Onemocnění způsobující bolesti kloubů v současné době patří mezi nejrozšířenější choroby, které trápí naši civilizaci. Na tyto problémy si navíc nestěžují pouze starší pacienti, ale potýkají se s nimi čím dál víc také mladé generace.
Co se dozvíte v článku
Revmatoidní artritida
Toto onemocnění se někdy trochu nesprávně označuje jako revma. Jedná se o zánětlivou autoimunitní chorobu, která postihuje především klouby (ale také plíce, srdce nebo oči), vyvolává v nich chronický zánět a může vést až k trvalé invaliditě. Trápí především pacienty mezi 20. a 50. rokem života, častěji se s ní potýkají ženy, ale nevyhýbá se ani malým dětem. Nejvíce zasaženy bývají kolenní klouby a klouby prstů a ruky.
Hlavní příznaky revmatoidní artritidy:
- Bolesti kloubů různé intenzity
- Klidová bolest po ránu
- Ztuhlost kloubů
- Otoky kloubů
- Změna tvaru kloubů
- Únava a vyčerpání
- Může se objevit i horečka a úbytek na váze
U některých pacientů sice bolest sama zmizí, většinou se ale postupně zhoršuje a rozšiřuje na další části těla. Příčina tohoto onemocnění bohužel není dodnes zcela známá a prozatím neexistuje ani žádný lék, který by revmatoidní artritidu zcela vyléčil. Lékaři se proto soustředí na mírnění nepříjemných příznaků. Kromě léků zpomalujících průběh nemoci, které slouží k potlačení zánětlivé reakce, se využívá také fyzioterapie.
Trpí někdo ve vaší rodině onemocněním kloubů?
Artróza
Ačkoli si lidé artrózu často pletou s výše zmíněnou revmatoidní artritidou, je mezi nimi poměrně velký rozdíl. V tomto případě totiž nejde o autoimunitní zánět, ale jedná se o degeneraci kostní chrupavky v důsledku nadměrného opotřebení a přetěžování kloubů. Artróza se týká hlavně starší generace a podle statistik tímto kloubním onemocněním trpí zhruba každý osmý člověk.
Příčiny vzniku artrózy:
- Nadměrné zatěžování kloubů
- Nedostatek pohybu
- Obezita
- Dědičnost
- Diabetes
- Jednostranná profesní zátěž
- Sport
Artróza se projevuje především silnými bolestmi postižených kloubů, může se ale objevit také pohybová ztuhlost, otoky a deformace kloubů či kulhání. Nejvíce zasaženy bývají velké klouby, jako jsou kolena, kyčle nebo ramenní kloub, artróza se však může projevit také na malých kloubech rukou či na páteři.
S léčbou je to bohužel stejné jako u revmatoidní artritidy. Ani artrózu totiž momentálně není možné zcela vyléčit a lékaři se proto soustředí hlavně na zpomalení procesu deformace kloubu. K tomu slouží například speciální cvičení, které klouby příliš nezatěžuje, různé protahovací cviky, masáže, elektroterapie, magnetoterapie či různé léky. Pacientům s nadváhou se doporučuje také redukce tělesné hmotnosti, aby se kloub příliš nenamáhal.
Osteoporóza
Jelikož může osteoporóza zpočátku působit velice nenápadně, někdy se jí říká také „tichý zloděj kostí“. Jedná se o chronické onemocnění, které se projevuje postupným řídnutím kostní tkáně. V kostech se začnou vytvářet póry, dojde k úbytku vápníku a dalších důležitých minerálů, jsou čím dál křehčí a začnou se ztenčovat.
Riziko vzniku osteoporózy se zvyšuje s přibývajícím věkem, obvykle se totiž projeví u lidí po padesátce a často postihuje ženy po menopauze. Mezi další rizikové faktory patří například nedostatek vitamínu D a vápníku, nízká tělesná hmotnost, nadměrná konzumace alkoholu a kouření, dědičnost či některá chronická onemocnění.
Příznaky osteoporózy:
- Silné bolesti zad
- Snadná lomivost kostí
- Ztráta tělesné výšky
- Bolesti kloubů
- Zakulacení zad a vytvoření hrbu
- Menší pohyblivost hrudního koše a páteře
Ke zlomeninám může u pacientů trpících osteoporózou dojít velice snadno při menším úrazu, pádu nebo dokonce při jakékoliv běžné činnosti. Nejčastěji se objevují v krčku stehenní kosti, v zápěstí a dalších kostech rukou nebo také na obratlích. Léčba spočívá především v úpravě jídelníčku, jelikož pacienti musí doplnit potřebné množství vápníku a vitamínů. Dále se užívají také antiresorpční léky a podle doporučení lékařů by pacienti měli zvolit vhodný pohyb.
Bechtěrevova nemoc
Toto chronické zánětlivé onemocnění se projevuje kostnatěním pružných tkání, což pacienty značně omezuje a v konečném stádiu jim dokonce znemožňuje pohyb. Nejohroženější skupinou jsou lidé mezi 15. a 40. rokem života, přičemž muže trápí Bechtěrevova nemoc dvakrát až třikrát častěji než ženy. Nemoc se obvykle projeví na páteřních obratlích, ale může postihnout také ramenní klouby, kolena, kotníky nebo kyčle.
Příznaky Bechtěrevovy nemoci:
- Bolest a ztuhlost v dolní části páteře
- Snížená pohyblivost páteře
- Bolest hrudníku
- Bolest kloubů
- Zánět kloubů
- Otoky velkých kloubů (především kolen)
- Chronická únava
- Plicní fibróza
- Zánět oční duhovky a řasnatého tělíska
- Odlučování nehtů od nehtového lůžka
Bechtěrevova nemoc je velice individuální a u každého jedince může probíhat jinak, v pozdějších fázích jsou však typické velké bolesti a zánět se může rozšířit po celém těle. Lék na tuto nemoc prozatím neexistuje, takže léčba spočívá především v tlumení příznaků. Aby se zpomalilo tuhnutí páteře, kromě medikamentů a biologické léčby se doporučují pravidelné rehabilitace, zdravotní gymnastika nebo třeba různé koupele a zábaly.
Burzitida
Ačkoliv burzitida (bursitida) nepatří mezi nejznámější kloubní onemocnění, pacienty může nepříjemně potrápit. V lidském těle se nachází více než 150 burz, což jsou speciální tíhové váčky naplněné tekutinou. Jejich úkolem je odlehčovat třecí plochy mezi kostmi, šlachami či svalovými úpony a napomáhají také volnému bezproblémovému pohybu. Burzitida je v podstatě zánět některého z těchto tíhových váčků.
Mezi hlavní příčiny burzitidy patří nadměrná zátěž postižené oblasti, dlouhodobé zatížení při klečení, opakované údery či zranění nebo také špatné protahování. Tato nemoc obvykle trápí dospělé pacienty starší 40 let a nejčastěji se projeví v oblasti ramen, loktů, kolen nebo také kyčlí. Mezi hlavní příznaky patří silná bolest, ztuhlost, otoky, zarudnutí kůže a ztráta pohyblivosti.
A jak se burzitida léčí? Důležitý je především klidový režim a odpočinek postiženého kloubu. Dále se doporučuje přikládání studených obkladů, jemné masáže i podávání nesteroidních protizánětlivých léčiv určených k potlačení zánětu. Je možné vyzkoušet také fyzioterapii nebo injekční aplikaci kortikosteroidu do zanícené burzy a ve výjimečných případech je nutné váček drénovat nebo ho zcela odstranit.