, tělesná inaktivita, solení, obezita, pohlaví (více jsou ohroženi muži), cukrovka, kouření, porucha regulačních mechanismů.

Jak se dozvím o vysokém krevním tlaku?

Vysoký TK nebolí, neobtěžuje a mnoho let nemusí mít žádné projevy. Nejčastější mechanismy, jak se dozvíte o vysokém krevním tlaku, jsou čtyři následující: Dostavíte se na preventivní prohlídku, například při nástupu do nového zaměstnání. Přijdete k lékaři ze zcela jiného důvodu, třeba proto, že jste si při sportu vymkli kotník. Hypertenze se začne projevovat nejčastěji jako bolest hlavy, případně závratě či jiné. Hypertenze se projeví poškozením některého orgánu (srdeční infarkt, cévní mozková příhoda, selhání ledvin…) V prvých dvou případech jste měli velké štěstí a můžete věřit, že jste svůj vysoký TK objevili dostatečně brzy. Se svým ošetřujícím lékařem se pak domluvíte na režimových opatřeních, případně na farmakologické léčbě. Ve třetím případě se často již jedná o pokročilejší formy vysokého krevního tlaku vyžadující léčbu pod vedením lékaře.
Poslední případ je bohužel již ukázkou pozdní komplikace a je vždy nutná léčba a spolupráce s ošetřujícím lékařem.

Jaká jsou nefarmakologická opatření?

Nefarmakologická léčba je nedílnou součástí terapie všech nemocných s arteriální hypertenzí ve všech stadiích choroby. Základním požadavkem úspěšné léčby je změna životního stylu, která má být zaměřena na: zákaz kouření, snížení tělesné hmotnosti u obézních pacientů a nemocných s nadváhou, omezení pravidelného příjmu alkoholu u mužů na maximálně 30 ml etanolu za den a u žen na 20 ml denně, snížení příjmu kuchyňské soli na 6 g/24 h, zajištění pravidelného příjmu draslíku, vápníku a hořčíku ve stravě, redukce příjmu nasycených tuků, úprava hladiny cholesterolu, pravidelné cvičení aerobního charakteru upravené podle věku nemocného; ve většině případů není žádné omezení ohledně sportovních aktivit, dobrá kontrola dalších onemocnění, například cukrovky.
O farmakologické léčbě by měl vždy rozhodnout lékař!

Jaké léky jsou vhodné?

Výběr léků by měl vždy provádět lékař. Všechny léky na léčbu vysokého krevního tlaku jsou na lékařský předpis a na našem trhu je dnes k dispozici obrovské množství vhodných, dobrých a kvalitních léků. Hlavní zásady jsou: podle doporučení Evropské i České společnosti pro hypertenzi rozeznáváme pět základních skupin léků na vysoký TK (ACE inhibitory, sartany, betablokátory, blokátory vápníku a diuretika), jeden a týž lék se může vyskytovat pod různým názvem, který mu dává výrobce, o výběru lékové skupiny rozhodují přidružená onemocnění, léky ze stejné lékové skupiny se nemají kombinovat (o výjimce může rozhodnout pouze ošetřující lékař), moderní léky na vysoký TK účinkují 24 hodin a berou se jedenkrát denně, nejčastěji ráno, každá léková skupina má i nežádoucí účinky. O těchto účincích by vás měl informovat lékař. Pokud se nežádoucí účinky vyskytnou, informujte lékaře, léky sami nikdy nevysazujte, pozor na „lékové prázdniny“. Odjíždíte-li na dovolenou, na služební cestu atd., nezapomeňte si léky doma. Přerušení léčby na vífoto: ce než čtyřicet osm hodin může mít nenapravitelné následky.
V poslední době se stále více objevují tzv. kombinované léky. Jsou to léky, kde je více účinných látek, nejčastěji dvě. Výhodou je snížení počtu tabletek, které musí nemocný užívat.
Každý nemocný by si měl pamatovat, jak dlouho ví o svém vysokém krevním tlaku, jaký lék užívá, v jaké síle a jak často ho užívá a jaký byl jeho poslední krevní tlak.

Jak kontrolovat TK?

Kontrola lékařem v ordinaci je základem správné léčby. O četnosti kontrol rozhoduje výška krevního tlaku a závažnost komplikací. Při zahajování léčby bývají kontroly častější, někdy i 2–3x za měsíc. Pokud je léčba nastavena a krevní tlak dobře kontrolován, jsou dostatečné kontroly 1x za 3–6 měsíců. Optimální je kontrolovat nemocného ráno, před další dávkou léku. Při kontrole u lékaře by krevní tlak měl být nižší než 140/90 mmHg.
Kontrola krevního tlaku v domácím prostředí pomocí domácích tlakoměrů, nejčastěji digitálních, je stále více používána. Informujte se u svého lékaře, které přístroje jsou pro tuto kontrolu doporučeny (situace na trhu se může rychle měnit).
Přesnější jsou přístroje s klasickou manžetou na paži než přístroje na zápěstí či na prst. Při měření postupujte přesně tak, jak vám radí v návodu. Doporučujeme alespoň jedenkrát za rok zkontrolovat svůj měřič tlaku současně s hodnotami naměřenými v ordinaci – vzít přistroj s sebou na kontrolu a před lékařem ukázat, jak domácí měření provádíte.
Krevní tlak změřený v domácím prostředí je asi o 5 % nižší než průměrný krevní tlak měřený v ordinaci lékaře. Proto by průměr měření v domácím prostředí neměl překročit 135/85 mmHg.
Neváhejte se poradit se svým lékařem, jak často a kdy měřit krevní tlak. Obecné doporučení pro domácí měření můžeme shrnout:

Četnost měření není stanovena, někomu vyhovuje kontrola denně, jinému třeba jedenkrát týdně. O četnosti kontrol se poraďte s lékařem. U dobře kontrolované hypertenze stačí měřit více než 1x týdně.

Domácí kontrola by měla zahrnout měření v různou denní dobu. Ráno před použitím léků, v poledne v době největšího účinku léků, večer po celodenní námaze. Zapisujte si den a hodinu, kdy jste měření provedli, spolu s naměřenou hodnotou.

Krevní tlak zkontrolujte vždy, když se necítíte dobře. Především při bolestech hlavy, únavě, mdlobách, pocitu nevolnosti atd.

Při naměření výrazně nízké hodnoty (méně než 90/60 mmHg) nebo výrazně vysoké hodnoty (více 180/110 mmHg) neměňte sami léčbu, ale ihned kontaktujte lékaře.
Nemá smysl stát se „otrokem“ měření svého krevního tlaku. Je to veličina proměnná a měřit jej stokrát denně nic nepřináší.
O použití 24hodinového měření rozhoduje lékař, jedná se o nadstandardní vyšetření, které se používá tam, kde se nedaří přes dodržování doporučení a správnou farmakologickou léčbu dosáhnout cílového krevního tlaku, nebo když nemocný udává příznaky vyplývající z kolísání tlaku. Nepodceňujte však svůj krevní tlak, hypertenze sice nebolí, ale bez odpovídající léčby může nejen usmrtit, ale také těžce poškodit mozek, srdce či ledviny a nemocnému výrazně ztížit jeho další život.


O autorovi: Připravil: prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FE SC, prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC, Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Brno

Jak žít s vysokým krevním tlakem?
Ohodnoťte tento článek!
1 (20%) 1 hlas/ů