Bolest nártu často souvisí s přetížením. Může ale signalizovat i vážné onemocnění

Koho nejvíce postihuje bolest nártu?

Bolest nártu je poměrně běžným zdravotním problémem, se kterým se setkávají dospělí i děti. Jelikož je nárt klíčový pro chůzi, běh a jiné aktivity, může nás jeho bolest značně omezovat v každodenním životě. Bolesti nártů trápí často sportovce, kteří skáčou či běhají. Často se s nimi potýkají také lidé, kteří mají fyzicky náročné zaměstnání a tráví hodně času na nohou.

Problém může paradoxně představovat i pasivní styl života. Bolesti nártu se tudíž neomezují jen na fyzicky aktivní osoby, ale setkávají se s nimi i zaměstnanci, kteří větší část dne prosedí. Dlouhé období nečinnosti přispívá k oslabení svalstva a šlach, čímž se zvyšuje riziko bolesti při následné zátěži. Pacienty tak může trápit například:

• bolest nártu z boku (bolest vnějšího nártu),
• bolest kotníku a nártu,
• bolest nártu levé nohy,
• bolest nártu pravé nohy,
• bolest nártů obou nohou. [1, 2, 3, 4]

Příznaky bolesti nártu

Bolesti nártů mívají palčivý až ostrý charakter. Často se zhoršují při stání a chůzi, kdy je na spodní část nohy vyvíjen velký tlak. Kromě samotné bolesti pak trápí pacienty nezřídka i další doprovodné zdravotní potíže, kam se řadí třeba následující příznaky, které jsou typické zejména pro různé zánětlivé stavy:

• místní zvýšení citlivosti,
• zvýšená teplota,
• otok,
• zarudnutí. [5, 6]

Bolest nártu: příčiny

Bolest nohy v nártu se často objevuje jen při došlapu či fyzické aktivitě. Existují ovšem také případy, kdy prakticky neustává a přetrvává i v klidu. Tyto problémy mohou pramenit z celé řady faktorů. Mezi ty nejobvyklejší přitom patří:

• úrazy – podvrtnutí či natažení šlachy, únavové zlomeniny,
• nevhodná obuv – špatná velikost či tvar obuvi, vysoké podpatky, nedostatečně odpružená obuv,
• přetížení – intenzivní a dlouhodobá fyzická zátěž, nadměrné skákání či běhání na tvrdém povrchu,
• nadměrná pronace či supinace – abnormální druhy došlapu mohou přispívat k nerovnoměrnému rozložení tlaku po celé ploše chodidla,
• degenerativní onemocnění – revmatoidní artritida či artróza,
• záněty – jde zejména o záněty šlach a šlachových pouzder,
• strukturální problémy – vbočený palec, plochá noha, patní ostruha a jiné deformity,
• neurologické poruchy – uskřípnutí nervu, zduřelý nerv v přední části nohy, Mortonova neuralgie a jiné nervové problémy,
• těhotenství – zvýšení tělesné hmotnosti, změny postoje a relaxace vazů mohou přispívat k bolestem nártu,
• jiná onemocnění – dna či diabetes mellitus,

Pokud se objevuje bolest nohy v nártu jen ve specifických situacích a při zátěži, souvisí obvykle s úrazem či přetížením. Nejčastěji si v takovém případě pacienti stěžují na:

• bolest nártu při chůzi,
• bolest nártu při došlapu,
• bolest nártu při běhu,
• bolest nártu po běhu.

U některých pacientů ale potíže prakticky neustávají. Bolest nártu v klidu či bolest nártu v noci tak může poukazovat na závažnější příčinu, která sama od sebe obvykle neodezní. [7, 8, 9, 10]

Diagnostika bolesti nártu

Diagnostika bolesti nártu by měla probíhat formou komplexního vyšetření. Odborník se přitom bude nejprve zajímat o anamnézu pacienta. Při pohovoru tak lékař zpravidla zjišťuje, jaká je četnost a charakter příznaků, vyptává se na předchozí zranění a posuzuje celkový zdravotní stav pacienta. Poté by mělo následovat fyzikální vyšetření, při kterém se hodnotí pohyb, bolestivost a další faktory.

Velice užitečné jsou také nejrůznější zobrazovací metody, které mohou odhalit fraktury, poškození šlach a jiné specifické problémy:

• rentgen (RTG),
• magnetická rezonance (MRI),
• ultrazvuk (UZ).

Při podezření na zánět šlach, revmatoidní artritidu a jiná zánětlivá onemocnění se navíc pacientovi odebírá krev na laboratorní vyšetření. [11, 12, 13]

Léčba bolesti v nártu

Bolest v nártu je značně omezující a její léčba může představovat běh na dlouhou trať. Pokud jsou problémy mírnější a objevují se jen při zvýšené zátěži, obvykle si vystačíte s domácí léčbou. Pokud vás trápí chronické bolesti, které jsou skutečně nesnesitelné, bez lékařské pomoci a rehabilitací se neobejdete. Chybu ale rozhodně neuděláte, pokud se budete držet následujících doporučení:

• zmírnění zátěže – důležité je omezit či zcela vyloučit aktivity, při kterých se objevuje bolest,
• odpočinek – nechte nártu dostatek času na zotavení,
• ledování – studené zábaly uleví od bolesti a zmírní otok, lze je aplikovat několikrát denně na postižené místo po dobu 15–20 minut,
• zvednutí postižené končetiny – pokud zvednete nohu nad úroveň srdce, zmírní se tím otok nártu (podložit ji můžete například polštářem),
• volně prodejné léky – ibuprofen, aspirin či paracetamol mohou v akutní fázi tlumit bolest a zmírnit zánět,
• výživa – pro zdraví kloubů a kostí je klíčová strava bohatá na vápník, vitamín D a další nutrienty, neškodí ani kloubní výživa (kolagen, chondroitin sulfát, glukosamin sulfát),
• ortopedické pomůcky – vložky do bot či speciální ortopedická obuv podporují správné postavení nohy,
• fyzikální terapie + cvičení – tyto prvky léčby jsou důležité pro posílení svalů a obnovu pohyblivosti a doporučují se zejména po zraněních a operacích.

Přetrvávající či zhoršující se bolesti je nutné konzultovat s odborníkem. Ten může doporučit silnější léky či injekce kortikosteroidů. V závažných případech, kdy stojí za bolestmi strukturální problémy či těžká zranění, se může uvažovat i o operaci. [14, 15, 16, 17]

Zdroje: medicalnewstoday.com, nhs.uk, healthline.com, mountsinai.org, webmd.com, feetfeet.co.uk, sydneyheelpain.com.au, clevelandclinic.org, versusarthritis.org, health.com, medicinenet.com, aafp.org, verywellhealth.com, ortopediesouckova.com, fyzioklinika.cz