Co je BMI?
Co se dozvíte v článku
Zkratka BMI z anglického Body Mass Index je světově rozšířený indikátor tělesné hmotnosti, který se používá k určení podváhy, normální tělesné hmotnosti, nadváhy i obezity. Zároveň umožňuje statistické porovnání tělesné hmotnosti s ohledem na rozdílnou výšku. Za jeho vznikem stojí belgický matematik a statistik Adolphe Quetelet, který jej vytvořil, když v letech 1830–1850 pracoval na svém systému sociální fyziky. Z toho důvodu se BMI index někdy označuje také jako Queteletův index.
Zajímavé je, že Body Mass Index nikdy nebyl zamýšlen jako nástroj pro měření individuálního tělesného tuku či jako ukazatel zdraví. Byl navržený pouze pro účely statistiky a na jeho základě mělo být prováděno obecné měření populace, nikoli však jedince.
Dnes BMI index, jehož hodnoty se uváděj v kg/m2, patří mezi nejčastěji používané metody přibližného určení ideální hmotnosti. Ačkoli je mezi lidmi velice oblíbený, rozhodně na něj nelze stoprocentně spoléhat, protože nepřihlíží k individuálním vlastnostem člověka. Konkrétně nerozlišuje poměr mezi svalovou a tukovou tkání, a tak jsou výsledky v některých případech velmi zavádějící.
Kvůli této mezeře tak může být BMI kulturisty vyšší než BMI nesportujícího staršího člověka, což je dáno tím, že je svalová hmota obecně těžší než tuková tkán. Pokud bychom tedy stav výživy soudili pouze na základě tabulek tohoto indexu, zmíněný kulturista by s BMI 30 kg/m2 s přehledem spadl do skupiny lidí s mírnou obezitou, a to i přesto, že obézní vůbec není. Starší člověk s BMI 25 kg/m2, v jehož tělesné stavbě nad svaly jasně převahuje tuková tkáň a ze zdravotnického hlediska obézní být může, by z tabulek naopak vyšel jako jedinec s ideální tělesnou hmotností.
Výslednou hodnotu BMI je rovněž nutné interpretovat v závislosti na věku a pohlaví. Protože zatímco hodnota BMI 23 kg/m2 je u desetiletého člověka jasnou obezitou, pro patnáctiletého dospívajícího jedince se již jedná o zcela normální hodnotu. Podobně je nutné výsledky upravit pro obyvatele Asie, kteří mají drobnější stavbu těla, a sportovce, jejichž BMI bude přirozeně vyšší kvůli většímu objemu svalů.
BMI hodnoty
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se za normální hodnotu BMI považuje 18,5 – 25 kg/m2. Vyšší hodnoty než 25 kg/m2 znamenají nadváhu, a v případě, že BMI stoupne nad 30 kg/m2, mluvíme již o obezitě. Co se týče opačného pólu, podváha začíná na 18,5 kg/m2. Veškeré hodnoty platí pro muže i ženy stejně, nerozlišuje se ani BMI podle věku. Obecně však platí, že by se tabulkou měli řídit pouze starší 18 let. V opačném případě mohou být výsledky silně zavádějící.
BMI tabulka hodnot
Podrobně lze BMI hodnoty rozdělit takto:
KLASIFIKACE | BMI v kg/m2 |
Těžká podváha | <16 |
Středně těžká podváha | 16–16,99 |
Mírná podváha | 17–18,49 |
Ideální váha | 18,50–24,99 |
Nadváha | 25–29,99 |
Obezita 1. stupně | 30–34,99 |
Obezita 2. stupně | 35–39,99 |
Obezita 3. stupně | 40 |
Vysoké BMI hodnoty
Přestože má BMI ukazatel mnoho mezer a jeho výpočty mnohdy neodpovídají pravdě, statistiky mluví jasně. Vysoký Body Mass Index ve většině případů souvisí se zdravotními riziky, která jsou spojená s nadměrným množstvím uloženého tuku. Sem patří:
- vysoký cholesterol,
- cukrovka,
- kardiovaskulární onemocnění,
- infarkt myokardu,
- některé typy rakoviny,
- spánková apnoe,
- problémy s klouby.
Kromě toho se u lidí s vysokým BMI často vyskytuje také bolest zad, nadměrná únava či dušnost. Typická je rovněž hormonální nerovnováha a s ní spojená neplodnost, onemocnění známé jaké dna a zvýšené riziko kornatění tepen, které může vést až k jejich úplnému ucpání.
Kromě vysokých hodnot BMI je důležité soustředit se také na to, kam se přítomný tuk ukládá. To lze jednoduše zjistit změřením obvodu pasu. Ten by u žen z hlediska bezpečnosti nikdy neměl přesáhnout 80 centimetrů. Zvláště nebezpečný je pak obvod nad 88 centimetrů. U mužů je vzhledem k jejich mohutnější stavbě tolerance trochu větší. Jako bezpečný se u nich udává obvod pasu do 94 centimetrů, cokoli nad 102 centimetrů pak představuje velmi vysoké riziko.
A o jakém nebezpečí je vlastně řeč? S ukládáním tuku v oblasti břicha opět souvisí celá řada nebezpečných chorob, mezi které patří cukrovka, vysoký krevní tlak či například kardiovaskulární onemocnění.
Nízké BMI hodnoty
Ačkoli se BMI index o poznání častěji dává do souvislosti s případnou obezitou, stejným způsobem může odhalit i problém zcela opačného charakteru. O podváze v případě BMI tabulky mluvíme v okamžiku, kdy výsledné číslo klesne pod hodnotu 18,5. V takovém případě může pomoci odhalit i řadu závažných onemocnění, která se úbytkem na váze projevují.
Nízké hodnoty BMI mohou rovněž upozornit na mentální anorexii či bulimii, tedy některou z poruch příjmu potravy. Ty kromě odmítání potravy, záchvatovitého přejídání, či cíleného zvracení často doprovází také další obtíže jako:
- deprese,
- podrážděnost,
- nesoustředění,
- únava,
- poruchy hormonální rovnováhy,
- nadměrné vypadávání vlasů,
- řídnutí kostí,
- nízký krevní tlak,
- náchylnost k infekcím.
Ženy s nízkým BMI jsou rovněž ohroženy ztrátou menstruace a tedy i rizikem neplodnosti. V závažných případech může podváha končit i selháním srdce či jiného životně důležitého orgánu.
Výpočet BMI vzorec
Jak vypočítat BMI? Ačkoli je na mnoha webových stránkách k dispozici BMI kalkulačka (i BMI kalkulačka dětí), její použití není zcela nutné, Body Mass Index totiž snadno odhalíme i bez ní. Pomůže nám k tomu jednoduchý BMI vzorec, který spočívá ve vydělení tělesné hmotnosti (kg) druhou mocninou výšky (m). Výpočet si můžeme názorně ukázat na 60kilové ženě o výšce 170 centimetrů:
BMI = hmotnost v kilogramech/(výška v metrech)2
BMI = 60 /1,72 = 60/2,86 = 20,98 kg/m2
Stejným způsobem se provádí i výpočet BMI u dětí, vzorec je tedy opět založen na výšce a hmotnosti vaší ratolesti. Výsledek se však neporovnává s oficiální BMI tabulkou, ale s hodnotami naměřenými u dalších dětí stejného pohlaví a věku. Obecně je nadváha u dětí definována v momentě, kdy hodnota BMI vyšla vyšší než u 85 % jiných dětí stejného pohlaví a věku. Za obézní je pak považováno takové dítě, které spadá mezi 5 % dětí s nejvyšší hodnotou BMI v dané skupině věku a pohlaví.
BMI u dětí
Jak už z výše popsaného vyplývá, u dětí je otázka BMI o něco složitější. Hmotnost se u nich mění de facto každý měsíc, a to různě rychle. Přírůstek na váze se liší nejen podle věku, ale také v závislosti na pohlaví. Nicméně, k informativním účelům mohou tabulky BMI sloužit i v případě dětí. Myslete však na to, že tento index neumí vyhodnotit rozložení tělesného tuku a případná zdravotní rizika. Pokud se chcete bezpečně ujistit, že je váha vašeho dítěte v normě, informujte se u svého dětského lékaře, který vývoj váhy a výšky vaší ratolesti pravidelně zaznamenává také do zdravotního průkazu dítěte v rámci pravidelné kontroly.
Další ukazatelé hmotnosti
Kromě BMI existuje ještě celá řada dalších více či méně přesných ukazatelů, na jejichž základě lze alespoň orientačně stanovit jak stav výživy organismu, tak případnou obezitu či naopak podvýživu. Mezi ty nejznámější patří:
- Rohrerův index – tento index tělesné plnosti se používá především u dětí a dospívajících v pubertě, během které dává BMI velmi nepřesné výsledky,
- Brocův index – informuje o tom, kolik kilogramů chybí anebo naopak přebývá k hranici normální váhy. Jeho nevýhodou je, že zohledňuje pouze osoby s tělesnou výškou 155–165 centimetrů,
- WHR index – kromě toho, že představuje poměr mezi obvodem pasu a boků, rozděluje postavy do tří typů, na jejichž základě lze určit, jakým způsobem se dotyčnému v těle ukládá tuk,
- WHtR (WSR) index – porovnává poměr mezi obvodem pasu a výškou člověka, jedná se o nejpřesnější index ze všech zmíněných.
Průměrná hodnota BMI v Česku
Co se týče průměrného Body Mass Indexu v České republice, podle dat Českého statistického úřadu se s hodnotou 25,2 kg/m2držíme těsně nad doporučenou normou 18,5 – 25 kg/m2. Obezita pak ohrožuje 18,5 % Čechů, z toho bezmála 20 % mužů a 18 % žen. Mírnou nadváhou podle statistik z roku 2017 trpí 47 % mužů a 33 % žen, přičemž čísla mají tendenci spíše stoupat.
Zhoršující se situace na našem území je podle odborníků důsledkem nedostatku fyzické aktivity. Z výběrového šetření jasně vyplývá, že 40 % dospělých Čechů se nevěnuje žádné sportovní ani rekreační pohybové aktivitě. V kombinaci se sedavým zaměstnáním a nekvalitním jídelníčkem si tito lidé zadělávají nejen na obezitu, ale i na řadu vážných zdravotních problémů.
Zdroje: stefajitr.cz, lékárna.cz, vahy-tukomery.cz