Co je apatie?
Co se dozvíte v článku
Význam slova apatie souvisí s řeckým slovem pathos, které se překládá jako vášeň či emoce, přičemž apatie se pokládá za jejich nedostatek. Z lékařského hlediska se apatií míní, když se u jedince projevuje dlouhodobě nedostatek zájmu, cílevědomosti a motivace oproti dřívějšímu chování. Blízkým může připadat, jako by dotyčný postrádal emoce. Zasahuje tedy jak do emocionální, tak sociální roviny žití. Krátká období apatie jsou přitom běžná, až při jejím přetrvávání jde o problém. Většinou se pak pojí s jistými neurologickými onemocněními či duševními potížemi a nelze ji ovlivnit.
V psychiatrii a psychologii se chápe v užším významu, a to jako citová odtažitost či omezená schopnost umět se radovat (anhedonie). Obvykle se dostavuje u lidí s těžkou depresí či schizofrenií. Zároveň může postihnout lidi, co prožili nějaké trauma. U nich plní funkci psychické ochrany člověka a distancování se od dalšího utrpení (váleční zajatci, přeživší nějaké katastrofy). Tehdy může být projevem posttraumatické stresové poruchy.
Co se týče motivace, je formována určitými vzájemně propojenými oblastmi v mozku, a to konkrétně oblastí frontálního laloku a striata. Přerušení spojení a snížený metabolismus nervové tkáně mohou vést k apatii. Velkou roli tu hraje dopamin, jenž je klíčovým neurotransmiterem podílejícím se na regulaci motivace.
Apatie a deprese
Jak už bylo řečeno, apatie leckdy bývá známkou deprese. Na druhou stranu se může deprese vyznačovat zcela jinými projevy, stejně jako apatie nemusí znamenat depresi. Nicméně většinou se při depresi apatie projevuje poklesem motivace, zájmu o druhé či každodenní činnosti, ale i nedostatkem energie. Rozdíl mezi nimi však tkví například v pohledu na sociální vztahy. Spousta lidí trpící depresí pokládá vztahy za důležité, ačkoli se v nich třeba nejsou schopni angažovat, ale pro osoby s apatií již postrádají hodnotu.
Apatie u dětí
U dětí se o apatii mluví hlavně v souvislosti se školním prostředím, kde studenti postrádají motivaci a zájem. Následkem toho nerozvíjejí své schopnosti a dovednosti, což by jim v budoucnu při hledání práce mohlo uškodit. Nehledě na emocionální dopad, kdy apatie může stát za rozvojem úzkosti, deprese i sníženou sebeúctou. Dle teorie Erika Eriksona si jedinec musí projít jistými psychosociálními úkony (např. plnění povinností, samostatnost), aby v rámci vývoje přešel na další stupeň.
Zčásti je problém dán dobou, kdy děti tráví více času doma hraním videoher než střetáváním se se svými vrstevníky, kde se mají naučit, jak jednat s ostatními. Zároveň stavu nepomáhá, když se rodiče snaží děti před vším přehnaně chránit. Jakmile se takové dítě setká i s drobnou překážkou, může na ni reagovat nepřiměřeně a velmi ho vyvést z míry. Je třeba proto udržovat balanc mezi podporou a disciplínou dítěte. [1, 2, 3, 4, 5, 6]
Jaké má apatie příznaky?
Apatie se projevuje například tímto:
- absence či omezená motivace k plnění každodenních úkolů,
- emoční utlumenost či plochost,
- nezájem o nové aktivity, úbytek zvědavosti,
- absence zájmu vídat se s blízkými, naopak trávení času převážně o samotě,
- zanedbávání povinností a pokles produktivity,
- snížená péče o sebe sama,
- nesoustředěnost a snížená schopnost koncentrace,
- redukce verbální a neverbální komunikace,
- lhostejnost rozhodovat a únava,
- odtržení od běžného života (např. u demence),
- snížené libido.
K tomu, aby se příznaky klasifikovaly jako apatie, musí jedince trápit po delší dobu a zasahovat do jeho společenského života včetně práce. Za apatii se nepovažuje, pokud takový stav vyvolají drogy, alkohol či jiné látky. [7, 8, 9, 10, 11]
Příčiny apatie
Tvrdí se, že chronická apatie souvisí s poškozením jistých částí mozku, jako je čelní lalok, ventrální striatum a přední cingulární kůra. Apatie může tedy být příznakem neurodegenerativních onemocnění, kam se řadí Alzheimerova a Parkinsonova choroba, ale též Pickova choroba.
Co se týče apatie u Alzheimerovy choroby, jedná se o jeden z nejfrekventovanějších jejích symptomů. Jako hlavní příznak se uvádí i u Pickovy choroby, což je forma frontotemporální demence. U Parkinsonovy choroby se pak více dostavuje při zhoršení nemoci.
Vyvolat apatii však může i traumatické poranění mozku, nádory, kortikobazální degenerace, Huntingtonova choroba, onemocnění malých mozkových cév, progresivní supranukleární obrna či cévní mozková příhoda. Posledně jmenovaná porucha se vyznačuje apatií až u jedné třetiny pacientů.
Na rozvoji apatie se přitom podílí nerovnováha dopaminu v těle, což se děje například při traumatickém poranění mozku, kdy může dojít k poškození buněk produkujících ho. Psychické potíže pak provází většinou krátkodobá či mírnější forma apatie. Objevuje se například u posttraumatické stresové poruchy, schizofrenie, úzkosti a těžké deprese. [12, 13, 14, 15]
Diagnostika
Pokud příznaky apatie přetrvávají a navíc dotyčného začnou výrazně omezovat v jeho každodenních aktivitách, je načase vyhledat odbornou pomoc. Nejdříve ze všeho se bude probírat pacientova anamnéza, v rámci ní se třeba bude zjišťovat, jestli v jeho životě nedošlo k nějakým výrazným změnám či jaké užívá léky. Údajně totiž mohou apatii vyvolat určitá antidepresiva (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu) jakožto vedlejší účinek.
Dále se zpravidla přistupuje k testu známému jako škála pro měření apatie, který se zaměřuje na identifikování kognitivních změn. Týká se tří oblastí: úrovně motivace, zájmu a aktivity (změny v chování, myšlení a emocích) a všímá si dopadu na každodenní život dotyčného.
V případě, že se symptomy vyskytují nepřetržitě po dobu 4 týdnů či déle a odpovídají nejméně dvěma výše uvedeným oblastem, je možné, že lékař navrhne provedení testů za účelem vyloučit neurodegenerativní onemocnění. K tomu slouží krevní testy, neuropsychologické vyšetření a jiná neurologická vyšetření, genetické testy či zobrazovací vyšetření, jako je magnetická rezonance, CT nebo pozitronová emisní tomografie (odhalení abnormalit v mozku). [16, 17, 18]
Jaká se volí u apatie léčba?
Léčba se odvíjí od příčiny. Pokud se tedy apatie týká duševních problémů, nabízí se docházet na terapii, kde si lze o jakýchkoli problémech v bezpečném prostoru promluvit. S terapeutem je zároveň možné probrat strategie, jak se s obtížemi vypořádat. V případě onemocnění nervového systému dotyčnému může pomoci se s nemocí vyrovnat. Přispět k navrácení pozitivních pocitů a propojení se opět s emocemi může i hudební či výtvarná terapie. Podle všeho má arteterapie na postiženého prokazatelně pozitivní vliv.
Lékař vám rovněž může předepsat léky. Na demenci se používá donepezil, galantamin a rivastigmin, při Parkinsonově chorobě pak ropinirol. Při duševních potížích pomáhají antidepresiva, jako je bupropion, sertralin a paroxetin. Je však nutné jejich užití pečlivě probrat s lékařem, jelikož některá antidepresiva mohou stav zhoršit. Přímo na schizofrenii zabírají antipsychotické léky.
Zjišťuje se také účinnost některých dalších metod. Na mysli máme například repetitivní transkraniální magnetickou stimulaci a transkraniální stimulaci stejnosměrným proudem. Metoda spočívá ve stimulaci nervových buněk v mozku elektrickým proudem o nízkém napětí. Ten se přivádí do mozku skrze cívku připevněnou k hlavě. Tato procedura se užívá například při apatii po mozkové příhodě.
Sami se můžete pokusit o zlepšení svého stavu pomalými změnami. Leckdy se apatie dostaví, přestane-li člověku dávat jeho práce smysl či pokud nečelí novým výzvám. Za zkoušku stojí tedy vystavit se novým podnětům, kupříkladu objevit nové místo či navštívit neznámou restauraci, vrhnout se do nové, pro vás možná netradiční sportovní aktivity, ale i takový pobyt v přírodě umí zázraky.
Důležité je též věnovat nějaký čas pouze sobě. Samozřejmostí je kvalitní spánek, vyvážená strava, čas strávený s blízkými, pobyt na slunci a čerstvém vzduchu, výrazně ale může prospět i digitální detox. Pomáhá rovněž sdílet s ostatními, co se ve vás odehrává, rozdělit si práci na menší kroky (při zahlcení se motivace vytrácí snadno) či se začít odměňovat po dokončení nějakého úkolu. V neposlední řadě buďte trpěliví, změna přichází postupně. [19, 20, 21, 22]
Zdroje: my.clevelandclinic.org, news-medical.net, webmd.com, medicalnewstoday.com, health.com, healthline.com, verywellmind.com, healingchildren.com
