Ashermanův syndrom způsobuje děložní srůsty. Pacientky mají problém otěhotnět

Co je Ashermanův syndrom?

Ashermanův syndrom patří k velmi častým příčinám neplodnosti u žen v reprodukčním věku. Postihnout však může i výrazně mladší a starší pacientky. Onemocnění útočí na reprodukční soustavu, konkrétně na děložní sliznici, která se nazývá endometrium. To je tvořeno dvěma vrstvami – první z nich je funkční vrstva, která se odlučuje během menstruace. Druhé se říká bazální neboli základní a jejím úkolem je obnovování první zmíněné vrstvy.

V momentě, kdy dojde k poškození bazální vrstvy, začnou se v děloze tvořit jizvy a srůsty. Endometrium, které je takto poškozeno, přestává reagovat na hormon estrogen, což je důvod, proč má většina pacientek problémy s nepravidelnou menstruací. U některých z nich může dokonce zcela vymizet. S tímto onemocněním bývají rovněž spojeny potíže s otěhotněním a donošením plodu.

Příčiny

Ačkoli se problém může objevit u všech věkových skupin, nejtypičtější je pro ženy, které podstoupily revizi dělohy, během které došlo k poranění sliznice, a to například při nitroděložním výkonu v období po porodu, kyretáží anebo císařským řezem. Jednou z příčin mohou být také nejrůznější operace v děloze, tedy takzvané hysteroskopie, či vrozené vady. 

Příznaky

Kromě nepravidelné či zcela vymizelé menstruace a problémů s otěhotněním, se Ashermanův syndrom vyznačuje také:

• Bolestí při menstruaci či ovulaci
• Bolestmi břicha
• Opakujícími se potraty
• Předčasným porodem
• Prasknutím dělohy
• Poruchami vývoje placenty

Ashermanův syndrom a těhotenství

Zatímco u některých pacientek může dojít ke spontánnímu otěhotnění a následně i bezproblémovému průběhu těhotenství a porodu, jindy je třeba použít metodu asistované reprodukce. Ne vždy je ale úspěšná, a tak některým párům nezbývá jiná možnost než adopce.

Jak už zaznělo výše, u pacientek s Ashermanovým syndromem se těhotenství pojí s určitými riziky, která jsou závislá na závažnosti onemocnění. Například, pokud u ní nemoc proběhla pouze mírně a veškeré děložní srůsty byly odstraněny, může žena počítat se stejnými komplikacemi jako jakákoli jiná zdravá nastávající maminka. V opačném případě, tedy pokud byl průběh onemocnění těžký, se může rodička setkat s těmito riziky:

• Potrat v prvním trimestru
• Placenta accreta (placenta roste do stěny dělohy)
• Placenta praevia (nízko položená placenta)
• Nekompetentnost děložního čípku
• Vývojové vady plodu
• Masivní krvácení během porodu

Vyšetření a léčba

Diagnostika probíhá na základě klinických příznaků. Přítomnost srůstů či jizev pak lékař potvrdí či vyvrátí pomocí hysteroskopie, tedy endoskopického vyšetření děložní dutiny. Co se týče léčby, ta bývá zpravidla chirurgická. Konkrétně se přistupuje k takzvané hysteroskopické adheziolýze, což je mechanické narušení a odstranění srůstů pod optickou kontrolou.

Pacientky také poměrně běžně podstupují hormonální léčbu pomocí estrogenů, které podněcují nárůst sliznice a současně zamezují vzniku nových jizev a srůstů. Jejich opakovaný výskyt je totiž poměrně vysoce pravděpodobný. Udává se šance zhruba 20 až 50 %. Někdy se při léčbě Ashermanova syndromu používají antibiotika, která zabraňují případné infekci.

Zdroje: modrykonik.cz, jaknamaterstvi.cz, ulekare.cz